Přeskočit na obsah

Ovlivnění zdravotně nutričního stavu školních dětí výživou

Výživa působí na naše zdraví více, než si často myslíme. Informace o tom, jak ovlivňovat zdraví dětí vhodnou výživou, přináší dnešní článek. Seznámí vás s výsledky šetření, které proběhlo v Plzni, a doporučí některé postupy a zásady.

Autor: Petr Hošek, Lenka Luhanová

Výživa je spolu s životním stylem nejdůležitějším vnějším faktorem, ovlivňujícím zdravotní stav jak u dospělého, tak u dítěte, a to až ze 70 – 75 % z celkových vnějších faktorů. Správné složení výživy se podílí na prevenci hromadně se vyskytujících chorob, z nichž nejdůležitějšími jsou nemoci srdeční a cévní, náhlé příhody mozkové a nádorová onemocnění. Na prevenci těchto tzv. civilizačních chorob je nutno pomýšlet již od dětského věku, kdy se již mohou začít vyvíjet základy onemocnění. Výživa dětí v rámci školního stravování hraje velmi důležitou úlohu, má zajistit příjem třetiny celodenní stravy, u předškoláků dokonce dvou třetin. Správně podávaná strava může dítě ovlivnit v několika směrech. Jednak může být dodavatelem těch živin, kterých bývá v rodinném stravování nedostatek, může též pozitivně ovlivnit stravovací návyky nejen dítěte, ale i celé rodiny.

Děti jsou skupinou obyvatelstva, na kterou by měla být především zaměřena výchova ke zdravé výživě a zdravému životnímu stylu. Je totiž důležité si uvědomit, že právě v dětském věku se formují celoživotní návyky. Děti snadno podléhají různým svodům rychlých občerstvení, lákavým reklamám na sladkosti i řadě návodů s dietami a různými alternativními výživovými směry, které však mohou mít i negativní dopad na vyvíjející se mladý organismus. Proto je třeba, aby dítě znalo pravidla zdravé výživy a vědělo, jak se výživa na jeho zdravotním stavu uplatňuje. Bohužel však i tradiční školní stravování je stále ještě zatíženo řadou chyb. Často se používá vysoké množství živočišných tuků, málo hrubé i jemné vlákniny, vitaminů C, E a B, hořčíku a železa, často se nedbá na správné složení stravy a na zvýšenou potřebu vody, kterou má dětský organismus.

Uvedená fakta nás vedla ke snaze posoudit stav ve výživě u školních dětí a pokusit se i o vhodnou intervenci. Za pomoci projektu podpory zdraví MZ ČR (9080/2004) jsme se zaměřili na populaci 6 – 15letých, kterou jsme považovali za nejlépe vhodnou k intervenci. Cílem tohoto a dalších našich projektů je ovlivnění výživového stavu dětí a prohloubení znalostí o zásadách zdravé výživy u všech zúčastněných – dětí, pedagogů i pracovníků ve školním stravování.

V rámci projektu probíhala celá řada aktivit počínaje dotazníkovým šetřením, vyhodnocováním jídelníčků, edukačními zásahy, které měly charakter individuální a skupinové intervence a byly určeny pro děti, pedagogy i pro pracovnice školních jídelen. Některé akce přesahovaly svým rozměrem původní sledovanou populační skupinu – např. celoměstské akce, dny zdraví.

Šetření se zúčastnilo 593 dětí, 20 pedagogů a 7 školních jídelen, celkově se aktivně akcí zúčastnilo 1 405 žáků.

Metodika:

1) Použité dotazníky:

Frekvenční nutriční dotazník – frekvence vybraných druhů potravin – LF UK Plzeň
Dotazník znalostí prevence AIDS a návykových látek – vlastní verze
Minidotazník na životní styl a stravovací návyky – vlastní verze v rámci soutěže
Zjištění celkové spotřeby potravin – měsíční jídelníčky školních jídelen – hodnoceno programem NUTRI 3 /OHS Teplice/ – převedení spotřebních údajů na nutriční faktory

2) K intervenčnímu působení byly využity formy:

A) široké skupinové intervence – v rámci celoměstských akcí, soutěží, přednášek, článků v tisku, Dnů zdraví včetně ochutnávek zdravé výživy, cvičení a měření antropometrických ukazatelů

B) cílené intervence v rámci spolupráce s vybranými školami

  • přednášky, besedy, kluby a soutěže pro žáky
  • oslovení a motivace rodičů formou edukačních materiálů
  • edukace pedagogických pracovníků – semináře, porady, snaha o zařazení tématiky zdravé výživy a zdravého životního stylu do vyučovacích předmětů – slohy, diktáty, výtvarné práce, rodinná výchova

C) doporučení k úpravě školního stravování pro pracovníky školních jídelen – spolupráce na tvorbě jídelníčků, zařazování nových receptur a technologií, semináře pro pracovníky ve školním stravování, články v odborném tisku

3) Poradna zdravé výživy a životosprávy – anamnéza, rozbor problému, antropometrické údaje, biochemické vyšetření na požádání dětského lékaře či reflotronem, orientační psychologické vyšetření (Bortnerova škála) – u mladistvých

Výsledky:

Jak bylo uvedeno výše, celý projekt zahrnoval poměrně široké působení na cílovou skupinu dětí. Vzhledem k zaměření tohoto příspěvku si zde dovolujeme prezentovat pouze výsledky zabývající se otázkami výživy.

K užšímu rozboru zvyklostí ve školním stravování jsme vybrali 7 spolupracujících školních jídelen a porovnali jsme data vstupní – měsíční jídelníček březen 2004 a data po intervenci – měsíční jídelníček říjen 2004 převodem na nutriční faktory programem NUTRI 3.

Výsledky jsou přehledně uvedeny v tabulkách a grafech.

Školy Plzeň

Vstup

Výstup

Bílkoviny

14,4

14,5

Tuky

33,9

32,6

Sacharidy

51,6

52,8

Školy mimo Plzeň – příměstské

Vstup

Výstup

Bílkoviny

15,4

15,1

Tuky

32,8

30,7

Sacharidy

51,8

54,1

Tabulka 1: Trojpoměr živin

Naše měření potvrzuje zkušenosti jiných autorů o relativně vysokém příjmu tuků, jejichž zastoupení by nemělo převyšovat hodnotu 30 %. Jak vyplývá z uvedené tabulky, došlo ve všech sledovaných školách k mírnému poklesu těchto hodnot, u příměstských škol na výstupu snížení zastoupení tuků z 32,8 % na 30,7 % a také u plzeňských škol došlo k malému poklesu zastoupení tuků z 33,9 % na 32,7 %. Tento mírný pokles je možno chápat jako přínos intervenčních snah, my osobně si ale ještě více ceníme uvědomění si tohoto problému mezi dětmi, které v souvislosti s edukačním programem byly motivovány se zajímat o výběr a preferenci nízkotučných potravin.

Školy Plzeň

Vstup

Výstup

Energie

33,5

31,9

B. živočišné

36,7

34,1

B. rostlinné

30,8

30,8

B. celkem

34,0

25,4

Tuky

42,0

29,7

K. linoleová

40,5

28,6

Sacharidy

29,6

21,9

Vápník

19,7

16,9

Fosfor

41,5

38,8

Železo

29,5

29,8

Vitamin A

36,5

33,9

Vitamin B1

36,0

33,9

Vitamin B2

27,0

25,0

Vitamin PP

29,2

28,3

Vitamin C

29,3

25,1

Cholesterol

64,6

64,3

Vláknina

28,8

29,4

Školy mimo Plzeň – příměstské

Vstup

Výstup

Energie

29,0

31,1

B. živočišné

33,8

33,1

B. rostlinné

30,2

35,9

B. celkem

32,3

34,2

Tuky

35,1

35,6

K. linoleová

35,6

33,2

Sacharidy

25,9

28,9

Vápník

16,6

15,3

Fosfor

35,2

35,7

Železo

26,9

28,9

Vitamin A

37,9

23,6

Vitamin B1

32,2

36,3

Vitamin B2

26,7

24,0

Vitamin PP

36,2

38,8

Autor: Petr Hošek, Lenka Luhanová

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se