Postavení školní jídelny v rámci prevence obezity

Do základních škol v současnosti nastupuje čtvrtina dětí s nadváhou a 8 % s obezitou a ze základní vystupuje 16 % chlapců s obezitou a 5 % dívek s podváhou. Vzdělávací instituce do života dětí nezasahují jen jako zdroj cílevědomého vzdělání a výchovy, ale i jako prostor, v kterém děti nacházejí svou životní realizaci.

Životní styl školních dětí formuje především organizace prostředí, ve kterém se výuka odehrává a obsah výuky má až druhotný význam. Pro řešení zdravotních rizik ohrožujících mladou populaci potřebují jednotlivé školy vlastní strategii, díky které budou snižovat nevhodné školního prostředí vedoucího ke komunitním nemocem (obezita, poruchy příjmu potravy, unipolární deprese, návykové látky, vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu, vady oporného systému, nádorová onemocnění).

Je významné, aby školy vycházely ze své vlastní specifické situace a hledaly možnost využití dostupných zdrojů. V rámci této strategie by měly být zapojeny především druhotné organizační složky školy, tedy vedle pedagogů především školní jídelny, pracovníci školní družiny, lektoři zájmových činností, rady přátel školy a další nepedagogičtí pracovníci. Pouze díky celoškolní strategii může být účinné uplatňování jednotlivých opatření podporujících zdravý životní styl.

Výkladní skříň životního stylu

Výjimečné místo v rámci civilizačních onemocnění má obezita, protože jako jediná z komunitních onemocnění je vidět na první pohled a stává se výkladní skříní životního stylu. V současné době jsme plně zasaženi pandemií rozvoje běžné obezity. Spojení infekčního názvosloví s komunitním onemocněním není náhodná pro rychlost nárůstu výskytu a především pro nemocnost a úmrtnost, která převyšuje v tomto století všechna infekční onemocnění dohromady.

Naplnění katastrofické vize následků nadváhy a obezity jsou velkou výzvou, protože záleží bez nadsázky na nás všech, jestli se nám podaří zvrátit současné negativní trendy, které posunuly obezitu na druhé místo zdravotních problémů soudobého rozvinutého světa. Tváří tvář dítěti s nadváhou je učitel vystaven rozporu mezi jeho teoretickými znalostmi a jejich konkrétním uplatněním v záplavě ostatních povinností a tak odpovědnost za své zdraví musí na sebe přenášet i samotné dítě, které však musí dostat šanci uplatnit se ve zdravém školním životním prostředí a ne získat pocit selhání v toxickém – obezitogenním světě.

Pohyb „za všech okolností“

Na prvním místě si musíme všichni uvědomit, že právě zdánlivě jednoduché změny a režimová opatření dokážou zastavit nebo přibrzdit negativní trend nárůstu nejen jedinců s obezitou ale i ostatními civilizačními onemocněními. Zlaté pravidlo prevence civilizačních onemocnění: Pohyb „za všech okolností“, je možné uplatnit maximálně pro 20 % populace.

Pohybová aktivita je především zrcadlem rodinné pohybové aktivity a nad 7 let věku se přirozená vysoká pohybová aktivita dětí snižuje. Především běžná každodenní pohybová aktivita stabilizuje metabolické funkce, hmotnost a duševní pohodu. Její nadměrné krátkodobé navýšení z důvodů mentálních vazeb je pro dítěte nebezpečnější než dlouhodobá lenost.

Stěžejní role školní jídelny

Škola v prevenci civilizačních onemocnění může sehrávat významnou roli v rámci strategie teoretické, ale především praktické výuky dětí ke zdravému životnímu stylu. Ve výuce teorie ve třídách, v rámci soutěží a exkurzí jsou její možnosti značně limitované. V rámci Rámcového vzdělávacího programu od roku 2007 je stěžejní teorii výživy v rámci zdravého životního stylu věnováno 20 vyučovacích hodin během celé základní školní docházky.

Velký potenciál však mají školy především v praktickém uplatňování v rámci zdravého školního životního prostředí v tělocvičnách, v podporách mimoškolních fyzických aktivit, ve školních prostorech o přestávkách a zejména v systému školního stravování o svačinách, o obědech, v rámci pitného režimu. Především školní jídelna má šanci sehrát stěžejní roli v prosazovaní zdravého životního stylu do každodenního života dětí.

Výuková funkce školní jídelny

Školní jídelna je v rámci výuky zdravého životního stylu rovnocenným partnerem a je nutné prosazovat její dostatečnou emancipaci v prosazování pravidelného příjmu vyvážené a pestré stravy a racionálního jídelního chování. Není obtížné hledat složité otázky, aby se nalezla odpověď, zda školní jídelna plní svou výukovou funkci.

• Najedí se všechny děti od 12 hod. do 13.30 hod.?
• Je ve školní jídelně výběr maximálně ze dvou jídel?
• Jsou ve školní jídelně nabízeny zeleninové saláty a zákusky převážně ovocné nebo mléčné?
• Nenabízí se ve školní jídelně přeslazené čaje nebo džusy?

Školní jídelna by se měla stát zrcadlem zdravého školního životního prostředí, v kterém se prosazují stěžejní pravidla: 5x denně pestrá strava, mléko – ovoce – zelenina ke každé porci, na pití nesladké tekutiny, pochutiny jen o víkendu a chodit – chodit – chodit.  V takovémto prostředí dozajista nesmí konkurovat nejen školní jídelně bufety ani automaty se sycenými nápoji a výživově hluchými pochutinami s vysokou energetickou hodnotou.

Prevence jako jediná účelná léčba

Prevence vzniku běžné obezity je jediná účelná „léčba“ obezity.  Za svůj životní styl a životní styl svých dětí sice odpovídá v první řadě jedinec, ale boj proti obezitě nemůže být jen bojem jednotlivců. Do boje je nutné zapojit celou společnost ve smyslu spolupráce všech zúčastněných stran nejen na místní, regionální a celostátní, ale i na globální úrovni.

Jen dobře informovaný jedinec má šanci na racionální změnu životního stylu. Respektování racionálních zásad životního stylu rozhoduje o tom, jestli se dítě a následně dospělý jedinec setká s problémem obezity. Je však holým faktem, že prakticky na žádné společenské úrovni se stále nepodařilo ke konkrétnímu klientovi donést banální rovnici:

energetický příjem = energetický výdej

Přesto a právě možná proto, že se neakceptují základní pravidla a raději se media věnují populárním mýtům a okrajové problematice, které stále intenzivněji zastírají realitu:

obezita je zloděj dětství a vrah dospělých

Čím dříve společnost akceptuje, že současná epidemie obezity v České republice,:

• zkracuje dětství našim dětem průměrně o 1,5 roku
• snižuje dětem konečnou průměrnou výšku o 1,5 cm
• výskyt dětské obezity se zčtyřnásobil
• obezita 2. stupně je nevyléčitelné celoživotní onemocnění
• obezita ve 40 letech zkracuje střední délku života o 7 let
• závažně obézních je čtvrtina dospělých

tím dříve společnost pochopí, že jediná účelná léčba obezity a ostatních civilizačních onemocnění je jejich prevence, v rámci které školní jídelna sehrává nezastupitelnou úlohu.

MUDr. Zlatko Marinov, Dětské obezitologické centrum, FN Motol, Praha