Komentovat Výsledky dotazníkového šetření
Za závažné však považujeme konstatování, že v rámci školního oběda je podáváno málo ovoce a zeleniny (v jakékoliv formě včetně salátů, kompotů). Zde je na místě jistě zamyšlení, zda se tvrzení nezakládá na pravdě a pak hlavně zajištění nápravy! K finančnímu pokrytí nám pomůže i úspora ve spotřebě cukru (písek, krystal, moučka) a tuků všech druhů.
Zajímalo nás, jaký je názor pedagogů na změny v jejich ŠJ. 45 % respondentů necítí potřebu něco změnit, je tedy zřejmě spokojeno. 19 % by změnilo organizaci výdeje stravy (fronty, hluk apod.). Zde je možno vyzkoušet mnoho variant. Například tlumená reprodukovaná hudba by mohla pomoci ztišit hlasité konverzační projevy strávníků a umocnit požitek z jídla. Starší žáci by mohli obsloužit mladší žáčky – i tuto praxi jsme zaznamenali. 16 % by změnilo kulturu stolování, prostředí jídelny (ubrusy, příbory, ubrousky, tácky, pestřejší výzdoba, propagace zdravé výživy apod.) a několik respondentů výběr pokrmů. Naopak problém ve vedoucím jídelny byl pouze v jednom případě. Pošramocené osobní vztahy se bohužel těžko napraví…
Všichni respondenti si myslí, že by se děti měly stravovat ve ŠJ. 61 % dotázaných předpokládá, že dětem obědy ve ŠJ chutnají, pouze 3 % si myslí opak z důvodů, že děti jsou vybíravé, nezvyklé z domova. Problémem jsou polévky, saláty, vrací se jídlo i bez ochutnání. Zbylí dotázaní nedokázali zhodnotit, zda dětem strava chutná.
Všichni respondenti si myslí, že teplé jídlo (oběd) ve školní jídelně ovlivňuje pozitivně zdravotní stav, výkon a stravovací návyky žáka.
Z osobních pohovorů vyplývalo, že pedagogové považují školní oběd za výhodnější jak nutričně tak cenově ve srovnání s nabídkou jiných forem oběda.
Pokud by se rodiče zeptali na názor respondentů na školní stravování, všichni by doporučili, aby se jejich dítě stravovalo ve školní jídelně.
75 % dotázaných si myslí, že při kontaktu s rodiči dostatečně propaguje školní stravování, nejčastěji v žákovských knížkách, při příležitosti třídních schůzek, na webových stránkách, na začátku školního roku – apelují na přihlášení dětí do ŠJ, využívají vývěsky, letáky, zpravodaj školy, obce. Apelují na zdravotní důvody – příjem teplého jídla denně a výživovou hodnotu školního oběda. Připomínky ke stravování se diskutují dle údajů z dotazníku na schůzkách výboru a důvěrníků SRPŠ.
Rodiče však údajně využívají možnosti seznámení se s výsledky práce ŠJ jen výjimečně. Prokázalo se však, že kde vedoucí ŠJ propaguje školní stravování sama, zájem o stravování je velký.
89 % respondentů si myslí, že by bylo přínosné, kdyby vedoucí ŠJ mohla rodiče informovat o možnostech a výhodách školního stravování (např. při příležitosti tř. schůzek), zbylých 11 % to nepovažuje za nutné.
Podle odpovědí 54 % respondentů mohou jejich žáci ovlivňovat složení jídelníčku různými způsoby. Uváděn byl dotazník, anketa oblíbenosti jídel, žákovský parlament, schůzky předsedů tříd – starosta předá požadavky, ředitel školy projedná s vedoucí ŠJ, schránky důvěry, přes školního preventistu, prostřednictvím rodičů na tř. schůzkách, SRPŠ, Radu školy.
Tam, kde není možnost ovlivnit složení jídelníčku, byly uváděny především tyto důvody: za skladbu jídelníčku podle zásad zdravé výživy přece zodpovídá vedoucí ŠJ a ona sama zavádí nové trendy, proto není potřeba se dále touto problematikou zabývat. Nebo výdejna nepředává požadavky dětí na vývařovnu, není zájem ze stran dětí.
61 % dotázaných si však myslí, že by bylo přínosem, kdyby děti mohly do jídelníčku přinášet recepty jídel, které mají rády nebo vytvářet jídelníček v rámci výuky. Ostatní (49 %) jsou opačného názoru a námět jim přijde neřešitelný, nereálný, organizačně problematický, domnívají se, že strava by nesplňovala výživovou hodnotu, každý den by bylo sladké jídlo a jsou přesvědčeni, že nelze vařit dětem na přání z důvodů náročných požadavků dětí.
Pouze 11 % z oslovených škol má systém donášky receptů dětmi do ŠJ zavedený A jde to! Kompetentní dospělí pouze korigují nebo upraví návrh tam, kde by neodpovídal požadavkům legislativy a zásad školního stravování. Někde nelenili a dětem vysvětlili, proč některé návrhy nemohly být akceptovány. Ostatní školy (89 %) ani nepočítají, že by podobný systém zavedly. Takže zvažte sami…
Rodiče mohou v 75 % ovlivňovat jídelní lístek prostřednictvím např. osobního, telefonického či písemného kontaktu s ředitelem školy nebo vedoucí ŠJ, na třídních schůzkách, pomocí sešitu připomínek a stížností, na webových stránkách, prostřednictvím dotazníku pro rodiče – spokojenost se školním stravováním, přes klub rodičů, školskou radu, stravovací komisi. Tam kde se rodiče nepokoušejí zasáhnout do složení jídelníčku je to odůvodňováno tím, že se škola řídí podle předpisů a vyhlášek nebo je špatná komunikace s vedoucí ŠJ.
93 % respondentů považuje spolupráci s vedoucí a personálem ŠJ za dobrou, resp. dostatečnou.
96 % respondentů projednává své připomínky ke školnímu stravování s vedoucí ŠJ.
Samotní respondenti, vedoucí pedagogové vidí zlepšení eventuálně zkvalitnění školního stravování v:
- zavedení výběru z více druhů jídel, zavedení elektronického systému výběru
- zlepšení organizace výdeje (plynulost, hluk, aktivní dozor)
- zkvalitnění vybavení kuchyně a jídelny
- zlepšení komunikace s vedoucí ŠJ
- kvalitním personálním obsazením ŠJ a jeho kontrolou
- vyzkoušení nového dodavatele obědů
- zavedení systému ovlivňování nebo připomínkování skladby jídel rodiči nebo žáky
- zavádění nových stravovacích trendů (modifikace systému restauračního stravování)
Přičemž požadavky vyjádřené v bodech 4, 7, 8 nejsou vázány na finance, pouze na práci a dobrou vůli. Požadavky bodu 2 a 5 pak předpokládají jisté finanční nároky.
Jaké další informace vyplynuly s rozhovorů
V některých oblastech souviselo kontinuální snižování počtu strávníků ŠJ s poklesem zaměstnanosti rodičů (uzavření podniku v okolí školy). Byl zaznamenán příznivý trend v přijímání zeleniny u dětí na rozdíl od konzumace ryb (záleží na kvalitě suroviny, úpravě – smažení, tradice). Tam, kde žáci mohou předložit požadavky na stravování, se vedení školy snaží alespoň některý požadavek splnit (v zařazování pokrmů, které nejsou zrovna podle zásad zdravé výživy volí cestu „nejmenšího zla“ – např. zařazení alespoň moderního dezertu typu muffiny). ŠJ údajně „častěji, než je zdrávo“ používají předpřipravených surovin – poukazovali na inzerci v časopise Výživa a potraviny. Místo ovoce jsou součástí oběda sušenky, müsli nebo čokoládové tyčinky aj. sladkosti). Děti moc nevítají nová či netradiční jídla, chutě, některá jídla vůbec neznají, setkají se s nimi poprvé v rámci ŠJ. Osvědčilo se zejména podávání ovocných salátů (když bylo součástí oběda ovoce – povalovalo se v šatnách, v okolí školy, „pomerančové bitvy“ atd.). Děti preferují smažená jídla, sekaná či drcená masa, jako přílohu hranolky, knedlíky a sladká jídla.
Závěr
Závěrem lze říci, že ve ŠJ se stravuje více než polovina dětí navštěvujících ZŠ. Odhlášení dítěte ze systému školního stravování v naprosté většině souvisí se socioekonomickými změnami v rodině, nejčastěji ztrátou zaměstnání matky.
Většina pedagogů se stravuje ve ŠJ a s nabídkou jídel jsou převážně spokojeni. Pedagogové podporují stravování dětí ve ŠJ, jsou přesvědčeni, že teplé jídlo ve ŠJ pozitivně ovlivňuje zdravotní stav, výkon a stravovací návyky žáka. Školní stravování bývá propagováno nejčastěji na začátku školního roku, na třídních schůzkách, při osobním setkání s rodiči a v poslední době stále častěji přes internet. Děti i rodiče mají na většině školách možnost vyjádřit se ke školnímu stravování – skladbě jídelníčku a jejich požadavky se snaží řešit jak vedení školy, tak vedoucí ŠJ. Komunikace mezi vedením školy a ŠJ je z 90 % dostatečná.
Neprokázalo se tedy, že vedení škol nespolupracuje s vedením ŠJ. Asi již došlo k pochopení, že bez vzájemné spolupráce, vzájemné podpory, respektování a korektních osobních vztahů obou subjektů by se školní stravování nemohlo vyvíjet a obstát tak před hlavními aktéry – strávníky.
Z reakce respondentů bylo zřejmé, že byli rádi, že se tomuto tématu někdo věnuje a že oni sami mají zájem o kvalitní a dobře fungující školní stravování.
Pracovníci Zdravotního ústavu i členové Společnosti pro výživu v Ostravě budou i nadále různými aktivitami podporovat školního stravování. Budeme nápomocni pracovníkům školního stravování, abychom jim ulehčili jejich velmi náročnou práci. Pravidelně např. školíme znalostí nutné k ochraně veřejného zdraví podle nové legislativy a podle Zásad správné výrobní a hygienické praxe ve stravovacích službách. Pořádáme i jiné odborné semináře. Velmi úspěšný byl např. seminář na téma celiakie a příprava stravy pro celiaky.
Ryšavá L., Jurzykowská Z., Remešová M., Šnajdrová A., Proroková J., Rusková H., Šohajková J., Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, výbor pobočky SpV v Moravskoslezském kraji.
Diskuze