Prevalence obezity v dětském věku – nové výsledky

Nový průzkum zaměřený na prevenci časného rozvoje aterosklerózy odhalil výrazný nárůst obezity u dětí, zvláště pak u chlapců ve věku 13 a 17 let, tedy v období puberty. Jako jednu z hlavních příčin je možné označit zcela nedostatečnou pohybovou aktivitu, neboť na rozdíl od minulých let dochází postupně (byť pomalu) ke zlepšování stravovacích návyků v české populaci. O tom svědčí např. statisticky významný pokles hladiny celkového cholesterolu u dětí do průzkumu zařazených.

Obsah a výsledky studie
Studie organizovaná Odbornou společností praktických lékařů pro děti a dorost probíhala po dobu jednoho roku v ordinacích praktických dětských lékařů z celé České republiky. Studie probíhala dotazníkovou formou, dotazníky byly vyplňovány v průběhu preventivních prohlídek.
Do průzkumu bylo zařazeno celkem přes 4 000 dětí ve věku 5, 13 a 17 let, přičemž byly děti rozděleny přibližně na polovinu co do pohlaví. U těchto dětí byly hodnoceny hodnoty BMI, cholesterolu (na základě rizikové rodinné anamnézy) a krevního tlaku, dále se lékaři zabývali pohybovými aktivitami dětí a také kouřením. Do průzkumu byla zařazena i otázka na stravování ve škole či mateřské školce.

• Nadváha či obezita
Z celkového počtu dětí mělo 8,2 % nadváhu a stejný počet byl obézních, 7,1 % mělo naopak nízkou a 4,6 % dokonce velmi nízkou hmotnost. Ve skupině pětiletých dětí byla zjištěna nadváha či obezita u 10,9 % chlapců a 14,5 % děvčátek, u dětí třináctiletých se tato čísla zvyšují až na 21,2 % u chlapců a 16,5 % u dívek. V sedmnácti letech pak trpělo nadváhou či obezitou 16,7 % chlapců a 15,9 % děvčat.

• Cholesterol
U téměř tisícovky dětí (25 % dětí z celého vzorku) byl v rodinné historii zjištěn výskyt ischemické choroby srdeční a zvýšené hladiny cholesterolu v krvi (hypercholesterolémie), což jsou rizikové faktory pro vznik aterosklerózy (kornatění tepen). Časný výskyt ischemické choroby srdeční v rodině byl zjištěn u 10 % dětí, 9 % dětí mělo v rodinné anamnéze hypercholesterolémii. 6 % dětí mělo v rodinné zdravotní historii dokonce kombinaci obou těchto faktorů. U této skupiny dětí byla jejich praktickým lékařem následně kontrolována hladina cholesterolu v krvi.
61 % z těchto dětí mělo hladinu cholesterolu zcela normální (do 4,4 mmol/l), 28 % dětí mělo hladinu zvýšenou (do 5,2 mmol/l) a u 11 % dětí byla hladina cholesterolu v krvi vysoká (vyšší než 5,2 mmol/l. Zvýšená nebo vysoká hladina „špatného“ LDL cholesterolu byla zjištěna u 46 % dětí.

• Krevní tlak
Zvýšenou nebo vysokou hodnotu krevního tlaku mělo 8 % dětí. Největší počet dětí s hypertenzí byl ve skupině třináctiletých (11 %), u sedmnáctiletých dorostenců se tento počet nepatrně snižuje (na 8 %).

• Pohyb
Celá jedna třetina dětí (33 %) má naprosto nedostatečné množství pohybu, tedy maximálně
2 hodiny za týden, což v podstatě odpovídá počtu povinných hodin školní tělesné výchovy. Další třetina má množství pohybu průměrné (tedy 3 až 5 hodin týdně) a jen třetina dětí se pohybuje optimálně (více než 5 hodin za týden).

• Kouření
Je pravděpodobné, že počty kouřících dětí neodpovídají zcela realitě – značná část kouřících dětí totiž při rozhovoru s lékařem nepodá pravdivou informaci a jednoduše kouření popře. I tak však aktivní kouření přiznala 3 % dětí třináctiletých a celých 21 % dětí sedmnáctiletých. Při anonymních průzkumech však bývají zjišťovány až dvojnásobné hodnoty.

• Stravování ve škole či školce
Naprostá většina (83 %) pětiletých dětí se stravuje přes den v mateřské školce. Ve školní jídelně obědvá i velký počet dětí třináctiletých (71 %) a sedmnáctiletých (64 %). Z těchto údajů vyplývá, že prostřednictvím vhodné nabídky ve školních jídelnách je možné dlouhodobě ovlivňovat výživu převážné části dětské populace.

Zdravotní důsledky dětské obezity
Na základě údajů o sníženém počtu dětí se zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi je skutečně patrné, že oproti minulým letům muselo dojít k pozitivním změnám v jídelníčku většiny dětí. Výsledky laboratorních šetření totiž ukazují statisticky významný pokles hladiny celkového cholesterolu ze 4,5 mmol/l (hodnota z roku 2000) na 4,27 mmol/l. Stouplo i procento dětí s normální hladinou cholesterolu a to ze 44 % až na 61 %.  Podobná situace je i u „špatného“ LDL cholesterolu, kdy došlo k poklesu z 2,61 mmol/l na 2,5 mmol/l a zároveň přibylo dětí, které mají hladinu LDL cholesterolu v normě (54 % oproti 49 % v roce 2000).

Zkušenosti z ordinace dětské obezitoložky
Zkušenosti z obezitologických a endokrinologických ordinací více méně potvrzují údaje zjištěné při prezentovaném celostátním výzkumu. K endokrinologickému specialistovi se dostávají děti na doporučení od svých praktických dětských lékařů, aby byla vyloučena organická (zdravotní) příčina jejich nadváhy či dokonce obezity. U naprosté většiny dětí je však onemocnění, které by zvýšenou hmotnost mohlo zapříčinit, vyloučeno a je nutné konstatovat, že původcem nadváhy či obezity je nesprávný způsob stravování a nedostatek pohybu. Svůj vliv má také genetická dispozice, tedy výskyt obezity u jednoho či obou rodičů a také prarodičů. Za alarmující zjištění je nutné považovat to, že u dětí často nejde „jen“ o nadváhu, tedy pouhých několik kilogramů, ale mnohdy o obezitu těžkého stupně, kdy řada dětí váží až dvojnásobek hmotnosti doporučené pro danou věkovou kategorii. Přibývá dětí, které ve svých 14 až 17 letech váží i přes 100 kg a to bohužel jak chlapců, tak dívek. Stará moudrost praví, že prevence obezity dítěte začíná již v těhotenství matky. V rodinách, kde se u jednoho či obou rodičů obezita vyskytuje, je třeba nadváhu a obezitu brát daleko vážněji a začít ji řešit včas, rozhodně se nevyplatí čekat, že z ní dítě vyroste. Pravděpodobnost, že dítě s genetickou dispozicí z nadváhy vyroste, aniž by došlo k úpravě stravování a zejména k zařazení pravidelných sportovních aktivit, je totiž minimální. Čím dříve se začne s vhodnými opatřeními, tím větší je naděje na úspěch.

Podle zkušeností obezitologů a endokrinologů je možné rozdělit rodiny s obézními dětmi do pěti skupin:
1. Oba rodiče jsou štíhlí a jejich potomek nečekaně nabral na váze
Důvodem bývá zejména ukončení sportovní činnosti nebo úraz. Tato skupina má obvykle zájem o spolupráci s odborníky, rodiče sami vyhledávají informace a dostavují se výsledky.
2. Jeden nebo oba rodiče s nadváhou, problému jsou si vědomi
Rodiče jsou informování o negativních důsledcích zvýšené hmotnosti, stojí o spolupráci, jsou ochotni se zapojit a pomoci sobě i dítěti.
3. Jeden nebo oba rodiče jsou obézní, tento stav nevnímají jako problematický
Tito rodiče se jdou s dítětem většinou jen ujistit, že nadváha jejich potomka není způsobena nemocí, tj. že není „od štítné žlázy“. Po vyšetření dítěte a konstatování, že je dítě zdravé a jádro problému tkví v nesprávné životosprávě, spokojeně odcházejí a nestojí ani o další spolupráci ani o redukci hmotnosti.
4. Motivovaní rodiče s nadváhou či obezitou, ale nespolupracující dítě
Takoví rodiče jsou informovaní a sami si uvědomují potřebu svůj stav i stav svého dítěte upravit. Dítě však bohužel zatím necítí potřebu změny a chybí mu i motivace. Diskuze o jídle nebo sportu zde mohou být kontraproduktivní a narušovat celkovou atmosféru v rodině. Je třeba tedy spíše nenásilně ovlivňovat, co lze a vyčkat, až dítě více dozraje a uvědomí si závažnost svého stavu.
5. Motivované děti, nemotivovaní rodiče
Děti si uvědomují, že jejich hmotnost není v pořádku, ale bohužel jejich rodiče tento stav nepovažují za příliš závažný a nechtějí nebo nemohou spolupracovat.

Zdravotní rizika, nejčastější příčina – nedostatek pohybových aktivit
Nadměrná hmotnost zatěžuje pohybový aparát a přináší kožní problémy. U dívek může zrychlit pohlavní zrání, u chlapců jej ale naopak zpomaluje. Obézní děti jsou náchylnější k respiračním infekcím, mohou mít vyšší krevní tlak, změny v laboratorních hodnotách krevního cukru, inzulínu, lipidů, kyseliny močové – tyto faktory mohou v budoucnu vyústit v rozvoj kardiovaskulárních onemocnění jako je hypertenze, infarkt myokardu nebo metabolický syndrom. Obézní lidé a zejména děti mívají i problémy psychosociálního rázu. Hůře se začleňují do kolektivu, trpí sníženým sebevědomím, samy sebe hodnotí jako neúspěšné a tráví velkou část dne sledováním televize nebo hraním počítačových her. Často bývají terčem šikany jak fyzické, tak psychické a  své frustrace často řeší dalším jídlem, zejména „uklidňujícími“ sladkostmi, a dostávají se tak do začarovaného kruhu.

Závěr
Snahou a cílem jak rodičů, tak učitelů by mělo být vést děti k přirozenému pohybu přijatelným a zábavným způsobem, naučit je začlenit jej do každodenního programu. U rodičů je nejdůležitější vlastní příklad. V dnešní době je možné získat dostatek srozumitelných návodů, jak si s nadváhou či obezitou poradit. Vhodné je ale vždy vyhledat odborníka – jedině tak je možné zaručit validitu informací. Radu je vhodné hledat nejprve u praktického dětského lékaře, který v případě potřeby doporučí další vyšetření či konzultace. Životosprávu nebo skladbu jídelníčku je možné konzultovat i s nutričními terapeutkami Poradenského centra Výživa dětí, a to prostřednictvím webových stránek www.vyzivadeti.cz nebo na bezplatné informační lince 800 230 000, dále je možné kontaktovat např. společnost STOB (www.istob.cz), která organizuje rodinné kurzy snižování nadváhy.

MUDr. Alexandra Moravcová, dětská obezitoložka a endokrinoložka,
Klinika dětského a dorostového lékařství VFN, Praha

x