Rodiče proti konzumaci určitých potravin. Jak na diskusi s nimi?

V předchozím díle článku jsme se zabývali mýty a argumenty rodičů týkající se konzumace mléka. V dnešním příspěvku se budeme zaobírat tématy jako obavy z podávání ryb dětem kvůli obsahu těžkých kovů nebo argumenty proti konzumaci luštěnin, které mohou nadýmat a být pro děti těžce stravitelné.

„Proč dávat ryby dětem, když obsahují těžké kovy.“

To, že ryby obsahují toxickou rtuť, je asi nejčastějším argumentem odpůrců jejich konzumace. Logicky tedy následuje otázka, zda jsou pro nás a především pro naše děti opravdu tak zdravé a jejich konzumace bezpečná, jak se všeobecně tvrdí. Ryby mají vysokou výživovou hodnotu, jsou zdrojem jódu, ale i dalších minerálních látek, omega-3 nenasycených mastných kyselin a v neposlední řadě také zdrojem kvalitních živočišných bílkovin a vitaminu D. Na druhou stranu je nepopiratelným faktem, že stejně jako další potraviny obsahují i látky, které našemu zdraví ne právě prospívají. V případě ryb se jedná především o těžké kovy, z nichž nejvýznamnější je rtuť. Rtuť se v těle ryb shromažďuje vinou znečištění vod průmyslovou činností člověka. Kolik rtuti konkrétní ryba obsahuje, ovlivňuje mnoho faktorů, velmi záleží na tom, jak je znečištěno prostředí, ve kterém žije, v jaké fázi potravního řetězce se tato ryba vyskytuje a také například jak stará ryba je. Bylo prokázáno, že nejvíce rtuti je naakumulováno ve velkých, dravých, dlouho žijících rybách jako je například mečoun, žralok, bolen či štika. Nízký obsah rtuti je naopak udáván například v tresce, lososu, mořské štice, hejku, sardinkách či šprotech. Dle odborníků ze Státního zdravotního ústavu jsou ryby a rybí produkty pod dlouhodobou kontrolou a i přes určité množství rtuti v rybách a v rybích výrobcích jejich konzumace nepředstavuje pro běžnou populaci žádné riziko. Ze zdravotního hlediska je mnohem důležitější pravidelná konzumace ryb pro jejich obsah nezbytně nutných omega-3 nenasycených mastných kyselin, které si neumíme v těle vytvořit a jejichž význam v prevenci srdečně-cévních onemocnění je obrovský. Ideální je, když se ryba nebo výrobek z ryb na našem talíři vyskytuje 2-3x týdně. Zeptejte se rodičů, zda vědí, jak často se ryby vyskytují na jídelníčku jejich dětí ve školní jídelně a jaké je obecné doporučení ke konzumaci ryb. ČR totiž patří mezi státy s obecně nízkou konzumací ryb, obavy z příjmu těžkých kovů formou konzumace ryb tedy určitě nejsou na místě. V každém případě, stejně jako u ostatních potravin platí, že bychom měli jíst pestře a zařazovat různé druhy ryb, jak mořské, tak sladkovodní, tučnější i méně tučné.

„Zelenina je v zimě nedozrálá, je zbytečné ji jíst.“

Zeleninu je důležité konzumovat i v zimě, jen je vhodné zaměřit se na trochu jiné druhy než v létě, asi to nebudou třeba rajčata, která nejen neoplývají chutí, ale jsou i značně drahá. V tomto období bychom se měli zaměřit na zeleninu, která se sklízí na podzim a je vhodná k uskladnění. Jde především o kořenovou zeleninu – mrkev, celer, petržel, pastinák, červená řepa, dále hlávkové zelí, kapusta, růžičková kapusta, kysané zelí, případně další fermentovaná zelenina. Zapomínat bychom neměli ani na kvalitní mraženou zeleninu, která je zpracovávána v optimální zralosti a při správném postupu zmrazení a rozmrazení si zachovává většinu cenných látek, a také konzervovaná rajčata, která v zimě mohou alespoň v teplé kuchyni úspěšně nahrazovat rajčata syrová. Navíc zelenina neobsahuje pouze vitaminy, minerální a další cenné látky, její konzumace je významná i kvůli obsahu vlákniny. Ať vám rodiče vysvětlí, jak jinak se podle nich dá zajistit potřebné množství vlákniny, vitaminů a minerálních a dalších látek pro jejich děti, které jsou v zimních měsících tolik potřebné.

„Luštěniny nadýmají a jsou pro děti těžce stravitelné.“

Luštěniny obsahují tzv. nestravitelné oligosacharidy, látky, které mohou po konzumaci způsobit nadýmání. Podstatou je, že tyto látky nejsme schopni strávit v tenkém střevě, oligosacharidy se tak dostávají do střeva tlustého, kde dochází k jejich štěpení střevními bakteriemi a jako vedlejší produkt jejich činnosti vznikají různé látky a plyny, které jsou zodpovědné právě za nepříjemné pocity ve střevě a plynatost. S tímto problémem lze však vcelku úspěšně bojovat.
V prvé řadě se dá množství oligosacharidů významně omezit vhodnou technologickou úpravou. Nestravitelných sacharidů se nezbavíte varem, jsou ale rozpustné ve vodě a toho lze využít. Pokud luštěniny před tepelnou úpravou namočíte do vody, necháte nabobtnat a vodu, do které se velké množství těchto nestravitelných látek namáčením vyplavilo, vyměníte a vaříte luštěniny v čisté vodě, nadýmavost se výrazně sníží. Snížit množství oligosacharidů velmi významně pomáhá i nakličování luštěnin, toto však ve školní jídelně provádět z hygienických důvodů nelze. Dalším jednoduchým trikem je při vaření luštěnin používat bylinky jako je například saturejka, majoránka, kmín, římský kmín, bazalka, bobkový list, fenykl anebo třeba anýz. Zlepšit stravitelnost lze také tím, že luštěniny rozmixujete a podáváte ve formě krémové polévky nebo třeba luštěninové kaše. Radou pro lepší přizpůsobení se konzumaci luštěnin je zařazovat je častěji a v menším množství. No a na závěr je možné využít i luštěnin, které nenadýmají, jde o v dnešní době již velmi oblíbenou červenou čočku či fazolky mungo.
Zkuste se zeptat rodičů, zda o těchto tipech vědí. Byla by totiž velká škoda se konzumaci luštěnin vyhýbat, mají velmi vysokou výživovou hodnotu, obsahují zajímavé množství vlákniny, rostlinných bílkovin a jsou bohaté na vitaminy a minerální látky.

„Luštěniny kromě nadýmání způsobují i dnu.“

Mezi příčiny vzniku onemocnění dna patří genetické dispozice a také nevhodné stravovací návyky – nadměrná konzumace masa, vnitřností, zvěřiny, konzumace alkoholu a piva. Onemocnění se častěji vyskytuje u mužů než u žen a přibývá se zvyšujícím se věkem. Dochází k dlouhodobě zvýšené hladině kyseliny močové v krvi, která se ukládá v kloubech a projevuje se opakovanými záněty kloubů, nejprve obvykle u palce u nohy. Základem běžné terapie je vynechání či omezení potravin s vysokým obsahem purinů, z nichž vzniká kyselina močová. Především jde o maso z mladých zvířat, zvěřinu, vnitřnosti, silné masové vývary, uzeniny a další. Luštěniny patří mezi potraviny s vyšším množstvím purinů a člověk postižený dnou by jich neměl konzumovat nadměrné množství. To je ale jediná spojitost s tímto onemocněním. Dnou častěji trpí obézní jedinci, kteří často konzumují maso a mají oblibu v pivu či jiném alkoholu, což nejsou právě typičtí konzumenti nadměrného množství luštěnin.

„Děti se mají stravovat vegetariánsky, je to pro ně zdravější, děti konzumují mnohem více bílkovin než v západní Evropě.“

Vegetariánská strava obecně může přinášet pozitiva z hlediska nižší konzumace živočišných tuků, cholesterolu a naopak vyšší konzumace zeleniny a ovoce. Může mít příznivý vliv na krevní tlak, obezitu, srdečně-cévní onemocnění, výskyt diabetu, některých nádorových onemocnění či například zácpy. Bylo však prokázáno, že podobného efektu lze dosáhnout smíšenou stravou. Děti se vegetariánsky stravovat mohou (ne však vegansky, to je u dětí považováno za rizikové), klade to však mnohem větší požadavky na vhodné a správné složení jejich jídelníčku. Dětské období je citlivé na různé restrikce a nevhodně složený jídelníček může být příčinou negativního ovlivnění růstu a psychomotorického vývoje. Rozhodnutí pro vegetariánské stravování dětí by tedy mělo být opravdu dobře promyšleno.

Mgr. Jana Broulíková – nutriční terapeut, Litomyšl