S jakými důsledky nesprávné výživy se setkává dětský lékař

Výživa člověka je jedním ze základních atributů života. Příjem potravy je závislý na životních podmínkách a na zvyklostech lidské společnosti či jí přijaté kultury. Příjem potravy úzce souvisí se somatickou i psychickou kondicí a bývá často ovlivňován znalostmi člověka o kvalitativních a kvantitativních potřebách výživy. Strava je hybnou silou metabolických procesů.  V závislosti na příjmu a využití jednotlivých složek potravy se formuje stav výživy, který bezprostředně ovlivňuje zdravotní stav člověka. Totéž platí i obráceně.   
Výživa dítěte má svá specifika. Aby byla výživa dostatečná, musí zajišťovat adekvátní růst a somatický vývoj, optimální vývoj psychických funkcí, optimální vývoj imunologických reakcí, optimální průběh metabolických procesů. 

Vývoj organismu
Růst a vývoj jednotlivých orgánů i celého organismus dítěte neprobíhá lineárně. Obrázek 1 například ukazuje rozdílný vývoj některých organických systémů.

Obrázek 1
Růst a vývoj některých orgánových systémů v průběhu dětského věku

Vývoj nervového systému je více než z 90% ukončen kolem třetího roku života. Jiný je vývoj lymfatického nebo pohlavního systému i celkového růstu dítěte. Obrázek 2 ukazuje na percentilovém grafu změny hmotnosti dítěte ve vztahu k jeho výšce, kdy v optimálním případě je změna tohoto poměru pravidelná = v určitém percentilovém pásmu (na grafu označena A) a  údaje se pohybují v rozptylu mezi 75 až 10 percentilem.

Obrázek 2
Zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého – změny  hmotnosti dítěte ve vztahu k jeho výšce (přiklad grafu platného pro chlapce)

V případě  hodnot nižších nebo vyšších než je desátý nebo pětasedmdesátý percentil  (označeno B,C) by mělo být dítě více sledováno a v případě hodnot nižších než je 2 percentil nebo hodnot vyšších než je 98 percentil by mělo vždy  být vyšetřeno lékařem. 
Praktický lékař pro děti a dorost sleduje zdravotní stav dětí v různých věkových periodách, které mají své vlastní charakteristiky a to i pro výživu dítěte. Lékař sleduje novorozence ( děti do ukončeného 28 dne věku), kojence ( do 1 roku), batolata (1 až 3 roky), děti předškolního věku (3-6 let), děti školního věku (6-15let) a adolescenty ( 15 až 18 let).  S případy nesprávné výživy se praktický dětský lékař setkává často. Některá případy řeší i společně se specializovaným lékařem na problematiku onemocnění trávicího traktu a  výživu člověka. 

Co patří k nesprávné výživě ?
Co patří k nesprávné výživě ? Je to buď nedostatečný nebo zase naopak nadměrný příjem potravy, nedostatek či nadbytek kalorií, živin, vitamínů, stopových prvků, tekutin  a podobně. Jsou to však i některé zvyklosti nebo psychicky podmíněné momenty. Například nevhodně cílený výběr potravy, špatné stravovací zvyklosti a další. Nesprávně aplikovaná výživa může mít nepříznivý účinek na zdravotní stav dítěte, později i dospělého člověka.
   
Novorozenci a kojenci
Jak již bylo řečeno, má každé věkové období dětského věku svá specifika. Pro novorozenecký a časný kojenecký věk dítěte má velký význam především kojení. Výživa  mateřským mlékem je ideálně vyvážená,  zajišťuje příjem kvalitní potravy , která je mladým  organismem velmi dobře tolerována a při dostatku mléka až do šestého měsíce věku zajišťuje optimální tělesný růst a psychický vývoj dítěte. Při kojení není nutné se stravou příliš manipulovat, má optimální teplotu a je zajištěna i její bakteriální nezávadnost. Mateřské mléko díky svému složení zvyšuje ochranný účinek dítěte ve vztahu k infekcím, navozuje přirozenou psychickou vazbu ve vztahu matky a dítěte a podobně. Pro  případy, kdy matka nemá dostatek mateřského mléka je výživa  dítěte zajišťována propracovaným systémem umělé výživy.

Mezi nesprávné praktiky výživy novorozenců a kojenců můžeme zařadit :

• zbytečně předčasné ukončené kojení dítěte (před šestým měsícem věku), s výjimkou zdravotních důvodů  nebo nedostatku mateřského mléka
• nesprávnou volbu umělé výživy ( například nepodání hypoalergenního preventivního mléka u dětí s pozitivní alergologickou anamnézou v rodině)
• nesprávnou přípravu umělé výživy ( strava koncentrovanější než je uvedeno v doporučení)
• předčasné zařazování nemléčné složky potravy (například lepek ..s nebezpečím rozvoje celiakie)
• nedostatečný nebo nadbytečný příjem potravy nebo některých jejích složek (nebezpečí rozvoje malnutrice, obezity, chybění některých vitamínů ..vitamin D, železo, jód..)

Batolata a dětí předškolního věku
U dětí v batolecím a předškolním věku se ve srovnání s přechozím obdobím snižuje chuť k jídlu. Tyto děti mají již pomalejší růst, mají ale větší zájem o okolní svět a tím i o jiné požitky než jen příjem potravy. Tyto děti si raději vybírají sladká jídla,  projevují se u nich různé rozmary při výběru potravy. Pro děti předškolního věku se stává příjem potravy společenskou událostí.

Mezi nesprávné návyky ve výživě batolat a předškolních dětí patří :

• násilné nucení dítěte do jídla  ( tento způsob vyvolá spíše averzi dítěte s dalšími negativními důsledky)
• nevhodná skladba potravy ( například nedostatek mléka a mléčných výrobků – není-li to nutné například z důvodů intolerance. Takto způsobený nedostatek vápníku a fosforu  může nepříznivě ovlivňovat vývoj skeletu a toto se může negativně projevit třeba až v pozdní dospělosti vyšší fragilitou skeletu. Pro děti tohoto věku není ani vhodné zavádět některá doporučení užívaná pro dospělé –  například omezování cholesterolu, který dítě v době svého růstu a vývoje rovněž potřebuje. Výjimkou jsou však děti, které mají poruchu tukového metabolismu, což již často předurčuje předchozí  záchyt v rodině dítěte.
• pokud dítě nadměrně přijímá sladkosti nebo slazené nápoje. Kromě špatného stavu chrupu se tak může rozvíjet obezita, kterou si dítě  často přináší i do dospělosti s veškerými  dalšími negativními zdravotními následky.  
• nesmíme zapomínat, že zvláště pro děti batolecího věku je nevhodné podávat nesnadno rozpustné, tvrdé potraviny – například oříšky. Hrozí zde nebezpečí vdechnutí těchto složek potravy s dalšími zdravotními důsledky.
• přenášení nevhodných návyků z rodiny – například ve výběru jídla chybí živočišná bílkovina. Zvláště nebezpečné je z tohoto pohledu veganství.  Není ani dobré, aby v jídelníčku dítěte chyběla zelenina a ovoce – kromě vitamínů a dalších látek jsou to významné zdroje  vlákniny, kterou organismus potřebuje. Vláknina organismus chrání, zvláště jeho trávicí trakt,  před rozvojem některých onemocnění. Nevhodné je i podávání nadbytku uzenin. Je rovněž samozřejmé, že káva, alkohol a ostře kořeněné potraviny do výživy dítěte rovněž nepatří.

     
Školní děti a adolescenti
Děti ve školním a adolescentním věku se opět rychleji vyvíjí a rostou. U chlapců mohutní skelet a svalová tkáň.  Nastává diferencovaný sexuální vývoj. Mnění se psychika člověka, formuje a rozvíjí se jeho osobnost. Mladý člověk začíná nově vnímat svět, zařazuje se do společnosti a rozhoduje se o svému povolání. 

Mezi nesprávné návyky dětí školního věku a věku mladistvých patří :

• především špatný stravovací režim  (dítě jí nepravidelně, často nesnídá a má i z těchto důvodů častější dyspeptické obtíže)
• špatný pitný režim – především malý příjem tekutin kdy dochází k vyšší zátěži metabolických procesů kdy  v dalším důsledku to může například vést ke zvýšené tvorbě žlučových či ledvinných konkrementů
• nedostatečný příjem některých složek nebo celkového množství potravy (například  alternativní výživa nebo výživa u mentálních anorektiček) 
• nevhodný výběr potravy ( alkohol, fast food a podobně)
• nadbytečný příjem potravy ( následná obesita, bulimie …)

Výživa může bezprostředně ovlivňovat zdravotní stav dítěte. Platí to i obráceně,  zdravotní stav ovlivňuje způsob i charakter výživy. Výživa dítěte v návaznosti na výživu dospělého ovlivňuje zdravotní stav člověka od narození až do dospělosti  Výživa je přirozenou součástí života, je starostí i potěšením. Všichni výživě rozumí, měli bychom se však stále vzdělávat a učit se ze svých chyb. 

P.S. Tato publikace se opírá o některé výsledky ze studie VZ FN Praha Motol č. 00000064203

MUDr. Petr Tláskal, CSc je dětským lékařem na Pediatrické klinice FN Praha Motol