Seminář Paradoxy výživy

Ve čtvrtek 25. října 2018 se v budově ministerstva zemědělství konal celostátní seminář u příležitosti Světového dne výživy. Jeho pořadatelé zvolili téma Paradoxy výživy a slibovali, že „budou prezentována aktuální globální i lokální témata, která ilustrují, k jakým paradoxním situacím dochází v souvislosti s výživou a produkcí potravin“. A protože se slovem paradox označuje něco neočekávaného, překvapujícího, protikladného nebo zdánlivě protismyslného, nechala jsem se zlákat a k účasti na semináři jsem se přihlásila. Zajímalo mě, jak spolu může souviset a zároveň si odporovat plýtvání potravinami a stravování dětí ze sociálně slabých rodin, obezita a malnutrice nebo klimatické změny a udržitelný rozvoj produkce potravin. Jak se ukázalo, uvedená témata zaujala další stovky zájemců, kteří si přišli poslechnout příspěvky odborníků z různých odvětví souvisejících s produkcí potravin a s výživou.

Úvodní slovo

Úvodní vystoupení patřilo řediteli odboru zahraničně obchodní spolupráce ministerstva zemědělství ing. Jiřímu Šírovi, který krátce připomněl okolnosti vzniku Světového dne výživy a jeho letošní motto Žádný hlad. Zmínil se také o řadě paradoxů. Například o tom, že lidé mají v současnosti nejvíce informací o složení potravin, ale zároveň roste počet onemocnění prokazatelně souvisejících s výživou. Dalším příkladem protikladů je výchova ke správnému stravování na jedné straně a všudypřítomná reklama na nezdravé potraviny na straně druhé.

Právo na jídlo a hladomor

Poté ing. Michal Kuklík z ministerstva zemědělství ve svém vystoupení připomněl právo na jídlo jako jedno ze základních lidských práv. Ve světě však v minulých letech došlo vlivem válek nebo klimatických změn ke zvýšení počtu hladovějících a v některých zemích lze jednoznačně mluvit o hladomoru (Nigérie, Somálsko, Jižní Súdán, Somálsko). Na takové problémy měly právě upozornit akce související s letošním Světovým dnem výživy.

Přednášky o výživě, podvýživa, obezita

Další přednášky byly věnovány problematice výživy. O nedostatcích či přebytcích živin v naší výživě, tak jak byly vyhodnoceny ve studiích Společnosti pro výživu, hovořil její předseda MUDr. Petr Tláskal. Z jeho vystoupení, které obsahovalo spousty výsledků studií a měření z různých let, lze udělat závěr, že lidé se stravují zdravěji, ale přesto je třeba pokračovat v jejich dalším vzdělávání.

Doc. MUDr. František Novák, Ph.D. ze 4. interní kliniky VFN a 1. LK UK ve své přednášce seznámil posluchače s tématem malnutrice (podvýživy) pacientů v nemocnicích. Velmi podrobně vysvětlil problémy, které souvisí s výživou akutně či chronicky nemocných pacientů. Nedostatečná výživa může hodně zkomplikovat probíhající léčbu. Proto by měla být v nemocnicích věnována větší pozornost nutriční péči. To však bude v budoucnu vyžadovat dostatek finančních prostředků.

Lékaři v nemocnicích ale neřeší jenom nedostatečnou výživu, naproti tomu se potýkají také s obezitou pacientů. Jak probíhá její léčba, o tom byl referát prof. MUDr. Marie Kunešová, CSc. z Endokrinologického ústavu.

Skutečné a zpracované potraviny

Ztráty živin během zpracování potravin – to bylo téma vystoupení prof. ing. Jany Dostálové, CSc. z VŠCHT Praha. Sama úvodem upozornila publikum, že někdo možná nebude s jejím pohledem souhlasit. Nelíbí se jí totiž v současnosti značně používaný termín „skutečné potraviny“, proti kterému postavila označení „zpracované potraviny“. Pro řadu potravin je však potřebné zvolit určitý způsob úpravy z hlediska zdravotní bezpečnosti (např. tepelné ošetření mléka, rafinace olejů). Jiné potraviny se musí zpracovat kvůli jejich stravitelnosti či zlepšení senzorických vlastností. Ing. Dostálová nezapomněla samozřejmě zmínit i negativní změny, ke kterým dochází při tepelné úpravě surovin.

Zemědělská produkce u nás i ve světě

Souvislostmi mezi výrobou potravin, zemědělstvím a klimatickými změnami se zabývali ing. Jiří Jungr z Ministerstva zemědělství a doc. ing. Jan Banout, Ph.D. z České zemědělské univerzity v Praze. Posluchači získali zajímavé informace o problémech zemědělské produkce u nás a v Evropě i o možnostech efektivního a šetrného zpracování potravin v rozvojových zemích. Docent Banout doplnil svoji přednášku řadou fotografií, které ilustrovaly rozdíl mezi tradičním a moderním způsobem zpracování zemědělských plodin v chudých částech světa.

Plýtvání potravinami

Další přednáška se týkala omezení plýtvání potravinami a přednesla ji ing. Linda Gandalovičová z organizace Glopolis. Hned na začátku uvedla, že ve světě se podle průzkumů vyhodí asi jedna třetina všech vyprodukovaných potravin. Nejdůležitější je přitom uvědomit si, že „spolu s potravinami nevyhazujeme jen výživové hodnoty, ale také zdroje investované do jejich produkce – vodu, půdní živiny, hnojiva, paliva, energii a lidskou práci vynaloženou během jejich pěstování a zpracování.“ Nejčastěji se plýtvá pečivem, zeleninou a ovocem. V přednášce zazněla řada možností, jak to změnit.

Výživová hodnota potravin v historických souvislostech

S velkou dávkou vtipu přednesl svoji přednášku ing. Jan Pivoňka, Ph.D. z VŠCHT Praha na téma „Výživová hodnota potravin v historických souvislostech“. Jak během vývoje lidské společnosti ovlivňovaly bezpečnost potravin i jejich výživovou hodnotu způsoby uchovávání a zpracovávání potravin nebo materiály používané na výrobu nádobí? Co způsobila průmyslová velkovýroba cukru nebo rozšíření používání ledniček v domácnostech? Co lidem přinášejí potraviny nového typu?

Obědy zdarma

Na konec programu byl zařazen příspěvek o poskytování školního stravování zdarma dětem ze sociálně slabých rodin. O svých konkrétních zkušenostech z každodenní praxe pohovořila Mgr. Eva Martinková, metodička předškolního vzdělávání a školního stravování Libereckého kraje. Snažila se v něm zdůraznit, že díky projektům, které umožňují zajistit školní obědy pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin, zlepšila se u těchto dětí školní docházka, prospěch i začlenění do kolektivu. A to je pozitivní výsledek.

Doporučení

Jsem ráda, že jsem se na seminář Paradoxy výživy vypravila. Účast na podobných akcích bych vedoucím dalších školních jídelen mohla jen doporučit. Někdy je prostě potřeba na chvíli opustit ten svůj důvěrně známý píseček, kde se odehrávají každodenní pracovní starosti i radosti, a nahlédnout někam dál. Člověk tak může objevit nové souvislosti a získat nadhled, který se pak bude hodit při řešení všedních problémů.

Zdenka Macháčková – ředitelka Školní jídelny v Chlumci nad Cidlinou