Snídaně a svačiny dětí – doporučení vs. skutečnost

O zásadách dětské životosprávy i skladbě jídelníčku toho bylo již napsáno a řečeno mnoho a zdá se, že každý z nás už musí být odborníkem na výživu. Skutečnost je však od těchto zásad značně vzdálena, což potvrzuje i průzkum „Tajemství školních svačin“, který se zabýval právě tím, jak často a hlavně co děti snídají a svačí a jaké jsou stravovací zvyklosti celé jejich rodiny. Mnoho rodičů si stále ještě neuvědomuje, že musí své děti vychovávat ke zdravé výživě a zdravému životnímu stylu. Nepřipouští si, že právě v dětském věku se formují celoživotní návyky. Děti snadno podléhají různým svodům rychlých občerstvení, lákavým reklamám na sladkosti i řadě návodů s dietami a různými alternativními výživovými směry, které však mohou mít i negativní dopad na mladý vyvíjející se organizmus. Proto je třeba, aby rodiče i děti znali skutečná pravidla zdravé výživy a věděli, jak výživa zdravotní stav ovlivňuje.

Snídaně
Na snídani bychom neměli nikdy zapomínat a naše děti už vůbec ne. Skutečnost je však bohužel jiná, – nesnídá nebo snídá jen někdy podle odpovědí rodičů 38 % dětí třetí třídy a 54 % dětí ze třídy sedmé. Samotní sedmáci se k „nesnídání“ přiznali v 58 %! Pořádnou snídani přitom můžeme označit jako „start do nového dne“. Přes noc se děti sice většinou aktivně nehýbou, ale i ve spánku spotřebovávají energii na tzv. bazální metabolizmus (funkci vnitřních orgánů, na udržení tělesné teploty, dechu, srdeční akce apod.). Dostatek energie tudíž tělo potřebuje i po ránu – snídaně by měla tvořit cca 20-25 % celkového denního příjmu energie.

Často od rodičů slýcháme, že děti ráno nemají na snídani chuť ani hlad a nad jídlem ještě v podstatě spí. Přesvědčit děti, aby ráno doma jedly, není jednoduché. Pokud však první jídlo dne vynechají, další šanci mají většinou až při velké přestávce před desátou hodinou. Některé děti vynechávají i přesnídávku (buď nemají svačinu, nebo prostě na jídlo zapomenou) a snědí až oběd. Dětské tělo je celé dopoledne bez přísunu energie a organizmus tím pochopitelně trpí. Nemá dostatek energie na vlastní práci, natož ještě na sledování výuky a soustředění se na školní úkoly.

Pokud děti jídlo odmítají, není vhodné je nutit. Začněte postupně, malými porcemi. Zpočátku stačí jeden jogurt, trocha tvarohu nebo banán. Snídaně by se však postupně měla stát vydatnější a její nedílnou součástí by mělo být ovoce nebo kousek zeleniny. Obsahovat by měla např. pečivo nebo chléb, pro větší děti spíše celozrnné, namazané rostlinným tukem, obložené šunkou nebo tvrdým sýrem. Vhodné jsou i pomazánky. Chybou není ani snídaně sladká, ovšem neměla by být na denním pořádku. Často se objevují debaty o tom, zda je vhodné, aby děti snídaly pouze cereálie s jogurtem nebo mlékem. I když se jedná vesměs o slazené lupínky nebo kuličky, bylo zjištěno, že děti, které je mají rády, jsou ohroženy méně rozvojem nadváhy a obezity, než ty, které nesnídají vůbec nic. 

U snídaně by neměl chybět hrnek čaje nebo kakaa, výraznou chybou není ani stolní voda nebo 100% ředěný džus. Studené nápoje však pro tělo znamenají velký teplotní rozdíl (tělesná teplota 37 °C oproti džusu vychlazenému na 10 °C), proto by snídaňové nápoje měly být převážně teplé. Pro správné fungování těla je totiž důležitý dostatek tekutin, které po noci chybí. Případný nedostatek tekutin se přes den může projevit únavou, bolestmi hlavy či nepozorností.

Dopolední svačiny (přesnídávky)
Školní svačiny dětí jsou v poslední době tématem velmi aktuálním. Z letošního průzkumu víme, že svačí 83 % všech sedmáků a až na dvě výjimky měli svačinu i všichni třeťáci

A jak vlastně vypadala obvyklá školní svačinka dětí ve školách po celé České republice, které byly v rámci akce „Tajemství školních svačin“ navštíveny? U třeťáčků to byla houska nebo rohlík (70 %), buď nenamazaný nebo s rostlinným tukem (28 %), obložený šunkou či tvrdým sýrem (obojí 14 %). U 32 % dětí bylo součástí svačiny ovoce (většinou jablko) a něco sladkého (54 %). V 10 % měly také pečivo namazané taveným sýrem, který ale není kvůli obsahu tavicích solí pro zdravou výživu dětí vhodný.  Pozitivní je, že téměř všechny děti byly vybaveny i lahví s pitím, nejčastěji vodou nebo minerálkou. Stále nedostatečná je konzumace ovoce a zeleniny. Letos to bylo již 32 % dětí, které měly nějaké ovoce a 10 % dětí, které měly zeleninu. Jiná čísla jsme ale získali od rodičů – ovoce prý dávají dětem obvykle v 67 % a zeleninu v 42 % případů.

U sedmáků byly svačiny méně zdravé: u dětí vede bílé pečivo (78 %) s máslem (53 %, nerozlišují máslo od rostlinného tuku) a salámem (55 %), něco sladkého mělo 81 % školáků. Podstatně hůře je na tom – co jiného, než – ovoce a zelenina. Denně ji ke svačině má jen 18 % dětí, 36 % dokonce méně často, než jednou týdně! Až na dvě děti v sedmé třídě všichni pijí. Vyhrává voda nebo minerálka (56 %), hned za nimi jsou však slazené limonády (24 %).

V čem je chyba? Problémem může být to, že se rodiče pro nedostatek času přípravě svačiny nevěnují. Rodiče raději dají dětem peníze, za které si mohou svačinu koupit. A výsledek? Děti pak vybírají mezi sladkostmi, solenými pochutinami a rychlým občerstvením, doplněným slazenými limonádami. Časté jsou také návštěvy školního bufetu či automatu na slazené nápoje nebo sladkosti Takové svačiny nejsou už na první pohled nejlepším řešením. Dá-li si dítě ve školním bufetu nebo v nejbližším fast-foodu hamburger, sní zhruba stejné množství energie, jaké by odpovídalo řádnému obědu. Na ten pak už nemusí mít hlad ani chuť, což vede k nepravidelnosti ve stravování, nebo naopak sní i stejně vydatný oběd (s tím i velké množství energie navíc), čímž se vystavuje riziku nadváhy a obezity.

Přesnídávka (dopolední svačina) by měla tvořit asi 15 % celkového denního příjmu energie. Pokud mají děti připravenou kvalitní školní svačinku z domova, mají lepší studijní výsledky. Děti, které pravidelně a kvalitně jedí, jsou ve škole pozornější a učení jim jde celkově lépe. Pokud má dítě ve škole nebo v jejím okolí neomezený přístup k nezdravým potravinám a pokrmům, je na rodičích, jak stravovací návyky svého dítěte ovlivní. Když už dávají dětem pravidelně peníze, aby si kupovaly jídlo samy, měli by své potomky poučit o tom, jaké potraviny vybírat častěji.

Připravili jsme pro Vás několik příkladů svačin, které jsou sice mezi dětmi oblíbené, ale není možné označit je za zdravé – jedná se např. o koblihy, hamburger či obloženou bagetu. Tyto svačiny sice dětem chutnají, ale se zdravou výživou nemají mnoho společného. Pokud pro svačiny určených 15 % z celkového denního energetického příjmu přepočítáme na kJ, vyjde nám pro děti ve 3. třídě cca 1 100 kJ a pro děti v 7. třídě 1 300 kJ. S jednou podobnou „svačinkou“ ale přijmou energie podstatně více, v případě poctivé bagety i téměř polovinu doporučeného denního příjmu energie, jak uvádí tabulka. V takových jídlech je také tradičně obsaženo velké množství jednoduchých sacharidů, tuku a cholesterolu, často i soli. Jednou za čas sice párek v rohlíku nebo plněná bageta nikomu neuškodí. Je-li však taková svačina pravidlem a navíc není vyvážena celkově pestrou stravou s dostatkem zeleniny a ovoce a hlavně také řádnou pohybovou aktivitou, může se stát základem ke vzniku nadváhy a obezity a celé řady dalších onemocnění.

Příklad nevhodné školní svačiny (1)
Energie (kJ)	Bílkoviny (g)	Sacharidy (g)	Tuky (g)	Cholesterol (mg)
Bageta s majonézovým dressinkem a salámem	2 673,10	22,44	75,15	26,64	174
Hamburger s hranolky a limonádou	2 402	16,8	57,1	20,8	*
3 koblihy	1 938	7,8	64,2	20,7	117
Nic	0	0	0	0	0

V druhé tabulce uvádíme tipy na svačiny podstatně vhodnější. Když se na ně blíže podíváme, uvědomíme si, že připravit takovou správnou školní svačinku není nic složitého. Naprosto postačí plátek chleba nebo pečiva, pro větší děti celozrnného, potřít rostlinným tukem a obložit kvalitní šunkou, tvrdým sýrem a dostatkem zeleniny. Hodí se i pomazánka, jak „naslano“ s pokrájenou zeleninou, šunkou nebo bylinkami, tak „nasladko“ s ovocem nebo medem. Přidat můžeme např. ovocnou přesnídávku nebo jogurt (pokud kelímek vydrží nešetrné zacházení s taškou). Co by ale nemělo chybět v žádné školní svačině je kousek ovoce nebo zeleniny a láhev s pitím. Pro bližší představu uvádíme několik snadných tipů, jak upravit školní svačiny. V tabulce je uvedeno odpovídající množství energie, bílkovin, tuků, sacharidů a cholesterolu.

Příklad vhodné školní svačiny, energetická hodnota cca 15 % z celkového doporučeného množství kJ (1)
Energie (kJ)	Bílkoviny(g)	Sacharidy (g)	Tuky (g)	Cholesterol (mg)
Celozrnných chléb s rostlinným tukem (např. Rama), šunka, rajče	1 391,6	16,27	40,8	11,6	32
Rohlík s rostlinným tukem (např. Rama), tvaroh s jahodami, pomeranč	1 390,8	16,4	45,5	10,1	6,6
Müsli, ovocná přesnídávka	1 386,4	5,1	57,2	8,9	0
Houska s pórkovou pomazánkou, banán	1 155,9	8,1	42,5	8,3	81**

A na závěr jedna inspirující zajímavost. Britská ministryně školství zakázala podávat dětem ve školách jídla s vysokým obsahem tuků, cukrů a soli. V jídelnách se tak začalo objevovat více zeleniny a ovoce, méně masa a více ryb. A jaká je reakce dětí? Příliš nadšené nejsou, po hamburgerech a hranolkách se jim stýská, a tak počet strávníků ve školních jídelnách prudce klesl. Je tedy zřejmé, že naučit děti (i jejich rodiče), jak se zdravě stravovat a celkově si osvojit zdravý životní styl, není určitě problémem jen českých dětí. I když se o problematice mluví stále častěji, víme, že změnit stravovací návyky veřejnosti směrem ke zdravějším je těžký úkol a že to bude „běh na dlouhou trať“.

Více informací o zdravé výživě dětí od 3 do 18 let na www.vyzivadeti.cz nebo na bezplatné informační lince 800 230 000.

Zdroj: agentura Quent

Jitka Tomešová, nutriční terapeutka, Poradenské centrum Výživa dětí.