Komentovat Ze zkušeností Poradenského centra Výživa dětí vyplývá, že v Čechách existuje poměrně dobré povědomí o tom, jak by měl vypadat správný dětský jídelníček. Průzkumy podpořené značkou Rama – „Rama pomáhá s chutí růst“ a „Rama myslí na rozvoj mysli“ – však potvrzují, že navzdory dobré znalosti teorie vypadá realita stále poněkud jinak.
Pravidelnost v jídle
Při posuzování jídelníčků hraje zásadní roli pravidelnost. Podle výsledků průzkumu „Rama pomáhá s chutí růst“ jí celých 70 % dětí 4-6x denně, což odpovídá doporučenému počtu jídel za den. Bohužel, čím jsou děti starší, tím více se z jejich jídelníčku pravidelnost vytrácí. U malých dětí hlídají stravovací režim rodiče, protože mají své ratolesti pod dozorem. Starší děti se však často do školy nebo na kroužky vypravují samy, snídani z nejrůznějších důvodů vynechávají a svačinu považují za zbytečnou ztrátu času – něco, co se v jejich věku už nenosí.
Právě pravidelnost je však jednou ze zásad, kterou by měli dodržovat všichni, kteří se chtějí vyhnout zbytečnému zvyšování tělesné hmotnosti i pozdější nadváze a obezitě. |
Ovoce a zelenina
V Poradenském centru Výživa dětí se často setkáváme s dětmi, které nemají ovoce a zeleninu příliš v lásce, což se projevilo i v průzkumu „Rama pomáhá s chutí růst“. 9 % všech dětí nejí ovoce a zeleninu téměř vůbec, pouhých 20 % dětí pak jí ovoce a zeleninu denně. Chuťově děti preferují spíše ovoce, protože je sladší a šťavnatější. Čím jsou děti starší, tím méně se v jejich jídelníčku ovoce a zelenina objevují.
Ovoce a zelenina by měly být součástí jídelníčku dětí i dospělých, několikrát, nejlépe 5x denně a přednostně v čerstvém stavu. |
Sladkosti a slanosti
Žádnou novinkou není velká oblíbenost sladkostí – vícekrát denně si něco sladkého na zub dopřeje celých 40 % dětí! Stejný počet dětí jí sladkosti několikrát do týdne, jen 20 % pak méně často. Stejně jako v případě ovoce a zeleniny se konzumace sladkostí snižuje s věkem, zde se však na rozdíl od předchozího jedná o pozitivní zjištění.
Sladkosti pochopitelně k dětskému jídelníčku patří, rozhodně však ne denně, natož hned několikrát! Sladké pochutiny je třeba podávat dětem uváženě, nepravidelně a je také nutné mezi nimi umět vybírat. Přednost by měly mít především čokolády s vysokým podílem kakaa a nedoslazované müsli, děti můžeme naučit mlsat také sušené ovoce či oříšky.
Není vhodné dětem sladkosti vysloveně zakazovat, aby se nestaly něčím vysněným. Může se totiž stát, že dítě při první příležitosti, např. u babičky nebo s kamarády v cukrárně, sní všechny pochoutky v dosahu. |
Solené pochutiny (chipsy, křupky, solené tyčinky atd.) nejsou naštěstí tak oblíbené jako sladkosti. Po „slanostech“ sáhne denně pouhých 7 % dětí, několikrát za týden necelých 27 % a více než 66 % dětí je jí jen občas. Chuť na slané a kořeněné pokrmy je spíše výsadou dospělých (vyvíjí se s věkem). Můžeme tak vidět, že si starší děti dopřávají „slanosti“ podstatně častěji.
Nadměrný příjem soli je nebezpečný zejména pro malé děti. Jejich ledviny nejsou dostatečně vyvinuté, aby si s velkým množstvím soli poradily a mohlo by tak dojít k poškození jejich funkce. |
Maso
Pozitivní jsou výsledky týkající se konzumace masa. Nadpoloviční většina dětí (51 %) jí maso několikrát týdně a vhodně preferuje drůbež a ryby! 37 % dětí konzumuje maso každý den, což lze označit za přehnané, záleží však na celkovém složení jídelníčku. 12 % se pak masu zcela vyhýbá, což není v době růstu a vývoje příliš příznivé. Zajímavým, z výživového hlediska varovným zjištěním je i fakt, že celých 5 % dětí preferuje ze všech druhů masa uzeniny!
V průzkumu „Rama myslí na rozvoj mysli“ byla rodičům položena otázka zaměřená přímo na konzumaci ryb (Jaké ryby a jak často doma jíte?). Zde bohužel není zjištění tak pozitivní a v podstatě potvrzuje zkušenosti z Poradenského centra Výživa dětí – ryby jsou spíše neoblíbené. Přibližně 20 % dětí nejí ryby vůbec, ostatní je na talíři mají přibližně 1x do týdne. Polovina z těchto dětí dává přednost spíše tučnějšímu rybímu masu, druhá polovina upřednostňuje ryby s menším obsahem tuku.
Ryby by se měly v jídelníčku dětí i dospělých objevovat cca 2x týdně. Jsou totiž zdrojem nezbytných nenasycených mastných kyselin omega-3, které jsou potřebné pro zdraví srdce a cév a pro správný růst a vývoj mozku. |
Mléko a mléčné výrobky
Podle průzkumu zařazuje mléčné výrobky pravidelně do svého jídelníčku celých 69 % dětí. Pouze 4 % dětí ve svém jídelníčku mléčné výrobky nemají. Toto číslo zhruba odpovídá počtu rodičů, kteří uvedli, že se stravují podle zásad některého z alternativních výživových směrů, např. makrobiotiky či veganství. S věkem konzumace mléka a mléčných výrobků klesá, což odpovídá současným doporučením pro složení dětského jídelníčku.
2-3x denně by se ve zdravém jídelníčku dítěte měly objevit mléčné výrobky – nejlépe polotučné zakysané (zakysaná mléka, ochucené jogurtové nápoje, jogurty atd.), čerstvé či tvrdé sýry. |
Tuky
Další dotazovanou skupinou potravin byly tuky. Z výsledků vyplynulo, že téměř 12 % rodičů používá ve studené i teplé kuchyni tuky živočišného původu, 42 % rodičů kombinuje tuky živočišné s rostlinnými a cca 46 % používá výhradně tuky rostlinné.
Pro dospělé i pro děti platí, že tuky v jídelníčku by měly být ze 2/3 hrazeny rostlinnými oleji a margaríny a pouze v 1/3 tuky živočišnými (včetně těch, které jsou již obsaženy v potravinách, mase, uzeninách, mléčných výrobcích aj.). |
I v případě konzumace tuků mají tedy české domácnosti co dohánět, situace se však jistě mění k lepšímu.
Pitný režim
V dotazníku se objevily také otázky na pitný režim dětí. Je patrné, že 23 % dětí vypije denně asi 1 litr tekutin, 55 % dětí 1-2 litry a 14 % dětí vypije více než 2 litry za den. Množství nápojů se správně zvyšuje s věkem. Nejoblíbenějšími nápoji jsou čaje a minerální vody, následují vody stolní a vodou ředěné džusy. S věkem se však bohužel zvyšuje konzumace slazených limonád, což však v době, kdy stále narůstá počet dětí s nadváhou a obezitou, není vůbec příznivé.
Množství tekutin, které by měly děti vypít, záleží nejen na věku, ale také na hmotnosti. Žádná přesná dávka neexistuje, protože každé dítě je jiné. Je nutné brát v úvahu také celkové složení stravy a ztráty tekutin v průběhu dne.
Celková potřeba tekutin je obecně 125–50 ml/kg/den. Nejedná se však pouze o nápoje, ale i o tekutiny, které lidské tělo přijme v rámci potravy (především ovoce, zeleniny, hotových jídel, polévek, brambor, atd.). Vhodnými nápoji pro děti jsou stolní vody, ovocné, zelené nebo slabé černé či bylinkové čaje, vodou ředěné 100% ovocné džusy, ovocné a zeleninové šťávy nebo malé množství neochucené minerální vody. |
V rámci průzkum „Rama myslí na rozvoj mysli“ odpovídali rodiče i na otázku, čím se při výběru potravin a sestavování jídelníčku řídí. Z výsledků vyplývá, že velká část rodičů – téměř 37 %, se drží tradičních rodinných receptů a svým dětem připravují pokrmy, na které byli sami v dětství zvyklí. Další velká skupina – cca 27 % se řídí především ekonomickou situací v rodině, ostatní sledují a snaží se dodržovat současná doporučení odborníků na výživu.
Často se setkáváme s otázkou, zda je podle našeho názoru obezita v rodině dědičná. Pravdou je, že pokud je jeden z rodičů obézní, je z cca 30 % pravděpodobné, že budou děti obézní také. V případě obou obézních rodičů je pravděpodobnost až 70 %! Tento fakt ale není nezvratný, proto často dodáváme, že se dědí zejména názory na stravování a „rodinná kuchyně“. V případě, že jedná o návyky nevhodné, je velmi pravděpodobné, že se i u dětí nadváha či obezita rozvine (na rozdíl od dětí, které mají sice obézní rodiče, ale stravují se obecně zdravěji).
Co říci závěrem?
I když se o problematice zdravé výživy dětí i o následcích výživy nesprávné stále hovoří a píše, je zřejmé, že naučit děti (a jejich rodiče), jak se zdravě stravovat a celkově si osvojit zdravý životní styl, je problém stále aktuální. Veřejnost má k dispozici velké množství informací, problémem je však jejich využití v praxi.
Zdroj: Článek dodala agentura Quent
Jitka Tomešová, DiS., Nutriční terapeutka, Poradenské centrum Výživa dětí, Praha
Diskuze