Rozhodnutí vlády posunout povinné plnění nového spotřebního koše až na září 2027 vyvolalo mezi školními jídelnami řadu reakcí. Zatímco část provozů přivítala více času na přípravu, jiné už některé změny postupně zavádějí do praxe.
Redakce Jídelny.cz proto požádala o stanovisko také Státní zdravotní ústav, který se na odborné debatě kolem modernizace školního stravování dlouhodobě podílí. Na otázky odpovídá Alexandra Košťálová.
1. Jak Státní zdravotní ústav vnímá rozhodnutí vlády posunout účinnost nové vyhlášky o spotřebním koši na září 2027?
Odpověď:
Přechodné období vnímáme jako příležitost k tomu, aby se změny zavedly kvalitně a s dostatečnou podporou. Školní jídelny jsou velmi různorodé — liší se velikostí, vybavením, zkušenostmi personálu i složením strávníků. Některé už nové postupy zavedly, další zavádějí, jiné teprve začínají. Prodloužení přechodného období jim dává prostor na to, aby se seznámily s metodikou, vyzkoušely nové postupy v praxi a měly čas na komunikaci s dětmi, rodiči i pedagogy.
Důležité je, že přechodné období neslouží k čekání. Slouží k aktivní přípravě — krok za krokem, s konkrétní podporou, kterou jídelnám poskytujeme.
2. Jaké považujete za hlavní přínosy připravovaných změn ve spotřebním koši pro děti a školní stravování?
Odpověď:
Původní spotřební koš vznikl v roce 1993 více jak 30 let nebyl změněn. Za tu dobu se ale zásadně posunuly poznatky o výživě dětí, změnil se jejich životní styl i nabídka potravin. Nový spotřební koš tyto změny reflektuje — vychází ze současných výživových doporučení, byl testován v praxi a prošel meziresortním připomínkovým řízením.
Hlavní přínosy pro děti: pestřejší skladba jídelníčku, každodenní zastoupení zeleniny, vlákniny a kvalitních bílkovin, méně vysoce průmyslově zpracovaných potravin, kvalitní pitný režim. Pro jídelny: jasnější a modernější pravidla, ke kterým existuje konkrétní metodická podpora.
3. Považujete i vy toto období za příležitost ke sběru zkušeností z terénu?
Odpověď:
Rozhodně. Zpětná vazba z jídelen je pro nás zásadní. Už rok spolupracujeme s jídelnami, které nové postupy zavádějí, a jejich zkušenosti průběžně vyhodnocujeme. Přechodné období nám umožňuje metodické vedení upřesňovat na základě reálné praxe — ne teorie.
Zároveň ale chceme říct otevřeně: sběr zkušeností neznamená přehodnocování směru. Cíl reformy — modernizace školního stravování v souladu se současnými výživovými poznatky — zůstává. Zpětná vazba z praxe nám pomáhá hledat nejlepší cestu, jak tam dojít.
4. Pokud se během přechodného období ukáže, že některé části vyhlášky přinášejí v praxi komplikace, bude podle vás prostor pro odbornou diskuzi a případné úpravy metodiky?
Odpověď:
Metodická podpora se vyvíjí průběžně — to je její smysl. Pokud se v praxi ukáže, že některý postup potřebuje upřesnění nebo doplnění, budeme na to reagovat. To je standardní součást zavádění jakékoli systémové změny.
Je ale důležité rozlišovat mezi metodikou a vyhláškou. Metodika je nástroj, který jídelnám pomáhá vyhlášku naplnit v praxi — a ten se přirozeně přizpůsobuje. Samotná vyhláška stanovuje rámec vycházející z odborného konsenzu a ten platí a nemění se.
5. Které oblasti budou při zavádění změn nejnáročnější, a naopak kde očekáváte největší přínos?
Odpověď:
V případě, že školní jídelna bude v něčem potřebovat získat nové dovednosti, pak právě tento bod pro ni bude nejtěžší. Každá jídelna je jiná od vybavení, personálního obsazení, přes zkušenosti, koncept i strávníky. Proto budou pro každou specificky některé kroky jednoduché, nebo dávno zvládnuté a na jiných bude pracovat. Při metodickém vedení proto reflektujeme všechny oblasti.
Největší přínos očekáváme v tom, že děti budou mít každodenní příležitost sníst pestrou a nutričně vyváženější stravu. Řada jídelen už dnes vaří lépe, než starý koš vyžadoval. Pro ty je reforma potvrzením toho, co už dělají.
6. Co byste v této fázi vzkázali vedoucím školních jídelen, které se na postupné zavádění změn připravují?
Odpověď:
Že v tom nejsou samy. Připravili jsme Průvodce přechodným obdobím, spouštíme podcasty, chystáme kampaně, edukační materiály pro pedagogy a vytváříme metodickou podporu v každém kraji – blíže k jídelnám. Na webu Máme to na talíři najdou metodiku, harmonogram i konkrétní návody. A na adrese spotrebni.kos@szu.gov.cz jsme k dispozici pro jakýkoli dotaz.
Změna nemusí být skokový zlom. Je to cesta — a nejlepší první krok je začít tam, kde je to nejjednodušší. Např. vyzkoušet přeskládat jídelníček, upravit jeden postup či ingredience v receptuře, osladit nápoj o trochu méně. A hlavně se nebát zeptat či poradit kolegům, když se vám věci podaří.
Diskuze