Tajemství dětských svačin 2006

Průzkum
V letošním roce proběhl za podpory značky Rama a pod patronací Fóra zdravé výživy a České kardiologické společnosti na základních školách v celé ČR průzkum školních svačin. Ve 14ti regionech byla vybrána jedna třetí a jedna sedmá třída. U dětí bylo zjišťováno, zda si s sebou nosí svačinu, z čeho se skládá, jestli odpovídá zásadám zdravé výživy a co si vlastně děti a rodiče myslí nejen o důležitosti školních svačin, ale správném stravování obecně. Výsledky průzkumu byly vyhodnoceny a na jejich základě byla pro rodiče zpracována konkrétní doporučení zaměřená na to, co je potřeba zlepšit ve stravovacích návycích celé rodiny a jaké svačiny jsou pro děti nejvhodnější.

Letošní průzkum je pokračováním obdobné loňské akce, kdy jsme kontrolovali svačiny a stravovací návyky stejných školáků. Také před rokem jsme zjištěné výsledky vyhodnotili a žákům, pedagogům i rodičům poskytli řadu rad, jak vylepšit zjištěné nedostatky. Letošní srovnání tedy mělo ukázat, jak si děti i rodiče vzali naše rady k srdci a zda své stravovací návyky upravili. Letošního průzkumu se zúčastnilo celkem 664 dětí.

Žákům třetích a sedmých tříd jsme opět na místě zkontrolovali svačinu a prostřednictvím dotazníků jsme od rodičů zjišťovali stravovací návyky nejen dětí, ale celé rodiny. Zaměřili jsme se také na pohybové aktivity a celkový životní styl. Srovnání pohledu rodičů na stravovací zásady s reálnými svačinami žáků bylo velice zajímavé – v mnoha ohledech byly zjištěny značné rozdíly, bohužel v neprospěch skutečných svačin.

Protože strava každého člověka souvisí úzce s jeho zdravotním stavem, rozhodli jsme se průzkum rozšířit o zjišťování rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Chyby ve výživě se totiž často projevují zvýšeným výskytem různých onemocnění (např. obezita, diabetes apod.). Přitom bylo prokázáno, že zdravá a vyvážená strava působí jako účinná prevence těchto chorob. Zjišťování rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění bylo provedeno ve spolupráci s Českou kardiologickou společností, která převzala nad touto částí průzkumu odbornou garanci. Dětem byla pod podmínkou souhlasu rodičů naměřena hodnota krevního tlaku a hladiny cholesterolu v krvi, dále byla zjištěna jejich výška a váha.

Výsledky průzkumu v roce 2006

Žáci třetích tříd
Stejně jako v loňském roce se projevilo, že si rodiče menších dětí uvědomují důležitost pravidelných školních svačin – z celkem 338 žáčků třetích tříd neměly svačinu pouze dva. Složení svačin však oproti loňskému roku doznalo jen mírných změn k lepšímu.

Byly svačinky oproti roku 2005 připravené lépe?
U žáků třetích tříd nás potěšila výrazně vyšší konzumace ovoce. Ovoce mělo ke svačině 32 % dětí, zatímco v loňském roce dalo svým dětem ovoce pouze 23 % rodičů, došlo tedy ke zlepšení o celých 9 %. Konzumace zeleniny však zůstala téměř stejná a letos, stejně jako loni, byla pouze v 10 % svačin.

Nejčastější prohřešky
Celých 54 % dětí mělo v aktovce nějakou sladkost, například sušenky, buchty, smažené koblihy nebo čokoládu. K výraznému zhoršení došlo v konzumaci bílého pečiva, a to dokonce o 28 % (70 % oproti loňským 42 %)! Pečivo bylo namazané rostlinným tukem (28 %), máslem (9 %) nebo taveným sýrem (14 %). Co se týče našich doporučení na omezení konzumace tavených sýrů, které mohou obsahovat pro děti nevhodné fosforečnany, nesetkalo se u rodičů s velkým pochopením. Tavený sýr mělo k svačině dokonce o 4 % dětí více, než v loňském roce. Nepatrně však stoupla spotřeba sýru tvrdého, a to o 6 %.
Z nápojů, shodně s loňským rokem, vedla voda a ochucené i neochucené minerálky následované čajem. Není však zanedbatelný ani podíl těch dětí, které si pochutnávaly na sladkých limonádách (15 %).

Dotazníky rodičů
Porovnáním dětských svačin a dotazníků rodičů jsme zjistili, že ačkoli rodiče uvádějí v 52 % případů, že dávají dětem máslo, ve skutečnosti mělo máslo jen 9 % žáků třetích tříd. Velká část rodičů tedy sice říká „máslo“, ale často má na mysli právě rostlinný tuk. Realita je zřejmě příznivější, než tvrzení rodičů.
V dotaznících pro rodiče jsme se kromě svačin zaměřili také na celkové stravovací návyky v rodině či na sportovní aktivity dětí. Podle dotazníků celých 37 % osmi- a devítiletých dětí doma nesnídá, nebo snídá jen někdy. Pozitivním zjištěním však je, že z dětí, které snídají pravidelně, 40 % snídá společně s celou rodinou. Pozitivní příklad rodiny je důležitý, zakládá správné stravovací návyky pro celý budoucí život dítěte.
Rodiče výrazně nadhodnocují konzumaci ovoce (71 % oproti skutečným 32 %), zeleniny (46 % oproti 9 %) či celozrnného pečiva. Podle dotazníků dávají svým dětem pravidelně celozrnné pečivo ve 30%, realita je však 10x nižší. Naopak jen 30 % rodičů udává, že dávají dětem „něco sladkého“ a ve skutečnosti si na sladkostech pochutnávalo 54 % dětí.

Žáci sedmých tříd a porovnání s loňským rokem
U žáků sedmých tříd klesla preference bílého pečiva, stejně jako konzumace oblíbeného salámu (o 4 %). Jsou zde však výrazně horší výsledky, co se týče snídání, což připouštějí i samy děti. 46 % sedmáků nesnídá, nebo snídá jenom někdy. Děti tedy bývají až do velké přestávky bez jídla, stejně jako v minulém roce. Ani o velké přestávce se však nenají (nebo nají pouze někdy) 16 % dětí. Zde došlo oproti loňskému roku ke zlepšení a to o 7 %. Počet dětí, které svačí pouze výjimečně, je však stále příliš velký.

Co se týče skladby svačiny, i zde vítězí bílé pečivo (78 %) nebo sladkosti (46 %) a pečivo sladké (35 %). U starších dětí se bohužel snížila i konzumace ovoce (o 6 %) a zeleniny (o 2 %).

Dotazníky rodičů sedmáků
Pouze 1,5 % rodičů sedmáků připouští, že jejich děti ve škole nesvačí, ve skutečnosti se ale jedná o dvojnásobek. Dokonce 90 % rodičů je přesvědčeno, že jejich děti svačí pravidelně, což děti ve svých sděleních nepotvrdily. Toto číslo je ve skutečnosti o 7 % nižší. Více než 85 % rodičů prohlásilo, že svačiny dětem připravují doma nebo že se děti na přípravě svačiny samy podílejí, ale pod dozorem rodičů. 12 % si pak kupuje svačinu pravidelně samo, podle dotazníků dětí je to však plná čtvrtina, a to ve školním bufetu nebo automatu. 28 % rodičů navíc tvrdí, že dává dětem zeleninu každý den, toto tvrzení však potvrzuje jen 18 % dětí.

Životní styl dětí
Co se týče rodinných stravovacích návyků, většina rodičů uvádí, že kromě obědů se děti stravují převážně doma, kde buď rodiče nebo jiný člen rodiny pravidelně vaří. 78 % žáků třetích tříd a 63 % sedmáků obědvá pravidelně ve školní jídelně, zbytek převážně doma, zde nedošlo oproti minulému roku k žádné výraznější změně. Více než 50 % rodičů sedmáků i třeťáků přiznává, že nemá vždy kontrolu nad tím, co jejich děti přes den snědí. V loňském roce však většina rodičů tvrdila, že kontrolu nad stravováním svých ratolestí vždy má.

Shodně čtvrtina dětí ze sedmých i třetích tříd věnuje sportu naprosté minimum času, vlastně navštěvuje jen povinné hodiny tělocviku ve škole. Na druhou stranu je pozitivní, že více než 50 % chlapců i dívek aktivně navštěvuje nějaký sportovní oddíl nebo kroužek.

Měření zdravotních hodnot
Zarážející, avšak odpovídající současnému trendu vzrůstající hmotnosti u celé populace, jsou výsledky měření rizikových faktorů KVO. Z celkového počtu žáků třetích tříd bylo celkem 10 % obézních
(11 % chlapců a 10 % dívek), u sedmáků byla čísla ještě vyšší – celkem 13 % obézních dětí (12 % chlapců a 13 % dívek). Co se týče cholesterolu, celých 26 % třeťáků (23 % chlapců a 26 % dívek)
a 19 % (16 % chlapců a 21 % dívek) sedmáků mělo zvýšenou hladinu celkového cholesterolu. Vyšší krevní tlak byl naměřen u 20 % mladších dětí (22 % chlapců a 16 % dívek) a u 17 % starších dětí (11 % chlapců a 25 % dívek).

Nesprávné stravovací návyky a jejich důsledky
Oproti loňskému roku sice došlo k několika dílčím zlepšením, ale určitě je stále co napravovat. I když se průzkum odehrál jen ve třetích a sedmých třídách, nedělejme si iluze, že by situace v ostatních ročnících byla jiná. Dětský jídelníček zatím zdaleka neobsahuje vhodné potraviny a velké rezervy jsou i co se týče sportovních aktivit. Další vzdělávání v oblasti zdravé výživy a vůbec životního stylu je stále potřebné. Díky průzkumům jako je tento však o tom, co jí, přemýšlí stále větší počet dětí, rodičů, ale i učitelů.

Neutěšený stav výživy je dán zejména nepravidelným příjmem potravy, jejím špatným výběrem a složením. Nepravidelný příjem potravy je důsledkem uspěchané doby – rodina nemá čas se ráno nasnídat, natož společně, část rodičů nestíhá dětem připravit ani svačinu a děti jsou potom odkázány na to, co si koupí cestou nebo co má v nabídce školní bufet či automat (často pouze bagety, sladkosti, koláče, párky v rohlíku, sladké limonády apod.)

Poměrně velká část dětí ve škole ani neobědvá, stravují se doma. Pokud jsou však jejich maminky zaměstnané, děti jedí často „co dům dal“. Společné jídlo, kdy všichni zasednou okolo stolu, pak mívá rodina večer, někdy až kolem 19 či 20 hodiny.

I z mé zkušenosti vím, že se velká část dětí stravuje v restauracích rychlého občerstvení, tzv. fast foodech. V těchto zařízeních bývá (i přes některé dílčí snahy o ozdravení) v nabídce přemíra sladkostí, sladké limonády a nápoje kolového typu, velké množství uzenin a bílého pečiva na úkor kvalitních příloh či cereálií, nedostatečné zastoupení kvalitních bílkovin ve formě libového masa (ryb a drůbeže), málo mléčných výrobků a rostlinných tuků, vlákniny, ovoce a zeleniny.

Nesprávné stravování dětí, navíc spojené s ranním spěchem, stresem a nepravidelným příjmem potravy, může vést k bolestem hlavy, žaludku, břicha a může být příčinou vzniku syndromu dráždivého tračníku. Nejzávažnějším důsledkem je však nadváha a obezita dětí se všemi negativními zdravotními a psychosociálními důsledky. Mezi nejčastější zdravotní důsledky patří zátěž pohybového aparátu, kardiovaskulární onemocnění, poruchy menstruačního cyklu u dívek a hypogenitalismus u chlapců, kožní problémy, zvýšená hladina kyseliny močové či diabetes mellitus II. typu. Kardiovaskulární onemocnění se nyní objevují již v dětském věku, zvláště u dětí, které mají genetické dispozice.

Co se týče psychosociálních problémů, můžeme se setkat se sníženým sebevědomím, depresemi, úzkostmi, sebeobviňováním, či dokonce u dětí vyřazením z kolektivu, někdy i z vlastní rodiny. Společenskou diskriminaci pak děti řeší opět jídlem a izolují se u televize či počítače, čímž vzniká začarovaný kruh. V důsledku nesprávného stravování se ale může u disponovaných jedinců objevit i opak obezity – mentální anorexie a bulimie.

Shrnutí, zásady zdravé výživy
Správné stravovací návyky by měli dětem vštěpovat rodiče, a to již od útlého dětství – je známo, že prevence obezity začíná již v těle matky, během těhotenství. Vedle správného stravování je třeba jako součást zdravého životního stylu zařadit také pravidelný pohyb, který napomáhá psychickému a fyzickému zdraví.

Co se týče dodržování zásad zdravé výživy, učme děti navyknout si na pravidelné intervaly mezi jednotlivými jídly, pravidelný pitný režim s omezením sladkých a kolových nápojů, omezení uzenin a smažených pokrmů, preferenci používání rostlinných tuků a olejů nad živočišnými, omezení sladkostí a bílého pečiva, přiměřené množství sacharidů a dostatek vlákniny, daný zejména dostatečnou konzumací ovoce, zeleniny a cereálií.

Zdroj: agentura Quent

MUDr. Alexandra Moravcová, dětská obezitoložka a endokrinoložka, Klinika dětského a dorostového lékařství VFN, Praha, členka Fóra zdravé výživy.