Základní škola v Šenově patří k příkladům, které se snaží školní parlament účinně zapojit do řešení některých problémů života školy. Školní parlament zde byl založen již před lety a každá třída včetně těch nejnižších v něm má dva zástupce. Když jsem se na schůzce se zástupci parlamentu z devátých tříd ptal, zda má smysl, aby se 6-10leté děti účastnily práce parlamentu, sami deváťáci souhlasně volali: ano, má. Jako důvod uváděli, že tyto děti sice nejsou schopny přinášet náměty a řešit problémy, ale učí se, jak na to. A jednou budou samy sedět v pozici dnešních deváťáků a rozhodovat.
Výchovná poradkyně školy Zuzana Štrbáková uvádí, že dá velkou práci zasedání parlamentu zorganizovat a jednání vést tak, aby se ho mohlo zúčastnit široké věkové rozpětí dětí, ale že výsledky to přináší.
Školní parlament v Šenově se zabývá různými problémy v praktickém životě školy, přípravou některých projektů, ale také se věnuje školnímu stravování. Kromě velkého parlamentu však existují i pracovní skupiny, které tvoří většinou jen žáci druhého stupně a které se schází operativněji.
Spolupráce se školní jídelnou
V roce 2011 zavedli v jídelně výběr ze dvou jídel. Rozhodování o něm trvalo několik let a účastnil se ho i školní parlament. Byl také u počátku účasti kuchařek v soutěži o Nejlepší školní jídelnu na Moravě. Nejenže paní vedoucí vyzval, aby se se svými kuchařkami soutěže zúčastnila, také uspořádal anketu, v níž zjišťoval oblíbenost vybraného jídla, nafotil ho a pomohl zkompletovat všechny dokumenty nutné k přihlášce. Když po vítězství v Brně jídelna na začátku roku vítězné jídlo zařadila na jídelní lístek, opět zorganizoval anketu, v níž zjišťoval, jak toto jídlo chutnalo.
Bodem z oblasti školního stravování, kterým se parlament před časem zabýval, bylo chování žáků v jídelně. Stanovil např. pravidla chování v řadě čekající u výdeje, zákaz předbíhání a zákaz vynášení ovoce. Navrhl a zajistil dokonce jakési „dopravní značky“, které několik let visely v jídelně a připomínaly strávníkům dohodnutá pravidla.
Zajímavý námět dostal parlament ve školním roce 2007/2008, kdy na škole dosáhl vrcholu nepořádek v dny, kdy se k obědu podávalo ovoce. Nakousnuté a pomačkané kusy nacházeli učitelé po celé škole a okolí. Parlament uspořádal na škole anketu, v níž zjišťoval názory žáků, a pak stanovil pravidla pro konzumaci ovoce a možnosti jeho odnášení z jídelny:
– Celé nepoškozené kusy je možno vynést a odnést si např. domů.
– Konzumovat ovoce je možno jen v jídelně.
– Výjimku tvořily hrozny – kdo chtěl odnést z jídelny musel poprosit u okénka o sáček.
Trvalo dva roky, než se žáci naučili tato pravidla zachovávat a jak uvádí jejich dnešní zástupci, „nepořádek sice je, ale rozhodně menší“.
Křeslo pro hosta
Čas od času si žáci z parlamentu zvou na svá zasedání zajímavou osobu do „Křesla pro hosta“. Na podzim to byl soutěžní kolektiv ze školní jídelny, který si s žáky povídal o průběhu soutěže a pocitech z účasti v ní. Kuchařky od dětí rovněž obdržely kytku s poděkováním, což bylo velice milé. Nakonec se domluvili na tom, že každý za svou třídu zjistí 3 nejoblíbenější pokrmy a pak budou vybraná jídla zařazena do jídelníčku s odkazem na třídu, která jej vybrala.
Na mnoha školách se již pokusili čelit výtkám žáků na školní stravování tím, že vedoucí jídelny žáky seznamuje s tzv. spotřebním košem a s pravidly pro sestavování jídelního lístku. Nejinak tomu bylo i v Šenově, kde se normování jídla, propočtení výdejky a spotřebního koše dostalo dokonce až do hodin matematiky. Svou roli v tom sehrál opět školní parlament. Jak uvedl jeden z jeho zástupců, snaží se poznatky o školním stravování předávat ve třídě dál, spolužáci to někdy berou, někdy ne.
Rozhovor s vedoucí školní jídelny
S vedoucí školní jídelny ZŠ Šenov Marií Kučerovou jsem hovořil o její spolupráci se školním parlamentem.
Ve vaší škole funguje velmi aktivně školní parlament. Mohla byste popsat, jak s ním spolupracujete?
V parlamentu si třeba vytipují některé povolání ve škole a pozvou si toho člověka, aby jim řekl, co jeho práce obnáší a jak by si představoval spolupráci dětí. Byla jsem tam i já a zkoušeli jsme spolu poskládat jídelníček. Bylo tady zhruba 40-50 dětí, z každé třídy po dvou, a ony se nebyly schopny domluvit. Na tom jsem se snažila vysvětlit, že ne všechno, co chutná jednomu, bude chutnat i druhému, a že se musí naučit i vzájemné toleranci. Je to pořád o tom rozhovoru.
Složili jsme nakonec jídelníček podle zásad spotřebního koše. Řekla jsem jim, že když uděláme kostru podle spotřebního koše, tak dvě třetiny jídelníčku máme dané, akorát že zvolíme způsob úpravy. Děti teď už ví, že musí být luštěnina a ryba, že přílohy se musí střídat. Už to berou jinak, protože ten složený jídelníček byl de facto podobný tomu, co složíme my.
Myslíte si, že nějak korigují své spolužáky v náhledu na jídla?
Myslím si, že jim to určitě podají, nebo když si spolužáci stěžují, tak jim dokážou říct, proč to je. A proto má smysl toto dělat.
Máte ještě nějaký příklad spolupráce?
Dělali jsme třeba takové akce, že jsme vařili podle jídelníčku školní družiny. Dali si priority jídel, které by chtěli zařadit, a já jsem jim vysvětlila, proč některá jídla nemůžu dát ve stejný týden. Dále jsme dělali jídelníček na rozloučenou s devátou třídou, každá devítka si mohla vytvořit jídelníček, s tím, že si vylosovali, že jedna třída tam bude mít luštěniny, jedna ryby a další něco bezmasého.
Také jsme se zúčastnili projektového dne s názvem ,,Dny řemesel“, kdy děti byly rozděleny do skupin, složených ze žáků všech ročníků a my jsme jim v besedě představovali své povolání. V jedné skupině byla vedoucí ŠJ a ve druhé kuchařky. Besedu jsme zakončili plněním úkolů, což děti určitě moc bavilo. (více najdete v článku Dny řemesel na naší škole)
Prý byl parlament u nápadu, abyste se v roce 2011 zúčastnili soutěže O nejlepší školní jídelnu.
Ano, s nápadem jít do soutěže přišel právě parlament. Byli to deváťáci, kteří už vyšli ze školy. Soutěžní jídlo jsme zařadili do jídelníčku, parlament pak udělal anketu, jak s ním byli strávníci spokojeni. Pomohli ho nafotit, také se seznámili s přípravou kalkulace a celé přihlášky.
V prosinci parlament přihlásil kolektiv ŠJ do ankety „Ocenění za reprezentaci města v roce 2011“, ve které jsme převzali cenu za 2. místo. Vyhlášení na zastupitelstvu města se také zúčastnila paní učitelka Štrbáková se zástupcem za žáky.
Scházíte se s nimi pravidelněji?
Pravidelnou schůzku nemáme.
Chodí za vámi s pochvalou nebo stížností na jídlo?
Ano. Když přijdou, posílám je s poděkováním za kuchařkami, protože já to nevařím. Určitě je to vždy moc potěší. Pokud se vyskytne stížnost, také to řešíme společně s kuchařkami, ale vždy jsme se bez problému domluvili ať už s rodiči, nebo žáky. Mile mne překvapilo, když jsme v jídelně řešili nějaký menší kázeňský problém a žák druhý den přišel a omluvil se, že to včera opravdu přehnal. Navíc v kanceláři u mne seděli ještě dva cizí lidé a on přesto s omluvou nezaváhal ani před nimi. Já už jsem dávno na problém zapomněla, ale toto jednání nás mne moc potěšilo. Smekám, když někdo takto dokáže přiznat chybu. Určitě pro něj nebylo jednoduché se odhodlat a přijít.
Myslím si, že tyto děti mají zájem na tom, aby škola fungovala jak má a také se na tom chtějí podílet, i když to někdy není vždy zrovna populární úloha. Přispějí dobrým nápadem, pomohou řešit problémy a za to jim patří velký dík.
Diskuze