Komentovat Škola by měla plnit zdravotně výchovnou funkci směrem ke správné výživě a působit i na žáky, kteří nejsou na správné stravování zvyklí z domova. Témata zaměřená na správnou výživu jsou v současné době zařazena do výukových plánů, pro děti se připravují různé preventivní programy. Není totiž vhodnějšího období v životě člověka, než dětství, kdy si snadno zafixuje vhodné návyky, ať už v oblasti stravování, denního režimu nebo pohybové aktivity. Proto není v pořádku, když se děti v realitě školního prostředí setkávají s prvky, které nejsou v souladu s tím, co se učí. Hlavní zásady správného životního stylu bychom mohli shrnout do pěti základních pravidel – tzv. Pěti P. Je to 1. Pravidelnost, 2. Pestrost, 3. Pětkrát denně ovoce a zelenina, 4. Pitný režim a 5. Pohybová aktivita. Ke každému z těchto pěti P může škola pozitivně i negativně přispět.
1. Pravidelnost
Pravidelnost v jídle je nesmírně důležitou podmínkou správného stravování. Nepravidelnost a vynechávání denních jídel je častou příčinou zdravotních potíží a často je i prostředníkem vzniku nadváhy až obezity. Škola k pravidelnosti přispívá tím, že udává dětem jistý řád. A některé děti mají stravování pravidelné právě pouze ve škole – to díky času vyhrazenému na dopolední svačiny a obědy ve školní jídelně. Na druhou stranu se však setkáváme s případy, kdy se dítě nestihne v rámci přestávky nasvačit, protože se musí přesunout do jiné třídy, případně budovy školy, nebo raději volný čas mezi vyučovacími hodinami využije na proběhnutí se a hru se spolužáky. Někdy je kvůli rozvrhu neúnosně zkrácena i doba na oběd. Ne všechny rodiny také využívají školní jídelny. Školní obědy jsou stále ještě vnímány rozporuplně. Některým dětem, které jsou navyklé na smažené pokrmy, hranolky, pizzu a další pokrmy typu fast food, obědy ve škole nechutnají. Odborníci na výživu však považují systém školního stravování za dobře fungující, pro zdraví žáků přínosný a nutno dodat, že úroveň obědů je nyní nesrovnatelně vyšší, než bývala. Školní stravování by mělo zůstat cenově přijatelné pro všechny rodiny a snahy o „vylepšování“ biopotravinami by se neměly promítnout do ceny oběda.
2. Pestrost
Pestrost je nezbytnou součástí dobrého stravování. Spolu s pravidelností dokáže pestrý jídelníček tělu zabezpečit přesně to, co potřebuje a žádá – sacharidy, tuky, bílkoviny, vitaminy, minerální látky, ale i vodu. Pestrost ocení i smyslové vnímání.
Se správným výběrem a poměrem jednotlivých potravin v jídelníčku pomáhá potravinová pyramida, která je oficiálním doporučením Ministerstva zdravotnictví České republiky (http://www.pandemie.cz/dokumenty/uzitecne_letak_vyzivove_doporuceni.pdf). Potravinová pyramida je rozdělena do 4 pater, které se skládají z jednotlivých potravinových skupin; zdroji určitých živin. Ve školním stravování je toto doporučení pestrosti vtisknuto do tzv. spotřebního koše. Tuto zákonnou normu musí školní jídelny dodržovat. Školní stravování je kontrolováno Českou školní inspekcí, zřizovatelem školní jídelny a hygienou.
Už hůře kontrolováno je zastoupení potravin ve školních bufetech, případně prodejních automatech. Čokoládové tyčinky, chipsy, párky a kofeinové nápoje v žádném případě nejsou vhodnou variantou školní svačiny. Přitom dopolední svačina je pro děti výbornou příležitostí ke konzumaci ovoce, zeleniny, zakysaných mléčných výrobků, sýrových či tvarohových pomazánek a dalších přínosných potravin. Některé školní jídelny nabízejí žákům možnost odběru školních svačin, což je velmi dobrý nápad, pokud ovšem nejsou podávány párky v rohlíku. V některých rodinách je stále zvykem automaticky dětem do školy svačiny připravovat, rostoucí počet rodičů však volí pohodlnější cestu – dává dítěti kapesné a nechává výběr svačiny na něm. Z tohoto důvodu je potřeba, aby škola dítěti vytvořila podmínky pro správný výběr svačiny. Školní bufet by měl být tedy „správně pestrý“, to znamená pestrý ve výběru vhodných potravin, jako je ovoce a zelenina, mléko a mléčné výrobky a celozrnné pečivo. Naopak pestrost výběru by mohla a měla být bez obav ochuzena o sladkosti a smažené pokrmy. To, jestli dítě bude mít příležitost konzumovat sladkosti nebo chipsy mimo školu, by mělo být záležitostí rodičů.
3. Pětkrát denně ovoce a zelenina
Pravidlo pestrosti a pravidelnosti skvěle doplňuje třetí P, které doporučuje jídelníček obohatit o konzumaci ovoce a zeleniny. Díky těmto potravinám se stává jídelníček nutričně kompletnější. Ovoce a zelenina však pravidelně 5krát denně v jídelníčku nebývá – realita je mnohem skromnější, v jídelníčku se ovoce či zelenina objevuje daleko méně. Přitom konzumace těchto potravin má vliv na prevenci mnoha neinfekčních chorob hromadného výskytu (od nadváhy a obezity přes kardiovaskulární onemocnění a osteoporózu po rakovinu), aktuálně zlepšuje trávení, podporuje imunitní systém, ale samozřejmě také zasycuje prázdný žaludek. Díky vysokému obsahu vody také ovoce a zelenina vylepšuje příjem tekutin.
Školní stravování může být skvělým pomocníkem ve zlepšení a upevnění tohoto návyku – a to díky školnímu bufetu s ovocným barem a školní jídelnou s nabídkou různě upraveného ovoce či zeleniny (ať už tepelně zpracované, či čerstvé v podobě salátů).
4. Pitný režim
Další nezbytnou složkou správného stravování, na které se také podílí školní prostředí, je pitný režim. Ideální je pít v průběhu dne především neslazené a nesycené tekutiny přibližně pokojové teploty. Takovým pitným režimem se podporuje nejenom soustředěnost konzumenta ale také správné trávení.
Ospravedlňovat nápojové automaty povinností zajistit pitný režim není na místě. Sycené nápoje falešně hasí žízeň. Slazené nápoje jsou díky vysokému množství energie nevhodné a mohou tak mít zásadní vliv na rozvoj nadváhy, obezity a s nimi souvisejícími následky. Kolové nápoje navíc svým složením zvyšují příjem fosforu, jehož nadbytečné množství v těle způsobuje u dětí špatnou tvorbu kostní hmoty a u dospělých zvýšené odbourávání kostní tkáně. Nápoje s obsahem kofeinu, což je návyková látka s povzbuzujícím účinkem na centrální nervovou soustavu, jsou také nevhodné. Děti mají ve všech směrech daleko vyšší práh citlivosti, a proto mohou tyto nápoje působit až příliš povzbudivě. Konečným důsledkem pak může být vyšší únava u dětí. Daleko lepší nabídkou nápojů ve škole jsou pítka, případně termonádoby s čajem na chodbách. Osvěží děti i jejich pedagogy.
5. Pohybová aktivita
Ke čtyřem uvedeným nesmí chybět ani pravidlo páté – pohybová aktivita. Pestrost a pravidelnost je doporučena i zde. I pohybová aktivita je jednoduše přirozenou součástí života. V dospělosti je však často naprosto nedostatečná – je proto více než nutné podporovat správné pohybové návyky už od dětství.
Ideální nabídkou každé školy by bylo alespoň 45 minut pohybové aktivity denně – stačilo by jen trochu zvýšit tepovou frekvenci, protáhnout tělo, „provětrat si hlavu“… Je zbytečné a naprosto nevhodné soustředit se pouze na výkon. Ve škole byl měl být cílem „pohyb pro každého“.
K pohybové aktivitě nemusí sloužit pouze předepsané 2 vyučovací hodiny tělocviku týdně. Ale i to je dobrý základ. Pohybu by měl být vyhrazen čas opravdu každý den. Alespoň malý prostor na pohybovou aktivitu se najde v každé škole (chodba, třída, hřiště…) či jejím okolí (park, školní dvůr…).
Návyky z dětství si dítě jednoduše převede do dospělého života. Nevhodných návyků se pak jen těžko zbavuje. Jelikož dítě ve škole tráví podstatnou část dne, může mít škola na utváření těchto návyků značný vliv. Proto by měla škola dítěti poskytovat vhodné prostředí, podmínky a správný příklad pro utváření zvyklostí správného životního stylu.
Mgr. Veronika Březková, Mgr. Lucie Martykánová, Mgr. Kamila Poslušná, www.vyzivaprodeti.cz
Diskuze