Co se zásobami potravin ve skladech jídelen

V souvislosti s prodloužením nouzového stavu a doby, po kterou budou školy zavřené, se opět řeší, co s nespotřebovanými potravinami, které mají školní jídelny ve skladech. Poté, co se kolem 11. března vedoucí jídelen musely rychle vypořádat s potravinami, které se snadno zkazí (vajíčka, ovoce, zelenina, maso), je nyní pravděpodobné, že na řadu přijdou i potraviny s delší záruční dobou.

V mnoha jídelnách se okamžitě po zavření škol prováděla inventura záručních dob potravin ve skladu a kuchařky se snažily něco udělat zejména s těmi potravinami, které hrozily rychlou zkázou. Například zelenina nebo maso se narychlo zpracovávalo a zamrazovalo.

Jaké jsou možnosti

Po prodloužení nouzového stavu se jídelna musí rozhodnout, co s dalšími skladovými zásobami.

• Odprodej fyzickým osobám – některé potraviny lze odprodat personálu jídelen, učitelům či jiným zájemcům.
• Prodat trvanlivé potraviny je možno i po vypršení doby minimální trvanlivosti, kupující však musí být na tento fakt upozorněn.
• Prodej jiným jídelnám – potravin je možné se zbavit i tak, že se odprodají jiným jídelnám v okolí, které stále ještě vaří. To lze koordinovat i se zřizovatelem, který by měl mít zájem na tom, aby ztráty jeho příspěvkových organizací byly co nejnižší.
• Prodej dalším stravovacím provozům – potraviny je možné odprodat i dalším zařízením, která vaří (restaurace, domovy pro seniory apod.)

Prodej by měl být uskutečněn za skladové ceny. Pokud bude cena nižší, doporučuje se dobře zdůvodnit proč. Je-li jídelna plátcem DPH, musí ke skladové ceně přičíst DPH a teprve za tuto cenu potravinu prodat.

Darování zásob

Objevují se výzvy, aby jídelny své zásoby darovaly potravinovým bankám. Kdo by tak chtěl učinit, musí kontaktovat potravinovou banku v okolí a dohodnout se s ní. Je zájem zejména o ovoce, zeleninu, chlazené, mražené nebo trvanlivé potraviny, které zatím nebyly rozbaleny. Banky jsou připraveny vystavit potvrzení o daru. Přečtěte si podrobnosti. 

Ačkoli je tato možnost údajně například v Praze hojně využívána, naráží na znění paragrafu 37 zákona 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.  Podle něho příspěvková organizace hospodaří s majetkem zřizovatele a dary poskytovat nesmí. Za současné mimořádné situace se však tolerují různé postupy, které by za normálních poměrů neprošly. Pokud by se jídelna chtěla svých zásob takto zbavit, měla by svůj postup konzultovat se zřizovatelem.

Výdej potravin ve skladové evidenci

Výdej potravin, které se nepoužijí pro školní stravování nebo obědy v doplňkové činnosti, se musí udělat výdejkou tak, aby se nezapočítala do finanční bilance. Konkrétní postup záleží na programu, který jídelna používá. Ve výdejce bývá obvykle políčko, které určuje druh výdeje, a podle něho se výdejka do bilance zahrne, nebo ne. Účetní pak musí výdejku odpovídajícím způsobem zaúčtovat.

Je pravděpodobné, že bude dost potravin, které se nepodaří odprodat nebo darovat. Ty pak bude nutno odepsat do ztrát. Doporučuje se jejich odpis konzultovat se zřizovatelem, protože každý zřizovatel na to může mít jiná pravidla a požadavky.

Je možné, že částečnou náhradu škody zaplatí pojišťovna, ale bude záležet na smlouvě, zda se vztahuje i na škody způsobené vyšší mocí.

Jak fyzicky likvidovat prošlé zboží

Při fyzické likvidaci potravin, které jsou vysloveně zkažené, anebo se je nepodařilo prodat, je třeba postupovat obdobně, jak se nakládá se zbytky z jídel, tzn. předat je k likvidaci oprávněné osobě.

Efektivně a účelně hospodařit

Oporu pro jakoukoli smysluplnou operaci, kterou se jídelna v současné době zbavuje zásob na konci záruční doby, lze najít v zákoně č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole, který uvádí, že vedoucí pracovník se musí chovat hospodárně, efektivně a účelně, a také v zákoně č. 185/2001 Sb. o odpadech par. 10, kde je uvedeno, že každý je povinen předcházet vzniku odpadů.

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz