Jak o prázdninách v jídelně, když není práce? S rozmyslem!

Nedávný článek o dovolených vzbudil opravdu velkou pozornost. Neprojevovala se ani tak aktivitou v diskusi, ale spíše mailováním do naší redakce a postupným vyjasňováním problematiky. Bylo zajímavé, jak vedoucí jídelen, ale i další příznivci portálu Jídelny.cz s určitým právním vzděláním si postupně ujasňovali činnosti, pojmy a paragrafy. Postupně jsme dospívali k tomu, že dát obecnou a jednoduchou radu, jak postupovat, když v jídelně není práce, je velmi těžké. Záleží na různých okolnostech, na činnosti jídelny (kolik a pro koho vaří), kdo je zaměstnavatelem apod. V každém případě článek ukázal, že téma „co dělat v jídelně, když není práce,“ je opravdu žhavé.

Když se podíváte do diskusí, najdete v nich spoustu jednoduchých dotazů, jejichž autoři očekávají stejně jednoduchou odpověď. Ale ono to není tak snadné. Nelze vám dát na dálku jednoduchou radu, když neznáme podrobněji situaci ve vaší jídelně. Proto by mělo vždy platit pravidlo: Postupujte s rozmyslem. (Pozn. redakce: paragrafy v následujícím textu odkazují do Zákoníku práce)

Záleží na typu zaměstnavatele

Ještě před zveřejněním zmíněného článku přišel do reakce krátký dotaz: „Kuchařky v kuchyni nemají o prázdninách práci. Jak to řešit?“ Z dotazu vůbec nebylo jasné, o jakou jídelnu jde a při promýšlení odpovědi vyvstal problém. Možnosti jsou různé a závisí mj. na tom, že kdo je zaměstnavatelem kuchařek. Jde-li o jídelny, jejichž personál je zaměstnáván subjekty jako školská právnická osoba, nebo příspěvková organizace, stát, územní samosprávný celek nebo státní fond (viz § 109), jsou možnosti jiné než u jídelen soukromých firem, církví, nemocnic apod. Školy např. nemohou nedostatek práce o prázdninách řešit tak, že zaměstnancům dají částečnou nezaměstnanost (§ 209).

Záleží na škole a její činnosti

Často vám nelze dát jednoduchou odpověď například proto, že není známo, jestliže vaše jídelna vaří pouze pro žáky a učitele a o prázdninách musí zavřít, nebo jestli vaříte o prázdninách dál pro cizí strávníky. Pokud má personál jídelny napracováno, může vybírat náhradní volno.

Někdy vás ředitel převádí na jinou práci. Velké školy, školy s rozsáhlým areálem, s příp. jinou doplňkovou činností (bazén, ubytovna) mají možnosti, jak vám přidělit jinou práci, větší než ty ostatní. A na tom také záleží: dočasná jiná práce je finančně určitě výhodnější než nechtěné a neplacené volno.

Záleží na zaměstnanci

Docela velké množství škol nutí kuchařky k tomu, aby si vzaly neplacené volno, někdy s dovětkem: „Buď požádáte samy, nebo se rozloučíme“. Podle ankety portálu Jídelny.cz se tak děje v třetině škol. Je to protiprávní postup, protože o takové volno může dobrovolně požádat pouze zaměstnanec, Zaměstnavatel samozřejmě nemá právní oporu k tomu, aby se s vámi jednoduše rozloučil, ale jako silnější to jistě dokáže. V mnoha jídelnách se používají i méně nátlakové způsoby, které jsou ovšem také na hranici práva.

Určitým způsobem se takovým zaměstnavatelům nelze divit. Jestliže nemá pro zaměstnance 3-4 měsíce v roce práci (a to je realita školních jídelen) a musí je zaměstnávat, je logické, že se ohlíží, jak náklady snížit. Majitel jakékoli soukromé firmy by si velmi rozmýšlel formu, jakou takové zaměstnance zaměstnávat. Na druhou stranu je podivné, když se nedostatek práce ve školství řeší pro dvě skupiny zaměstnanců odlišně, když jedni automaticky plat dostávají a druzí ne.

Záleží na okolnostech

Prázdniny jsou zcela jistě překážkou v práci na straně zaměstnavatele. Tato problematika je popsána v § 207 až 209. Zákon tady projevuje pochopení pro různé situace, do nichž se zaměstnavatel může dostat, ale současně také chrání zaměstnance, aby v případech, kdy jim nemůže být přidělena práce, dostali jistou náhradu platu nebo mzdy. Náhrady se však liší podle situace a jak samy komentáře k Zákoníku práce uvádějí, je mnohdy obtížné se rozhodnout, o jaký typ překážky se jedná.

Velmi záleží na okolnostech, jak nedostatek práce vznikl a jak ředitel tuto situaci vyhodnotí. Jednou z možností je nedostatek práce řešit jako prostoj s 80% náhradou mzdy. U prostoje však vždy existuje určitý prvek nahodilosti, neplánovanosti, uplatí se spíše při haváriích rozvodných sítí a o prázdninách bude asi velmi obtížné ho použít.

Dalším případem jsou nepříznivé povětrnostní vlivy nebo živelní událost s náhradou ve výši 60 % mzdy nebo platu. Tento případ o prázdninách obvykle také nenastane, ale v souvislosti se záplavami z června 2013 si lze představit, že některá vyplavená škola může tento paragraf použít (nebo spíše zneužít?).

Poslední možností, kterou Zákoník práce uvádí, jsou tzv. „jiné překážky“ (§ 208) a zde by měla být náhrada ve výši plného měsíčního výdělku. Některé komentáře k Zákoníku práce se shodují v tom, že prázdniny takovou „jinou překážkou“ jsou, a v některých školách to takto i chápou.

Záleží na pracovní náplni

Při nedostatku práce lze za určitých okolností převést pracovníka na jinou práci. Ty okolnosti ale nelze přesně vyjmenovat. Musí být k dispozici jiná vhodná práce, zaměstnanec musí splňovat fyzické a psychické předpoklady, kvalifikační předpoklady a také záleží na tom, jakou pracovní náplň má zaměstnanec v pracovní smlouvě. Jestliže má uvedeny dvě náplně práce, příprava jídel a údržba areálu školy (s tím, že „to druhé se bude používat jen výjimečně“), pak se nemůže divit, že s ním zaměstnavatel může manipulovat podle libosti.

Záleží na odborech

Protože zaměstnanec je vždy ten slabší ve vztahu se zaměstnavatelem, vyvažuje se tento vztah působením odborů. I Zákoník práce na tuto skutečnost pamatuje a uvádí případy (nejen nedostatek práce), jejichž řešení závisí na tom, zda u zaměstnavatele odbory jsou nebo nejsou.

Např. když zaměstnavatel chce použít částečnou nezaměstnanost a působí u něho odbory, tak si odbory náhradu mzdy mohou dohodnout, v opačném případě ji určí zaměstnavatel, obvykle v nejnižší možné výši 60 %. Odbory se také mohou vyjadřovat k hromadnému propouštění, musí vyjádřit souhlas s vydáním pracovního řádku, jinak je neplatný, a mohou vás bránit účinněji, než když se bráníte sami.

Jedna z vašich otázek bývá, jak se bránit, když zaměstnavatel nedostatku práce zneužívá k tomu, aby snižoval plat mimo rámec zákona. Uvádíte, že se v právu nevyznáte, že nevíte, jak napsat stížnost, kam se obrátit atd. Jednoduchý návod zní: odbory. Ty jsou k tomu určeny. Bohužel vaše reakce často zní: my odbory nemáme, já v odborech nejsem. Pak je na místě se ptát, proč? Proč nejste v odborech, proč si odbory nezaložíte? Nehledě na to, že můžete být i členem odborové organizace v jiném subjektu.

Přeji vám hezké léto a zaměstnavatele, který se bude řídit Zákoníkem práce.

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz