Jak školní stravování ovlivňuje stravovací návyky dětí

Přesto, že vývojová psychologie zkoumá vlivy a podněty, které působí na socializaci dítěte, opomíjí fakt, že výživa a stravování jsou důležitým faktorem, který má vliv na vývoj dítěte. Tato úvodní slova docentky Slávky Fraňkové z Karlovy univerzity, i přesto, že jsou staršího data, plně vystihují postavení školního stravování ve školské soustavě.

Jídlo ovlivňuje naše životy velmi silně

Nejen že je jídlo podceňováno psychology jako významný sociologický prvek, stejně tak je podceňován školskými pracovníky význam školního stravování ve výchově a vzdělávání. Docentka Fraňková se domnívá, že pro socializaci dítěte je velmi důležité společné stravování s dospělými. Vzory, které vidí při společném stravování, mu usnadňují vstup do světa dospělých.

Sociální aspekty jídla jsou v našem národě hodně zakořeněné. Jídlo a stravování má u nás velkou tradici a ovlivňuje naše životy velmi silně. Nejdůležitějším výchovným článkem i v oblasti stravování je rodina. Je prvním zdrojem podnětů pro utváření vztahu dítěte k jídlu. Rodiče budují vztah k dítěte k jídlu svým verbálním i neverbálním postojem.

Budování stravovacích návyků

Každé dítě je již od narození individuální nutriční osobností. Člověk přichází na svět s určitými vrozenými chuťovými vlastnostmi. Vrozená je preference sladkého, naopak přirozený je odpor k hořkému.

Správné stravovací návyky si člověk musí osvojit. Nejdůležitějším životním obdobím pro budování stravovacích návyků je předškolní věk. V této životní etapě se tvoří poměrně pevné vzorce potravního chování a vztah k potravinám a jídlům.

Jídlo v mateřské škole poskytuje jedinečnou příležitost, ve které se dítě učí modelovým sociálním situacím. Učí se jíst ve společnosti vrstevníků, získá základy společenského chování. V tomto ohledu si dítě odnáší do dalšího života dobré základy.

Averze k některým pokrmům a změny chutí

V tomto období také vznikají averze k pokrmům. Averze vůči jídlu může mít mnoho příčin, genetickou, traumatický zážitek, nezvyklost na pokrmy nebo jejich úpravu, a také sociální příčiny. Odmítání některých jídel se stává problémem pro rodiče, učitele a kuchařky. I pro dítě je velmi stresující, když je nuceno jíst pokrmy, ke kterým má odpor. Nucení dítěte do jídla v útlém věku může být jedním ze spouštěčů poruchy příjmu potravy.

Sociální příčiny averzí mohou citlivé dítě velmi negativně ovlivnit. Děti jsou velmi vnímavé vůči podnětům, které doprovázejí stravování. Kritické poznámky dominantního dítěte nebo pedagoga na adresu jídla, odmítání nějakého pokrmu více dětmi může způsobit u citlivějších jedinců odpor k jídlu.

V průběhu vývoje člověka dochází ke změnám jeho chutí. Jídlo, které jako děti odmítáme, se v dospělosti může stát naším oblíbeným jídlem. Tato změna je zapříčiněna působením sociálního prostředí, do kterého se v průběhu života začleňujeme. Velký vliv na ovlivnění stravovacích návyků má školní jídelna, zvláště pak jídelna v mateřské škole.

Školní jídelny plní i sociální funkci

Jídlo je určitým sociálním prvkem, který nás informuje o sociální příslušnosti jedince k určité skupině. Poukazuje na jeho příslušnost k určité sociální skupině, kastě, třídě. Z tohoto důvodu je u nás kladen velký důraz na to, aby bylo stravování poskytováno všem dětem, bez ohledu na jejich sociální původ, a možnosti z toho plynoucí. Státní správa i soukromé nadace u nás se snaží pomoci dětem, jejichž rodiče si to nemohou dovolit, tím, že jim zajistí financování školního stravování. Školní jídelny tak plní funkci nejen sytící, ale také sociální.

Sociální začlenění v oblasti stravování může změnit návyky, které si děti přináší z domova. Na jedné straně můžeme tedy u dětí pozorovat správné a samozřejmé návyky stolování, kde je základem klidně sedět u stolu a nepředvádět žádné zlozvyky, které by ostatní strávníky obtěžovaly. Na druhou stranu do školních jídelen přicházejí strávníci, kteří své stravovací návyky získali nedůslednou výchovou. Rodiče nechají děti od jídla odbíhat, s jídlem si hrát, chovat se hlučně, odmítat připravené jídlo a mnoho dalších nešvarů. Pak s těmito nešvary přichází do školní jídelny, kde učitelé nebo pracovnice školních jídelen nemají prostor a někdy ani ochotu děti těchto zlozvyků zbavit, pokusit se ale musí, může to dětem pomoci se nevhodných návyků zbavit.

V opačném případě to přináší problémy a výsledkem často bývá, že se děti ve školní jídelně pořádně nenajedí, a vina je pak odkazována na zařízení, nikoliv na nepřizpůsobivého jedince.

Velké fronty a vysoký hluk

Jako příklad nedobré spolupráce školy a jídelny, která má negativní sociální dopad, jsou velké fronty u výdeje ve školní jídelně a vysoký hluk při stravování. To jsou dvě nepříjemné věci, které narušují klidné stravování, znehodnocují zážitek z jídla a vyvolávají negativní emoce vůči školnímu stravování. A přitom jde jen o organizační problém, který má řešení.

Příjemná atmosféra při školním stravování by měla být cílem i pedagogů a vedení školy. Sami se ve školní jídelně stravují, takže i pro ně je hluk ve školní jídelně a kázeňské prohřešky žáků, zlobících v dlouhých frontách, obtěžujícím faktorem.

Média a reklamy

Vnějším faktorem, který ovlivňuje stravovací návyky dětí, a i jejich chování ve školní jídelně, jsou bezesporu média. Není pochyb o tom, že sdělovací prostředky jsou poměrně silným nástrojem sociálního působení na děti i dospělé. Média se velkou měrou podílejí na utváření představ o normách, způsobech chování, vyjadřování, oblékání, a také stravování.

Nejúčinnějším nástrojem k ovlivňování postojů k jídlu jsou reklamy. Reklamy na jídlo a potraviny vychází z poznatků psychologie. Tvůrci reklamních kampaní využívají mnoha možností působení na psychiku a chování člověka. Působí na naše racionální vědomí, ale v neposlední řadě se tvůrci reklam snaží zaměřit na naše emoce. Nabízené produkty prezentují jako ty, které uspokojí naše potřeby, přináší radost dětí, zajistí příjemné prožití svátečních dnů, pomohou dítěti patřit do nějaké sociální skupiny.

Taková reklama je velmi rafinovaná a silně ovlivňuje především menší děti, které ji přijímají nekriticky a nutí rodiče tyto produkty kupovat. Děti jim věří stejně jako pohádkám. Starší děti jsou již schopny reklamu od příběhu odlišit a zaujmout vůči ní kritické stanovisko.

Většina reklamních šotů propaguje příliš tučné, slané nebo sladké jídlo. Takové jídlo není pro vyvíjející se dětský organizmus zdravé, ale jen těžko se mu odolává. Přestože negativní dopad takové reklamy na stravovací návyky dětí je zřejmý, v naší zemi, na rozdíl od jiných evropských zemí, toto téma zatím není vnímáno jako problém a tudíž se žádná legislativní opatření nepřipravují.

Závěrem můžeme tedy konstatovat, že školní stravování má zásadní vliv na vývoj stravovacích návyků dětí, které si pak přenášejí do dospělosti. Nemůžeme ovlivnit vše, co na děti působí, ale máme mnoho možností, jak dětské strávníky ovlivnit správným způsobem.

Mgr. Alena Strosserová – metodička školních jídelen