Komentovat Patří vaše jídelna mezi ty, které dávají přednost dodavatelům, zaměstnávajícím osoby se zdravotním postižením? Pak napřimte svou pozornost, protože právě v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále ZP) a tzv. náhradního plnění došlo od roku 2012 k závažným změnám. Sjednat náhradní plnění už nebude tak snadné a budete muset své dodavatele důkladněji prověřovat, zda dodržují podmínky pro náhradní plnění, jinak vám mohou hrozit sankční odvody do státního rozpočtu.
V článku přinášíme návod, jak se s touto situací vypořádat.
Zákon o zaměstnanosti
Povinnost zaměstnávat osoby se se zdravotním postižením (dále ZP) stanoví § 81 zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.
- Každá organizace (podnikatel, firma, státní podnik, instituce, ale i škola nebo samostatná jídelna), která zaměstnává více než 25 osob v průměrném přepočteném počtu, je povinna zaměstnat 4 % osob se ZP.
- Pokud zaměstnavatel částečně nebo vůbec nesplní stanovený povinný podíl zaměstnanců se ZP jejich přímým zaměstnáním, může svoji povinnost splnit formou tzv. náhradního plnění podle § 81, odst. 2, písm. b). Náhradní plnění znamená, že zaměstnavatel odebere zboží nebo služby od dodavatele, který zaměstnává nadpoloviční počet osob se ZP.
- Tuto povinnost může splnit odvodem do státního rozpočtu podle § 81, odst. 2, písm. c).
- Všechny 3 formy plnění této povinnosti lze kombinovat a výsledný podíl je dán jejich součtem.
- Sankční odvod do státního rozpočtu si musí organizace sama vypočítat podle § 82, odst. 1 a musí jej odvést nejpozději do 15.2. následujícího roku.
- Způsob, jakým organizace svoji povinnost splnila, musí písemně oznámit místně příslušnému Úřadu práce do 15.2. následujícího roku.
Změny od ledna 2012
Od ledna 2012 došlo na základě novely zákona o zaměstnanosti k některým podstatným změnám:
Tou první je, že do 31.12.2011 nemohly státní organizace (organizační složky státu a státem zřizované organizace) sankční odvod použít a musely povinný podíl plnit jen přímým zaměstnáním nebo odběrem výrobků a služeb!. Od roku 2012 se sankční odvody z titulu nesplnění povinného podílu zaměstnaných osob se ZP týkají i jich.
Potvrzení o náhradním plnění
Další podstatnou změnou je „zpřísnění“ potvrzování náhradního plnění zaměstnavateli, kteří zaměstnávají nadpoloviční podíl osob se ZP a stanovení limitu pro toto potvrzování, který je vázán na skutečně zaměstnaný počet osob se ZP – konkrétně je to stanoveno v § 81, odst. 3 (viz dále).
Do konce roku 2011 mohly tyto subjekty potvrzovat náhradní plnění neomezeně, tj. stačilo napsat na fakturu prohlášení, že jsou oprávněnými zaměstnavateli nadpolovičního podílu zdravotně postižených a každá taková faktura mohla být pro náhradní plnění použita, a to i přesto, že tato firma měla třeba jen 3 zaměstnance (z toho 2 se ZP) a pouze nakupovala a prodávala zboží, často dokonce jen fiktivně. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poukazovalo na skutečnost, že i mezi zaměstnavateli zdravotně postižených se našli spekulanti, kteří institutu náhradního plnění zneužívali, a proto prosadilo novelizaci zákona.
Podle ní musí od ledna 2012 každý zaměstnavatel nadpolovičního podílu osob se ZP se svým náhradním plněním hospodařit a smí vydat potvrzení jen na takový objem svých plnění, který odpovídá 36-násobku stanovené průměrné mzdy za každou skutečně zaměstnanou osobu se ZP na plný úvazek. V roce 2011 činila průměrná mzda pro náhradní plnění 23726 Kč a tak zaměstnavatelé osob se ZP mohli na 1 plně zaměstnanou osobu se ZP poskytnout náhradní plnění ve výši 854 136 Kč bez DPH.
MPSV tím výrazně omezilo spekulanty a chystá i přesnou evidenci vystavených potvrzení o náhradním plnění, a to jak na straně zaměstnavatelů ZP, tak i na straně úřadů práce a odběratelů náhradního plnění. Než bude tato přesná evidence náhradního plnění zprovozněna, je třeba dát pozor na neprávem a v rozporu se zákonem vystavená potvrzení – když se totiž zjistí, že vystavitel potvrzení překročil zákonem stanovený limit náhradního plnění, může mít problém i ten subjekt, kterému bylo potvrzeno (a bude muset uskutečnit sankční odvod do státního rozpočtu).
Proto doporučujeme všem odběratelům náhradního plnění nechat si od dodavatele (zaměstnavatele ZP) podepsat čestné prohlášení, že potvrzení vystavil podle platné legislativy a nepřekročil zákonem stanovený limit podle § 81, odst. 3 a že pokud by se potvrzení ukázalo nepravdivým, uhradí odběrateli sankční odvod do státního rozpočtu za nesplnění povinného podílu zaměstnaných osob se ZP.
Návrh čestného prohlášení
Takové čestné prohlášení by mohlo vypadat takto:
Čestné prohlášení Firma: (název, sídlo, IČ, DIČ) čestně prohlašuje, že a) jí vystavené potvrzení o poskytnutí náhradního plnění bylo vystaveno podle platné legislativy a že respektuje limit výše náhradního podle § 81, odst. 3 zákona č. 435/2004 o zaměstnanosti,
|
Porovnání sankčního odvodu a náhradního plnění
Porovnání výše sankčního odvodu do státního rozpočtu a výše ceny odebraných výrobků a služeb v rámci náhradního plnění za nesplněný povinný podíl zaměstnanců se ZP ukazuje tato tabulka (vypočtené hodnoty se odvíjejí od průměrné mzdy 23726 Kč, která byla platná pro rok 2011):
| Počet nesplněných osob se ZP | 1 | 2 | 4 | 8 | 15 |
| Sankční odvod do státního rozpočtu v tis. Kč (zaokrouhleno) | 59 | 119 | 237 | 475 | 890 |
| Ekvivalent odběru pro náhr. plnění v tis. Kč (zaokrouhleno) | 166 | 332 | 664 | 1329 | 2491 |
Paragraf 81 – základní informace
V paragrafu 81 zákona o zaměstnanosti jsou uvedeny možnosti, jak lze povinný podíl splnit, a další podrobnosti:
(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní
a) zaměstnáváním v pracovním poměru,
b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
c) odvodem do státního rozpočtu,
nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).
(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty.
(4) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.
(5) Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem (vyhláška 518/2004 Sb.).
Paragraf 82 – odvod do státního rozpočtu
Odvod do státního rozpočtu řeší § 82 zákona o zaměstnanosti:
(1) Výše odvodu do státního rozpočtu podle §81 odst. 2 písm. c) činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
(2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím Úřadu práce.
(3) Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle §81 odst. 1, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 rozhodnutím podle daňového řádu)
(4) Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.
Paragraf 83 – oznamovací povinnost
Paragraf 83 popisuje splnění oznamovací povinnosti:
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.
Vedoucí pracovníci samostatných jídelen, nebo ředitelé či ekonomové škol, k nimž jídelny patří, by se tedy již teď měli začít zabývat tím, jak splnit podmínky, které jsou na zaměstnávání osob se ZP, příp. na náhradní plnění kladeny. Do konce roku se ještě vše dá napravit.
MUDr. Vlastimil Bureš, CSc., ekonom firmy Veřejná informační služba Plzeň
Diskuze
Autor: Písnička
Díky
Děkuji panu Burešovi za přehledný článek.
Děkuji.