Kuchařky a odborná způsobilost

Není žádným tajemstvím, že největším problémem školního stravování je vyšší věk pracovníků školních jídelen. Postupně odcházejí do důchodu a je velmi těžké je v provozu nahradit.

Máte štěstí, že odcházející kuchařka předala své znalosti a zkušenosti své kolegyni, která by bez problémů mohla její práci převzít. Jenže ouha, nová pracovnice není vyučená kuchařka. Co tedy můžeme dělat? Ve zkratce si řekneme podmínky, za kterých můžete stávající pomocnou sílu povýšit na kuchařku.

Požadavky na kvalifikaci jsou důležité ze dvou základních důvodů

1. Odbornost pracovníka a délka praxe se zásadním způsobem odráží na práci celého kolektivu a jeho výsledcích. Čím menší zařízení, tím více by se měl klást důraz na příjem kvalifikovaného pracovníka, protože často bude zastávat více funkcí v zařízení, a měl by k této činnosti mít odborné předpoklady.
2. Od kvalifikace pracovníka a jeho praxe se odvíjí jeho platový tarif, proto při odpovídající kvalifikaci pro vykonávanou práci má vedoucí lepší pozici při nastavení lepšího platu, což hraje jednu z nejdůležitějších rolí v motivaci pro nové pracovníky.

Předpisy, které potřebuje jídelna pro přijímání pracovníků

1) Katalog prací – Nařízení vlády 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě

V něm najdete profesi kuchař a platové třídy (v dílu 2. 05. obchodní provoz), do jakých můžeme kuchaře zařadit. U každé platové třídy je popis vykonávaných prací. Rozhodujícím faktorem pro zařazení je vykonávaná práce. Podle nejsložitější činnosti, kterou bude budoucí kuchařka (vedoucí kuchařka) vykonávat, ji zařadíte do platové třídy (dále jen PT).

Zpravidla začínáme v 5. PT, neboť kuchařky ve školních jídelnách vaří dle výživových norem. Do 6. PT zařazujeme kuchaře, kteří připravují stravu v dietním režimu. A do 7. PT kuchaře s hmotnou zodpovědností, kteří se podílejí na sestavování receptur, normování a sestavování jídelních lístků.

2) Nařízení vlády č. 341/2017 o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě

V tomto nařízení najdete, kromě platových tabulek, také požadovaný stupeň vzdělání pro určení PT.

Dle § 2 tohoto nařízení
Kvalifikační předpoklady
(1) Kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací v jednotlivých platových třídách (dále jen „potřebné vzdělání“) jsou
a) v první platové třídě: základní vzdělání nebo základy vzdělání,
b) ve druhé platové třídě: základní vzdělání nebo základy vzdělání,
c) ve třetí platové třídě: střední vzdělání,
d) ve čtvrté platové třídě: střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání,
e) v páté platové třídě: střední vzdělání s výučním listem,
f) v šesté platové třídě: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem,
g) v sedmé platové třídě: střední vzdělání s maturitní zkouškou,

Z výše uvedených požadavků vyplývá, že na 5. a 6. PT je požadován výuční list. Není ovšem specifikováno, v jakém oboru má být pracovník vyučen.

Žádný jiný předpis, který by nařizoval kvalifikační předpoklady pro výkon povolání u profesí ve školní jídelně, neexistuje.

Jak postupujeme při zařazování pracovníků do platových tříd?

1) Pracovník má výuční list

Pokud má pracovník výuční list například v oboru prodavač, můžete ho bez problémů zařadit do 5. nebo 6. PT, pokud zastává funkci kuchaře, neboť jedinou podmínkou je vykonávání nejsložitějších činností, které jsou uvedené v příslušné PT.

Do 5. PT ho můžete zařadit buď do platového stupně podle odpracované praxe, nebo až do 12. platového stupně bez ohledu na praxi. U 6. PT už zařazujeme pracovníky do platového stupně podle skutečně odpracované praxe. U vedoucí kuchařky, pokud ji chceme zařadit do 7. PT, ale nemá maturitu, se odečítají roky praxe.

Je vhodné, i přesto, že pracovník bude zařazen do 5. nebo 6. PT, má praxi a zkušenosti, aby si doplnil vzdělání v oboru.

Pokud má výuční list, stačí mu rok studia na gastronomickém učilišti, kde studuje jen odborné předměty oboru kuchař, praxe mu je uznávána v zaměstnání, kde v současné době pracuje. Je třeba nalézt v blízkosti vašeho pracoviště školu, která tento typ vzdělání poskytuje.

Studium je placené, ale zaměstnavatel může studium uhradit a sepsat s pracovníkem smlouvu o setrvání na pracovišti určitou dobu po ukončení studia (délku určuje zákoník práce a prováděcí vyhlášky o zvyšování nebo rozšiřování kvalifikace).

2) Pracovník nemá výuční list (má pouze základní vzdělání)

V těchto případech můžeme zařadit pracovníky do 5. PT, neboť pro zařazení pracovníka je důležité to, že je schopen vykonávat práci dle požadavků kladených pro tuto třídu katalogem prací.

V tomto případě je vhodné zvážit doplnění studia, ale zde je situace složitější, musí absolvovat celou délku studia v plném rozsahu distančního programu, neboť má jen základní vzdělání.

3) Celoživotní vzdělávání

V každém případě je nutné pracovníky, kteří nemají odborné vzdělání nebo praxi v oboru, v co nejkratší době proškolit v hygienické praxi. Zejména u pomocných sil je to nezbytné.

A dále, to platí u všech pracovníků bez ohledu na dosažené vzdělání, neustále doplňovat své znalosti informacemi z oboru v rámci celoživotního vzdělávání. Ředitel školy je povinen stanovovat plány dalšího vzdělávání pracovníků, a to i pro nepedagogické pracovníky.

Mgr. Alena Strosserová – metodička školních jídelen