Mají jídelny skutečně málo pracovníků?

V poslední době se objevuje víc a víc zpráv o tom, že školní jídelny mají problém s personálním obsazením. Noví pracovníci se prý nehrnou a těch stávajících je ve většině provozů málo. Oslovili jsme proto několik vedoucích, jestli mají ve své ŠJ plný stav zaměstnanců a jak řeší, když jim chybí pracovní síla, ať už krátkodobě, nebo dlouhodobě. K situaci se vyjádřil i jeden ředitel školy. Přečtěte si o jejich zkušenostech.

Iveta Brunová, ZŠ a MŠ Malšice:

„V současné době bychom potřebovali doplnit půl úvazku. Měli jsme představu vyučené kuchařky, hlásí se pouze maminky čerstvě po mateřské a to jen jako pomocná kuchařka. Shání jakoukoliv práci. Věkový průměr naší sestavy je 50 let. Na zástup při nemoci mám jednu stálou paní, které je 69 let, ta ale zvládne vždy jen půlden, pak nastupuji na zástup já. Krize bývá při onemocnění více kuchařů.

Řešit to chceme tak, že původní místo pomocné kuchařky převedeme na kuchařku, přijmeme pomocnou kuchařku a kompetence hlavního kuchaře a kuchařky rozdělíme s další kuchařkou, která zná provoz a pracuje tu dlouho. Posuneme ji na pozici kuchařky, i když není vyučená.“

Marie Vaculíková, ZŠ Gabry a Málinky, Štítná nad Vláří:

„V naší školní jídelně vaříme 240 obědů. Na kuchyni máme 3 vyučené kuchařky a 1 vedoucí školní jídelny. Tento počet personálu nám stačí. Jsme sehraný kolektiv, tak se to dá zvládnout. Problém nastane, když onemocní kuchařka dlouhodobě, tak než se zástup zaučí, chvíli to trvá, aby nebyl stres a včas se uvařilo. V kuchyni nás tlačí čas, musí být navařeno do určité hodiny. Nikoho nezajímá, že jsme třeba měly nějaký problém, navařeno musí být. Ale jsme ve školní jídelně spokojení, hlavně když jsou spokojeni naši strávníci, to je náš cíl.“

Jitka Štěpánová, ZŠ Úpice-Lány:

„Vaříme cca 450 jídel, z toho je 120–130 svačinek denně. Výběr ze dvou druhů. Na vše jsou 3 kuchařky a 1 vedoucí ŠJ. Máme ještě 2 učnice, které platíme, a jednu paní z pracovního úřadu na 4 hod. denně, která je podpořena z fondů, ale to nám nestačí a musíme doplácet. Smutné je, že jsme placené pouze za dotované dětské obědy. Personál se nepočítá, takže v průměru vaříme 800 jídel za měsíc zdarma, plus zdarma svačinky. Svačinky nám kompenzuje pan ředitel procenty do výplaty, pro zaměstnance školy se po celou dobu již dlouhodobě vaří úplně zdarma. Když se učni nedostaví, což je častěji, než že chodí na praxi, tak se musí vše stíhat, tak jak jsou úvazky.

Sehnat spolehlivé kuchařky je oříšek, za málo placenou práci je dřina… Kuchaři za tyto peníze do školních jídelen nepůjdou. Nemluvím o tom, co vše musí paní kuchařka ještě nad rámec přípravy jídel stíhat. Udržovat čistotu v celém zařízení – kuchyně, přilehlé sklady, lednice, mrazící boxy, veškerý úklid, praní prádla, žehlení…“

Anna Váňová, SOŠ a SOU Nymburk:

„Chybí nám kuchař, nonstop. Požadavek na něj máme už dva roky a nikdo se nehlásí. Kuchaři jsou v 5. třídě a jejich plat je ostudný. Proto to nikdo nechce dělat. Věkový průměr kuchyně je 40 a výš. My to řešíme tak, že jsme vzali navíc pomocnou kuchařku, pak brigádnici nebo učně. Jinak se tady jede prostě jak se říká na doraz. Jakmile jsou nemocní, je to na těch ostatních, musí se to udělat.“

Kateřina Legátová, ZŠ a MŠ Červený vrch, Praha:

„V naší školní jídelně máme stálý kolektiv. V případě dlouhodobé nemoci je velký problém najít náhradu. Řešením je pomoc ze strany administrativní pracovnice, která svou práci pak musí dělat doma, nebo musí být v práci přesčas.“

Jitka Žurovcová, ZŠ a MŠ Frenštát pod Radhoštěm:

„Jedním slovem velký problém sehnat vyučenou kuchařku. Pokud ano, často nemá praxi ve svém oboru, nebo praxi hned po vyučení a další roky v jiném oboru. Nyní máme plný stav.“

Michaela Rau, ZŠ Kraslice:

„V současné době máme stav zaměstnanců ve školní jídelně plný. Před rokem jsem touto dobou sháněla dvě pracovní síly – kuchařku a pomocnou pracovnici. Sehnat kvalifikované pracovníky s praxí byl velký problém, ale nakonec se v termínu povedlo stav naplnit uspokojivě.

Když už výběrové řízení probíhá, tak se lidí hlásí relativně hojný počet, ale bohužel s praxí je to horší. A ta pro mne, ve chvíli, kdy mi chyběla polovina týmu a hrozila nemoc u hlavní kuchařky, byla velmi podstatná. Navíc jsem byla na postup vedoucí jídelny nová. Ale jak se ukázalo, ani vzdělání či praxe a kvalifikace není záruka šikovnosti a praktičnosti pro provoz jídelny. Mám v současné době kvalifikovanou sílu, ale vztah k vaření má citelně lepší pracovnice, které naopak kvalifikace schází.“

Mgr. Bc. Pavel Koc, ředitel ZŠ Josefa Kajetána Tyla a MŠ Písek:

„Máme plný stav pracovníků, nicméně kolektiv není stabilní. Přes dobré vybavení kuchyně a dobrý kolektiv v čele s uznávaným profesionálem panem vedoucím Tomešem řešíme v poslední době několik odchodů a sehnat plnohodnotnou náhradu je velmi obtížné, prakticky nemožné. Důvod je jediný – nízké platové podmínky nepedagogů. Poslední informace z vlády o škrtání v segmentu školství a přechodu nepedagogů pod zřizovatele tomu nijak nepomohly, naopak.“

A jak jste na tom vy ve vaší jídelně? Hlasujte v naší anketě během října 2023.
Anketu najdete v pravém sloupci vedle článků.