Mzdové náklady na závodní stravování (1)

Na jaře 2009 se v diskusním fóru portálu Jídelny.cz rozběhla diskuse o tom, proč jídelny nedostávají mzdové prostředky na přípravu jídel pro zaměstnance škol. Zkušené vedoucí jídelen o této věci vědí, snad se s ní již smířily nebo rezignovaly a náklady na malý počet porcí obědů pro zaměstnance se snaží uhradit jinými prostředky. Do jídelen však přicházejí vedoucí nové, často neznalé a jsou tímto stavem věcí překvapeny, někdy i šokovány. Jak je možné, že někdo využívá službu, za níž neplatí? Odběratelům služby tento stav nevadí?

Při zjišťování situace a řešení, které se na to v krajích používají, bylo velmi obtížné získat nějaká vyjádření. Z toho je vidět, jak palčivý problém to je.

Kde je problém?

Problém lze popsat asi takto. Jídelny si stěžují na to, že nedostávají příspěvek na mzdy kuchařek připravujících obědy pro zaměstnance školy. Jestliže někdo na tento stav poukáže, argumentuje se, že na to nejsou finance. Mnohé kraje a obce pak samy vidí, že situace jídelen je neúnosná, a snaží se různými nesystémovými opatřeními pomoci. Na tuto „pomoc“ ovšem není právní nárok, děje se nahodile, její poskytování nemá pravidla a v řadě míst ji jídelny nedostanou vůbec.

To vše přispívá k další deformaci právního povědomí, které je i tak v naší zemi nízké, i ke zvyšující se kritice stavu naší legislativy.

Závodní stravování v legislativě

Celá problematika úhrady mzdových nákladů na závodní stravování není upravena nějakou samostatnou vyhláškou, zájemce se musí seznámit s více předpisy. Jde zejména o Zákoník práce č. 262/2006 a jeho paragraf 236, podle kterého nemá zaměstnavatel povinnost zajistit zaměstnancům závodní stravování. Musí jim ale umožnit přestávku na oběd a může (nikoli musí) jim na stravování přispět. Mnohé komerční firmy závodní stravování zaměstnancům zajišťují a podílejí se i na úhradě vzniklých nákladů. Jiné takové stravování nezajišťují nebo zaměstnancům na oběd nepřispívají (např. proto, že na to nemají).
Z toho vyplývá, že když zaměstnavatel nechce hradit zbylé náklady (např. mzdy) školní jídelny v souvislosti s obědy svých zaměstnanců, jídelna jim nemusí oběd připravovat.

Další právní předpis, který se této oblasti týká, je Školský zákon č. 561/2004 Sb., který od roku 2005 oddělil stravování zaměstnanců škol a školní stravování dětí, žáků a studentů. Stravování zaměstnanců škol a školských zařízení již není školskou činností, je považováno za stravování závodní. Z toho vyplývá, že Krajské úřady nemohou zahrnovat prostředky na mzdy kuchařek do tzv. krajských normativů, které jsou určeny pro financování školní činnosti.

Platí také zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který po novele obsahuje ve svém úplném znění paragraf 33b: ten odlišuje závodní stravování zaměstnanců příspěvkových organizací zřízených krajem či obcí od závodního stravování zaměstnanců ostatních organizací.

Dále se tohoto problému dotýká vyhláška MF ČR č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování, která platí pro stravování zaměstnanců příspěvkových organizací zřízených obcí či krajem. Par. 3 odst 2 pojednává vysloveně o věcných, osobních a dalších režijních nákladech a k závodnímu stravování zabezpečovanému ve vlastním zařízeníuvádí, že „Náklady na provoz podle §2 písm. c) hradí organizace v plné výši, a to z nákladů na svou hlavní činnost.“

Výklady předpisů

Výklady uvedených právních předpisů, přesněji řečeno těch ustanovení, která se týkají našeho problému, i náznaky možných řešení lze nalézt v těchto dokumentech:

1. Dokument Stravování zaměstnanců škol a školských zařízení podle zákona č. 561/2004 Sb., který je zveřejněn na stránkách MŠMT. V něm se uvádí:
„Ostatní náklady na provoz budou hrazeny příspěvkovou organizací (tj. zaměstnavatelem), stejně jako u jiných příspěvkových organizací v plné výši, a to na vrub nákladů hlavní činnosti. Na tyto výdaje …. lze pohlížet jako na výdaje vyplývající z pracovně právních vztahů podle ustanovení § 160 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona

2. Článek Problémy školního a závodního stravování, autorka Mgr. Ludmila Němcová, legislativní oddělení Kanceláře Svazu měst a obcí ČR, 16. 11. 2005, zdroj: OF 4/2005, rubrika: Ekonomika
Autorka zde uvádí o závodním stravování ve vlastní jídelně: Mzdy pracovníků školní jídelny budou nadále hrazeny z finančních prostředků poskytnutých na úhradu přímých nákladů na vzdělávání, protože se jedná o výdaje vyplývající z pracovně právních vztahů (směrnice MŠMT č. j. 33377/2004-45 ze dne 25. 2. 2005).
I z tohoto výkladu vyplývá, že k úhradě mezd na závodní stravování slouží prostředky na hlavní činnost.

3. Metodiky Krajských úřadů k rozpisu výdajů na vzdělávání škol a školských zařízení
Z výkladu právního oddělení MŠMT i z dalších uvedených dokumentů jasně vyplývá, že mzdové náklady jídelen vznikající v souvislosti se závodním stravováním musí být uhrazeny a že zaměstnavatel je hradí z prostředků na hlavní činnost. Otázkou je, z jakých zdrojů má škola tyto prostředky získat.

Dlouhodobé nejasno ve financích na mzdy

V době předchozí právní úpravy, která platila do roku 2005 (v době platnosti starého školského zákona), bylo údajně na mzdy za závodní stravování pracovníků škol pamatováno v rozpočtu, který obsahoval na tyto mzdy určitou částku. Nová právní úprava stravování pracovníků školy sice oddělila od školské činnosti, ale velmi se liší názory na to, co se stalo v rozpočtech s částkou na mzdy. Dle metodického sdělení MŠMT nebyl rozpočet 2005 oproti roku 2004 krácen. Toto potvrzují i někteří námi oslovení odborníci. To by tedy znamenalo, že MŠMT tedy sice stejné finance rozdělilo krajům, ale ty je nemohou vyplatit běžným způsobem, tak jak dříve.
Jiní odborníci naopak tvrdí, že v rozpočtech finance na závodní stravování již dnes nejsou (byly kráceny po roce 2005?) a nebyly ani před rokem 2005.

Za týden se v druhém dílu tohoto cyklu podíváme na to, z jakých zdrojů lze mzdy za závodní stravování hradit.

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz