Některé změny v legislativě a upřesnění k nim

Osobní ochranné pracovní prostředky

V diskusi portálu se před časem diskutovalo o tom, jak dalece musí zaměstnavatel zajišťovat osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP), hlavně pracovní oděvy a jejich údržbu. Tyto záležitosti upravuje zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce (dále ZP).

Zaměstnavatel je povinen posoudit rizika ohrožení zdraví zaměstnanců plynoucí z vykonávání práce. Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.

§ 101 odst. (6) ZP:
(6) Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.

§ 104 odst. (4)ZP:
(4) Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.

Požadavek ustanovení § 101 odst. 6 ZP jednoznačně stanovuje, že náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tj. včetně údržby OOPP v použivatelném stavu, hradí zaměstnavatel a tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.

Udržování OOPP v použivatelném stavu, pokud se týče pracovních oděvů, znamená zejména jejich praní a čištění, které může zaměstnavatel splnit tak, že zajistí jejich praní ve vlastních provozovnách, nebo využije služeb jiných specializovaných firem (čistíren). Další možnost je, že zaměstnavatel poskytne finanční plnění (proplatí zaměstnanci účtenku z čistírny).

Některé firmy mají zavedenu praxi poskytování pracího prášku a zaměstnanci si zajišťují praní, udržování a čištění pracovních oděvů v použivatelném stavu sami. Prací prášek je však pouze jednou z nákladových položek vyprání oděvu. Nezahrnuje tudíž i další náklady jako jsou např. spotřeba vody, energie, amortizace pračky, nemluvě o čase, který zaměstnanec údržbou oděvů stráví. Z toho vyplývá, že některé náklady spojených s praním oděvů jsou přeneseny na zaměstnance. Takový způsob udržování OOPP nelze zaměstnanci nařídit. Někteří zaměstnavatelé takový postup se zaměstnanci dohodnou. Otázkou ale zůstává, jak bude takový postup hodnotit kontrolní orgán.

Změny v právních předpisech pro školní jídelny

Novela školského zákona č. 82/2015 Sb., část první

Podle nového znění § 30 školského zákona musí škola upravit ve školním řádu podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů nejen s pedagogickými pracovníky, ale se všemi zaměstnanci ve škole nebo školském zařízení – účinnost 1. 5. 2015.

Novela zákona č. 245/2000 o svátcích

Zákon č. 359/2015 Sb., kterým se novelizuje zákon 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, zavádí nově s účinností již pro rok 2016 nový svátek „Velký pátek“.

Termíny jarních prázdnin

Vyhláška č. 189/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 9. 2016 upravuje termíny jarních prázdnin na školní léta 2016/17-2021/22.

Platové tarify

Nařízení vlády č. 278/2015 Sb., které novelizuje nařízení vlády č. 564/2006 Sb. s účinností od 1. 11. 2015, přináší nové platové tarify. Pro provozní zaměstnance platí příloha č. 1.

Zaměstnanci, kteří byli podle přechodných ustanovení nařízení vlády č. 224/2014 Sb. zařazeni do vyššího platového stupně, než odpovídalo jejich započitatelné praxi, zůstávají v tomto stupni i po novele č. 278/2015 Sb.

Minimální mzda

Nařízení vlády č. 233/2015 Sb. – novela nařízení vlády č. 567/2006 Sb. – účinnost 1. 1. 2016 -zvyšuje minimální mzdu na 9 900Kč a současně zvyšuje i minimální úroveň zaručené mzdy. Je proto potřebné při stanovení ročního objemu nárokových mezd, především pro nepedagogické zaměstnance zařazené ve třídách T2-10, překontrolovat výši platů, zda odpovídají novým limitům zaručené mzdy. U dohod (DPP a DPČ) musí být hodinová sazba min. 58,70 Kč.

FKSP

Vyhláška č. 353/2015 Sb. – novela vyhlášky č.114/2002 Sb., o FKSP – účinnost 1. 1. 2016 – zvyšuje příděl (tedy odvody zaměstnanců) na 1,5% . To není pro školy problémem, pouze upraví roční rozpočet na vyšší příděl. Od roku 2017 se zvyšuje příděl na 2%.

Zákoník práce

• Zákon č. 205/2015 Sb, část první, přináší novelu Zákoníku práce (ZP) – účinnost 1. 10. 2015.
• Základní zásady pracovněprávních vztahů – nově je mezi ně zahrnuta také zásada spravedlivého odměňování zaměstnance.
• Způsoby zrušení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (obou typů dohody) se staly součástí společného ustanovení § 77 ZP.
• Výše kapesného při zahraničních služebních cestách a daňový režim po novele ZP: je zcela zřejmé, že se maximální výše kapesného odvíjí od nesníženého zahraničního stravného
• Náhrada újmy – v návaznosti na zrušení zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců dochází k překlopení právní úpravy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání z přechodných ustanovení Zákoníku práce do ustanovení jeho části 11, nově nazvané Náhrada majetkové a nemajetkové újmy. Tato část doznala i dalších (nejenom terminologických) změn nebo doplnění. Dříve §§ 365-390, nyní §§ 269-271u)
• Cesta do zaměstnání – nová úprava v § 274a

Nové prováděcí předpisy k ZP

• Vyhláška č. 309/2015 Sb. o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016
• Vyhláška č. 385/2015 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2016
• Vyhláška č. 372/2015 Sb. – novela vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků – nabývá účinnost 1. 1. 2016 – jedná se pouze o „kosmetické změny“.
• Sdělení MPSV č. 355/2015 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2015 – 25 903Kč. Zaměstnavatelé s průměrným přepočteným evidenčním počtem musí do 15. 2. 2016 oznámit na ÚP, jak splnili zákonnou povinnost 4 % počtu zaměstnanců se zdravotním postižením.

Úprava bolestného

Nové nařízení vlády č. 276/2015 Sb. – účinnost 26. 10. 2015 (důležité hlavně pro lékaře) – upravuje bodově výši náhrad za bolest a ztížení společenského uplatnění

Dary

Zákon č. 24/2015 Sb. – novela zákona č. 250/2000 Sb.

§ 30 – dárce může peněžní dar účelově určit a zřizovatel pak nemůže využití daru ovlivnit.

Ze soudní praxe:

Při výpovědi zaměstnanci podle § 52 písm. e) ZP pro dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti je potřeba určit, z jakého důvodu způsobena, aby nemohl být takový výpovědní důvod zaměněn s důvodem podle § 52 písm. d) ZP (úrazy).

Proto je potřebné, aby lékař v posudku vyloučil písm. d) například formulací „dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti z důvodu obecné choroby“.

Mgr. Pavel Zeman, poradce a lektor v oblasti pracovního práva