Novinky v pracovně právní legislativě

V roce 2012 byl významněji novelizován Zákoník práce, v posledních měsících byly změněny i některé další pracovně právní předpisy. Znalost těchto zákonů a vyhlášek je nutná jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Potvrdily do i jarní Krajské konference portálu Jídelny.cz, kde byla k této problematice vznesena řada dotazů. Co nejdůležitějšího z těchto změn byste měli znát, aby pracovně právní vztahy ve vaší jídelně byly formálně v pořádku?

Písemné seznámení s povinnostmi je nutné

Některá témata z oblasti pracovně právních vztahů (seznámení zaměstnanců s rozvržením pracovní doby, zástupy a změny druhu práce …) připadají zaměstnavatelům formální a domnívají se, že administrativně není potřeba se jimi zabývat, opak je pravdou.

Kontrolní orgány často požadují prokazatelné seznámení zaměstnanců se všemi jejich povinnostmi a tady je písemná forma nejjednodušším způsobem, jak před kontrolou obstát.  Při prokazatelném seznámení zaměstnance s vnitřními pravidly a směrnicemi je obvyklý postup takový, že na konci směrnice, pravidel, příkazů … je seznam zaměstnanců, kde zaměstnanec svým podpisem potvrzuje, že byl se směrnicí,  pravidlem, příkazem seznámen. (Možná to bude znít úsměvně, ale místo záznamu „četl“ a podpis zaměstnance se doporučuje záznam „četl a porozuměl“ a podpis zaměstnance.)

Podobně je tomu i u všech pracovně právních otázek, na kterých se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne. Např. zkušební doba je platná pouze v případě, že je sjednána písemně a samozřejmě i s podmínkami stanovenými v § 35 Zákoníku práce.

Náhradní práce a neplacené volno ve školní jídelně

Jaké náhradní práce může zaměstnavatel ukládat zaměstnancům školní jídelny v době, kdy školní jídelna není vprovozu? S tím souvisí i otázka, zda může zaměstnavatel nařídit zaměstnancům neplacené volno v době, kdy pro ně „nemá práci“.

Všichni zaměstnavatelé by si měli před „nařízením neplaceného volna“ pozorně přečíst § 208 Zákoníku práce. Neplacené volno nelze zaměstnanci nařídit, podobně nemůže zaměstnavatel ukládat zaměstnanci náhradní práce mimo sjednaný druh práce.

Příkladem toho, jak zaměstnavatel nepostupuje v souladu s právními předpisy, je případ, kdy ředitel školy o prázdninách ukládal jako náhradní práci zaměstnancům školní jídelny sečení trávy v areálu školy. S takovým postupem nelze souhlasit a zaměstnanec se může bránit např. tím, že podá stížnost místně příslušnému pracovišti Inspekce práce.

Ukončení pracovního poměru

Aktuální jsou stále otázky, kdy může zaměstnavatel ukončit se zaměstnancem pracovní poměr. Bohužel se stále v praxi vyskytuje případ, kdy pracovní poměr končí „výpovědí dohodou“. Z hlediska Zákoníku práce to je nesmysl, protože pracovní poměr lze ukončit buďto „dohodu“ nebo „výpovědí“.

Podobně je stále aktuální, za jakých podmínek může zaměstnavatel uzavřít se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou. § 39 zákoníku práce stanoví s účinností od 1.1.2012 pravidlo 3×3. V praxi to znamená, že zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít pracovní poměr na dobu určitou jen třikrát s tím, že i prodloužení pracovního poměru na dobu určitou se do celkového počtu započítává. Od předchozí úpravy je odlišné, že celková délka pracovního poměru na dobu určitou může být až 3 roky. Celkem to znamená, že zaměstnavatel může zaměstnance zaměstnávat na dobu určitou celkem 9 let (3×3). Zdůrazňuji, že se tato pravidla netýkají dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, ale pouze pracovních poměrů.

Rozpočet školní jídelny

Neméně důležitými jsou i otázky hospodaření a normativního přidělování rozpočtu školní jídelně z Krajského úřadu (v Praze z Magistrátu). Zejména pro školní jídelny, které nejsou samostatným právním subjektem, je důležité, zda ostatní činnosti organizace (ne)jsou financovány na úkor školní jídelny. Proto na konferencích byly uvedeny ukázky podkladů, ze kterých si může snadno vedoucí školní jídelny určit, jaký počet zaměstnanců a rozpočet poskytl Krajský úřad řediteli organizace pro školní jídelnu, a může ho porovnat se skutečným rozpočtem. Dále jsme v tomto bloku zvažovali možnosti úspor v oblasti mzdových prostředků v případech, kdy školní jídelna obdrží na začátku roku rozpočet, který nepokrývá nárokové platy zaměstnanců.

Novinky v pracovně lékařských službách

Protože těsně před zahájením zmiňovaných konferencí nabyly účinnosti dva předpisy v oblasti pracovně lékařských služeb, byly do programu zařazeny i informace ke vstupním prohlídkám, periodickým prohlídkám, výstupním prohlídkám, apod. Z tohoto projednávaného okruhu pak vyplynulo, že zástupy za nepřítomné zaměstnance školní jídelny je vhodné řešit formou dohod (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti).

Mgr. Pavel Zeman, působí jako poradce a lektor v oblasti pracovního práva