Abeceda výživy

Množství celkové energie přijaté ve stravě ukazuje tzv. energetická hodnota. Energetická hodnota se udává v jednotkách kilojoule (kJ) či kilokalorie (kcal) a je vždy vztažena na určité množství potraviny (většinou 100 g či 100 ml). Hodnota energie dané potraviny se liší dle složení. Zdrojem energie jsou hlavní živiny (sacharidy, tuky, bílkoviny) a alkohol, které z jednoho gramu poskytnou různé množství energie (1 g sacharidů poskytne 4 kcal = 17 kJ, 1 g bílkovin poskytne 4 kcal = 17 kJ, 1 g tuků poskytne 9 kcal = 37 kJ, 1g čistého alkoholu poskytne 7 kcal = 29 kJ). Energetickou hodnotu potravin lze zjistit z energetických tabulek potravin, z obalů potravin či z internetových databází.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Energie, Joule, Kilokalorie, Metabolismus, Bazální metabolismus, Živiny, Alkohol

Aktualizováno: 16. září 2013

Základní definice udává energii jako schopnost hmoty (látky) vykonat nějakou práci. Dle zákona zachování energie se může energie měnit z jednoho druhu na jiný, avšak v uzavřeném systému její celkové množství zůstává stálé (nelze ji zničit, ani nově vytvořit). Tento fyzikální princip lze snadno převést do oblasti výživy a lidského zdraví. Pro zachování rovnováhy a stávající tělesné hmotnosti je zapotřebí udržovat vyrovnanou energetickou hladinu. Zjednodušeně řečeno, kolik energie je přijato, tolik jí je třeba také vydat. Pokud je energetický příjem vyšší než výdej, nadbytečná energie se ukládá do zásob (vzniká nadváha a obezita). Naopak při převyšujícím energetickém výdeji dochází k čerpání stávajících zásob a tělesná hmotnost klesá.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Energetická hodnota, Joule, Kilokalorie, Metabolismus, Bazální metabolismus, Malnutrice, Nadváha, Obezita

Aktualizováno: 16. září 2013

Entomofágie, nebo také pojídání hmyzu, je již dlouho známá praktika. Hmyz byl konzumován lidmi již na samém počátku naší existence. V Řecku a Římě kolem 4. století př. n. l. byl hmyz vyhledáván jako náhražka masa pro chudé obyvatelstvo. Nekonzumovali ho ale jen chudí. Bohatí si pochutnávali například na cikádách. Postupem času ovšem z jídelníčků v Evropě vymizel a to hlavně po stěhování obyvatelstva do měst. Stále se však konzumuje v Jižní Americe, Africe a Asii. Je velmi dobrým zdrojem bílkovin. Nelze ovšem konzumovat jakýkoliv hmyz. Většinou je zapotřebí jej před konzumací upravit. V Evropě není dosud uznanou potravinou a jeho prodej je povolen pouze jako krmivo pro zvířata.

Oblast: Výživa

Aktualizováno: 16. září 2013

Aminokyseliny jsou základní stavební jednotkou bílkovin. Existují dva typy aminokyselin, tzv. esenciální a neesenciální. Esenciální aminokyseliny si tělo neumí samo vytvořit a musí být dodávány potravou. Naproti tomu neesenciální aminokyseliny si organismus může vytvořit z jiných aminokyselin obsažených v potravě. Bílkoviny, které obsahují všechny esenciální aminokyseliny, jsou velmi kvalitní – mají vysokou biologickou hodnotu. Takové bílkoviny se nacházejí především ve vejcích, mase, rybách a mléce.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Bílkoviny, Aminokyseliny, Plnohodnotné bílkoviny, Neplnohodnotné bílkoviny, Bílkoviny kravského mléka

Aktualizováno: 16. září 2013

Základní stavební prvky tuků jsou mastné kyseliny. Lidské tělo si umí vyrobit mastné kyseliny, které potřebuje, s výjimkou dvou – kyseliny α-linolenové (omega-3) a kyseliny linolové (omega-6). Nazýváme je jako esenciální mastné kyseliny. Obě musí organismus získat z potravy. Jsou složkou buněčných membrán, podílejí se na regulaci tlaku krve, jsou nutné k zajištění růstu a vývoje organismu a jsou využívány k tvorbě dalších mastných kyselin (kyseliny arachidonové, eikosapentaenové, dokosahexaenové). Hlavními potravinovými zdroji jsou rostlinné oleje, tučné ryby a ořechy.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Lipidy, Nasycené mastné kyseliny, Nenasycené mastné kyseliny, Trans-mastné kyseliny

Aktualizováno: 16. září 2013