Přeskočit na obsah

Odměňování zaměstnanců školních jídelen od 1.1.2007

Protože se v diskusi stále více zajímáte o odměňování zaměstnanců ŠJ podle nových předpisů, zveřejňujeme dnes článek, ve kterém se dozvíte odpovědi na Vaše dotazy. Současně s ním zveřejňujeme i výběr některých užitečných částí z Katalogu prací.

Autor: Božena Suková

Zaměstnanci školních jídelen jsou odměňováni stejně jako ostatní zaměstnanci škol a školských zařízení podle:

  • zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP) – HLAVA III plat
  • nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
  • nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (Katalog prací).

Plat určuje zaměstnancům zaměstnavatel podle zákoníku práce, uvedených nařízení vlády a podle kolektivní smlouvy, popř. podle vnitřního předpisu, pokud je kolektivní smlouva uzavřena nebo vnitřní předpis vydán. Ani kolektivní smlouva ani vnitřní předpis nemohou jít nad rámec právních předpisů. Plat musí být stanoven způsobem, ve složení a ve výši, jak stanoví zákoník práce a příslušná nařízení vlády.

Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele (v našem případě vedoucímu nebo řediteli školní jídelny s právní subjektivitou) určuje plat orgán, který ho do funkce ustanovil (tedy zřizovatel). Ostatním vedoucím zaměstnancům určuje plat zaměstnavatel (tedy ředitel školy, je-li jídelna její součástí).

Plat zaměstnanců školních jídelen se skládá z těchto složek:

  • platový tarif – určen platovou třídou a platovým stupněm (§ 123 ZP),
  • příplatek za vedení u vedoucího zaměstnance (§ 124 odst. 1 až 3 ZP) nebo zaměstnance uvedeného v § 124 odst. 4 zákoníku práce
  • osobní příplatek, je-li přiznán (§ 131 ZP)
  • zvláštní příplatek (§ 129 ZP), jedná se o příplatek za práci ve směnném provozu (§ 8 NV 564/2006, příloha č. 4 k NV 564/2006 – Skupina prací I.1 – Práce vykonávané střídavě ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu. Výše příplatku činí měsíčně 400 – 1 000 Kč).

Tyto složky platu jsou uvedeny na platovém výměru, neboť se pravidelně měsíčně opakují (viz § 136 zákoníku práce). Platový výměr musí zaměstnanec obdržet v písemné formě v den nástupu do práce.
Kromě uvedených složek platu může vzniknout zaměstnancům školních jídelen nárok na další složky platu, které se však objeví pouze na výplatní pásce. Těmito složkami platu mohou být:

  • příplatek za noční práci (§ 125 ZP)
  • příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 126 ZP)
  • plat nebo náhradní volno za práci přesčas (§ 127 ZP)
  • příplatek za rozdělenou směnu (§130 ZP) – přichází v úvahu tam, kde mohou být rozdělené směny, např. v internátních zařízeních, pokud kuchařky pracují dopoledne a potom mají přerušenou směnu a přicházejí až večer připravit večeři. Většinou jsou však internátní provozy zajištěny směnným provozem – viz zvláštní příplatek.

Za splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu může zaměstnavatel poskytnout  zaměstnanci také mimořádnou odměnu (§ 134 ZP).

Zařazování zaměstnanců školních jídelen do platových tříd
Zaměstnavatel zařazuje zaměstnance podle § 123 odst 2 ZP do platové třídy, ve které je v katalogu prací zařazená nejnáročnější činnost, kterou bude vykonávat (§ 3 NV 564/2006 Sb.). Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Zaměstnanec musí plnit potřebné vzdělání. Požadavky na vzdělání pro zařazení do jednotlivých platových tříd jsou uvedeny v §2 nařízení vlády č.564/2006 Sb.
Pokud zaměstnanec školní jídelny nesplňuje potřebné vzdělání pro příslušnou platovou třídu, může ho zaměstnavatel zařadit výjimečně v těchto případech:

  1. zaměstnanec vykonává jednoduché obslužné nebo rutinní práce
  2. zaměstnanec je starší 50 let a dlouhodobou činností v příslušném oboru prokázal schopnost vykonávat požadované práce (změna proti minulosti,kdy to bylo 45 let)
  3. zaměstnanec zahájil studium, kterým si doplní kvalifikaci. V tomto studiu musí řádně pokračovat, nesmí opakovat ročník nebo část studia, nesmí studium přerušit, ukončit jinak než řádným ukončením v souladu s právními předpisy.
  4. zaměstnanec vykonává práce převážně manuálního charakteru v platové třídě, pro kterou katalog prací požaduje střední vzdělání s maturitní zkouškou a zaměstnanec má alespoň střední vzdělání nebo střední vzdělání s výučním listem v oboru, který zaměstnavatel uzná jako odpovídající vykonávané práci.
  5. zaměstnavatel nemůže obsadit pracovní místo kvalifikovaným zaměstnancem. V tomto případě může nekvalifikovaný zaměstnanec být zařazen v platové třídě, pro kterou nesplňuje kvalifikační předpoklady, nejvýše na dobu 4 roků.

Zařazování do platových stupňů (§ 123 odst. 4 ZP, § 4 NV 564/2006 Sb.)
Zaměstnavatel zařazuje zaměstnance podle délky započitatelné praxe a míry jejího zápočtu.

  1. plně se započítává práce v oboru
  2. 0 -2/3 jiná praxe podle míry jejího využití při vykonávané práci
  3. základní (náhradní) vojenská služba a civilní služba – v rozsahu, stanoveném zvláštním právním předpisem (branný zákon)
  4. v plném rozsahu, nevýše však v rozsahu 6 let:
    a) mateřská dovolená, další mateřská dovolená, rodičovská dovolená nebo trvalá péče o dítě nebo děti – v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem (např. zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění pozdějších předpisů)
    b) péče o osobu závislou na péči jiné osoby (musí jít o nezletilé dítě)

Vojenská služba, civilní služba, mateřská dovolená, další mateřská dovolená, rodičovská dovolená a péče o závislou osobu se nezapočítá těm zaměstnancům, kteří se připravovali v té době na povolání v denním studiu.
Ze započtené doby odečítá zaměstnavatel zaměstnanci, který neplní požadované vzdělání tyto doby:
 

6. – 8. platová třída

1 rok při středním vzdělání s výučním listem

2 roky při středním vzdělání

4 roky při základním vzdělání nebo základech vzdělání

9. platová třída

2 roky při středním vzdělání s maturitní zkouškou

3 roky při středním vzdělání s výučním listem

4 roky při středním vzdělání

6 roků při základním vzdělání nebo základech vzdělání

10. platová třída

1 rok při vyšším odborném vzdělání

3 roky při středním vzdělání s maturitní zkouškou

4 roky při středním vzdělání s výučním listem

5 roků při středním vzdělání

7 roků při základním vzdělání nebo základech vzdělání

11. – 16. platová třída

2 roky při VŠ vzdělání v Bc. programu

3 roky při vyšším odborném vzdělání

5 roků při středním vzdělání s maturitní zkouškou

6 roků při středním vzdělání výučním listem

7 roků při středním vzdělání

9 roků při základním vzdělání nebo základech vzdělání

Pokud zaměstnanec nemá potřebné vzdělání a nemá dostatečnou praxi, ze které by bylo možné příslušné roky odečíst, potom se mu o tyto roky doba pro postup do vyššího platového stupně prodlužuje (známo pod pojmem záporná praxe). Příklad: zaměstnanec nastupuje poprvé do zaměstnání, je zařazen v 7. pl. třídě, má pouze střední vzdělání. Odečet má 2 roky. Z 1. platového stupně by měl postoupit po 1 roce, ale protože se mu měly 2 roky odečítat, postoupí až po 3 letech.

Zaměstnancům školních jídelen přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 NV 564/2006 Sb., tj tzv. základní tabulka bez navýšení.

Zaměstnancům, kteří jsou zařazeni v 1. – 5. platové třídě, může zaměstnavatel stanovit platový tarif v rámci rozpětí mezi nejnižším a nejvyšším platovým stupněm příslušné platové třídy. Okruh zaměstnanců a pravidla pro určení platového tarifu musí sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu (např. počet vařených jídel).

Zaměstnanci mají právo na zaručenou mzdu (plat) – viz § 112 zákoníku práce.
Zaměstnanci, jehož plat nedosáhne nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy. Do platu se pro tento účel nezahrnuje plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a neděli.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy je upravena nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Nejnižší úrovně zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování jsou uvedeným nařízením vlády stanoveny zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, tj. mimo jiné také zaměstnancům školních jídelen (§ 1 až § 5 NV 567/2006 Sb.).
Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou následující:

Skupina prací

Nejnižší úroveň zaručené mzdy

v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

1.

48,10

8 000

2.

53,10

8 900

3.

58,60

9 800

4.

64,70

10 800

5.

71,50

12 000

6.

78,90

13 200

7.

87,10

14 600

8.

96,20

16 100

Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. 

Skupiny prací zahrnují práce v těchto platových třídách:
1. skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě,
2. skupina prací zahrnuje práce ve 3. a 4. platové třídě,
3. skupina prací zahrnuje práce v 5. a 6. platové třídě,
4. skupina prací zahrnuje práce v 7. a 8. platové třídě,
5. skupina prací zahrnuje práce v 9. a 10. platové třídě,
6. skupina prací zahrnuje práce v 11. a 12. platové třídě,
7. skupina prací zahrnuje práce ve 13. a 14. platové třídě,
8. skupina prací zahrnuje práce v 15. a 16. platové třídě.

Příklad: Pokud plat kuchařky zařazené do 5. platové třídy nedosáhne 9 800 Kč měsíčně, potom jí musí zaměstnavatel do této výše poskytnout doplatek k platu.

Protože ne všichni zaměstnanci školních jídelen mají snadný přístup ke Katalogu prací, jsou dále vybrány ty části Katalogu, podle kterých mohou být zařazováni jednotliví zaměstnanci školních jídelen.
Poznámka redakce: Chcete-li vidět popisy prací a platové třídy, klikněte na Katalog prací 

Na závěr uvádím orientační příklady možného zařazení vedoucích školních jídelen do platové třídy a jejich příplatků za vedení.

Jedná se však o obecné příklady a vždy bude záležet na zaměstnavateli, na náročnosti jím požadované a zaměstnancem vykonávané práce, jak bude zaměstnanec platově zařazen.

Vedoucí školní jídelny:
Platová třída

  1. bez právní subjektivity – 8. platová třída  viz obchodní provoz
  2. samostatný právní subjekt – 10. nebo 11. platová třída

Příplatek za vedení: (§ 124 ZP)

Samostatný právní subjekt:
Vedoucí školní jídelny:
2. stupeň řízení  – 15 – 40 % z nejvyššího platového tarifu příslušné platové třídy
3. stupeň řízení – pouze u skutečně velkých provozů, kde jsou např. detašovaná pracoviště – 20 – 50 %

Vedoucí kuchařka:
a) 1. stupeň řízení např. na detašovaném pracovišti 5 – 30 %
b) Příplatek podle § 124 odst. 4 ZP – není vedoucím pracovníkem, ale je oprávněná organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců – příplatek v rozpětí 5 – 15 %.

ŠJ bez právní subjektivity
Vedoucí školní jídelny:
1. stupeň řízení (přímo podřízená řediteli školy nebo školského zařízení)

Vedoucí kuchařka:
Příplatek podle § 124 odst. 4 ZP – není vedoucím pracovníkem, ale je oprávněná organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců – příplatek v rozpětí 5 – 15 %.

Ing. Božena Suková

Autor: Božena Suková

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se
  • Autor: kuchta

    Ale….
    Promiňte, ale kdo je paní Suková? A co mi navrhuje, pokud na dané zařazení nedosáhnu a nemáme ani odbory a ani kolektivní smlouvu. Za to máme nesmlouvavého šéfa….

    • Autor: roma

      Re: Ale….
      Já osobně moc děkuji za tento materiál, pomůže mi v lepší orientaci. Díky

  • Autor: Jituš

    vedoucí šk.jídelny
    Mám dotaz : náleží příplatek za vedení pro provozářku (vedoucí školní jídelny) při úvazku 0,3 ???

  • Autor: vedoucí

    Odměňování zaměstnanců ŠJ
    Hezky se čte pasáž: Zaměstnancům,kterí jsou zařazeni v 1.-5. platové třídě, MŮŽE ZAMĚSTNAVATEL stanovit….
    Pokud to není pevně dané, udělá to málo který ředitel.