Platy – konečná diagnóza…

Novela nařízení vlády č. 564/2006

V sekci diskuze byla věnována značná pozornost otázce platů po novele příslušného právního předpisu upravujícího platy zaměstnanců veřejného sektoru. Celá záležitost byla i široce medializovaná, bohužel novináři do tohoto problému vnesli tradičně mnohem více zmatku než relevantních informací.
Protože se i v diskusi portálu objevují informace zkreslené, někdy i dokonce dost zavádějící, nebude na škodu trochu uvedenou problematiku rozebrat. Hlavně jde o to, správně se orientovat v záplavě různých „zaručených informací“ a ujasnit si vývoj a dnešní stav úpravy platů v tzv. rozpočtové sféře.

Od počátku
Nařízení vlády 564/2006 Sb. upravuje platy zaměstnanců, kterým zaměstnavatel poskytuje podle § 109 odst. 3 Zákoníku práce za práci plat. ZP také tyto zaměstnance definuje, zkráceně řečeno, jsou to všichni zaměstnanci tzv. veřejné (rozpočtové) sféry.
Nejdříve jedna dobrá zpráva. Vláda, ač dělala ramena, tak se zalekla odporu a schválila verzi novely značně změkčenou. Nedošlo k původně avizovaným úpravám (snížení tarifů) tabulek, či dokonce jejich zrušení, ale odpovědnost za úsporu byla přehozena na zaměstnavatele.
Teď je třeba ještě rozlišit ty nešťastné tabulky. Existují (do 31. 12. 2010) tři, pro zaměstnance, jimž je určena tato informace, tj. pracovníky v kuchyních, sociálních službách, vedoucích jídelen atp., je (a bude) určena tabulka v příloze č. 1 (možno najít zde), nazývejme ji tabulkou první.  Zjednodušeně řečeno, platí pro všechny, kdo nejsou úředníky obcí, krajů, státu a vyjmenovaných organizací, zdravotnickými a pedagogickými pracovníky.
Opět opakování zásadní informace. Tato tabulka zůstává v platnosti a nezměnila se! Nově přibyly tabulka čtvrtá a tabulka pátá pro pedagogické pracovníky, ale těch si zde všímat nebudeme, stejně jako tabulky třetí pro zdravotníky (ta se někdy může na zaměstnance stravovacího provozu vztahovat, pokud má střední zdravotnické vzdělání a pracuje jako nutriční terapeut, to může být např. v nemocnici nebo pobytovém zařízení sociálních služeb) a tabulky druhé pro státní, obecní a krajské úředníky. Jak se tabulky používají, jistě každý ví. 

Stručné zopakování
Zaměstnanec se zařadí podle vykonávané práce do tarifní třídy (těch je 16) a v rámci třídy do tarifního stupně (těch je 12). Do stupně se pak zaměstnanec zařazuje podle tzv. započitatelné praxe. Zde měl zaměstnavatel určitý manévrovací prostor v uznávání předchozí pracovní činnosti jako započitatelné praxe pro danou pracovní pozici. Nemusel celou dobu předchozí činnosti uznat. U třídy 1- 5 naopak mohl zaměstnance zařadit rovnou třeba až do stupně nejvyššího. S nabíhající délkou praxe pak docházelo k automatickému postupu ve stupních a tím i samozřejmě k postupu platovému.

Konkrétní změny
Co se tedy změnilo? Když si budeme všímat jen podstatných změn, tak čtyři zásadní věci. Za prvé – zaměstnavatel dostal pravomoc zařadit zaměstnance do jakéhokoliv platového stupně v dané třídě, bez ohledu na délku praxe. Za druhé, byl tím logicky zrušen i automatický postup ve stupních. Za třetí, je tu nová možnost smluvního platu, ale ta je až od 13. platové třídy. Jsou tam i jiné drobnější změny, ale v rámci přehlednosti této informace je pro tentokrát pomineme. Nemluvíme zde o pohyblivé složce, zde se nezměnilo nic. Za čtvrté, byly nově upraveny i podmínky pro výjimečné zařazení zaměstnance, který nesplňuje potřebné vzdělání, do platové třídy.

Co z toho vyplývá prakticky?
Pro každého něco jiného, protože nejvíce bude záležet na zřizovateli a zaměstnavateli. Jsem optimista a myslím, že pro většinu zaměstnanců se nic nezmění a každý ředitel úspory dokáže najít jinak. Ostatně tam, kde jsou zřizovateli obce a kraje a tam, kde tito zřizovatelé stanovují závazné ukazatele a výši prostředků na platy, tak tam stejně záleží na nich. Takže nejhorší varianta bude (doufejme) zmrazení platu, a ta nejlepší, že se bude postupovat jako dosud. Hodně teď bude záležet i na odborech a na vedoucích jídelen, co dokážou prosadit. V rámci připomínkového řízení se sešly k této novele desítky připomínek, drtivá většina z nich, mj. od krajů, byla negativních. Takže se dá snad očekávat, že se k otázce prostředků na platy i tak postaví.

Modelový příklad
Kuchařka v 5. třídě a 12. platovém stupni. Nyní má 13 660,- Kč. Nově může mít teoreticky základní plat v rozmezí 9 060,- Kč (1. stupeň), až oněch 13 660,- Kč (12. stupeň). Tedy je zde částka od nuly do 4 600,- Kč, o kterou se hraje.
Pokud bude ředitel na ní chtít ušetřit právě těch 10 %, tj. 1 366,- Kč, tak si bude muset pohrát a najít jí stupeň, který bude nižší o tuto částku. V tomto případě by byl nejblíže stupeň 9, s tarifem 12 220,- Kč. Těžko počítat s tím, že se dá přesně někde trefit a najít nižší stupeň odpovídající na korunu právě oněm 10 %. Takže někdy by to mohlo být o pár desetikorun méně, někdy více. Jistě také každý vidí, že u někoho to klidně může být snížení nula, u jiného 20 %, či ještě více, u jiného dokonce nárůst…
Od příkladu si každý snadno odvodí vlastní situaci. Jednotlivé profese se liší jen zařazením ve třídě. Třída by měla být v pracovní smlouvě a třída i stupeň pak v platebním výměru, který musí každý zaměstnanec mít. Ostatně by obojí mělo být i na výplatním lístku. Je to zcela jednoduché.
Docela mě zaráží, když čtu, že některé organizace kvůli tomu již posílají mzdové účetní na školení. To je jasné a zbytečné vyhazovaní peněz, tady není co školit, každá mzdová účetní tohle musí být schopna pochopit velmi rychle a samotné rozhodnutí o platech je pak manažerské rozhodnutí a odpovědnost ředitele.

Závěr
Nebude na škodu připomenout, že je tu i pohyblivá složka platu, když už někdo bude chtít platy opravdu snižovat, měl by začít u ní. 
Každá změna platu by měla být zaměstnanci řádně odůvodněna. I u té pohyblivé složky, která je nenároková, by mělo být v případě změny uvedeno zdůvodnění navázané na pracovní výsledky. Je tedy více než logické, že takové zdůvodnění by měl zaměstnanec, a to písemně, dostat tím spíše i při změně tarifního zařazení!
A na úplný závěr jednu praktickou poznámku. Pokud bude zaměstnavatel skutečně u někoho od 1. ledna plat měnit, pak by nový platový výměr měl zaměstnanec dostat nejpozději v pátek 31. 12. 2010. Podle ZP, dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů (!), a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. A jelikož 1. ledna je sobota, tak vydat nový platový výměr v pondělí 3. 1. 2011 by už bylo porušení tohoto ustanovení.

MVDr. Aleš Walter, ředitel Městského zařízení sociálních služeb Karlovy Vary