Polévka na každý den v roce (2)

Ve školní jídelně v Českém Brodě v ZŠ Žitomířská chtěli svým strávníkům ukázat, že polévka jako významná součást oběda má mnoho různých podob, chutí a vůní. Nebáli se celý rok podávat každý den jinou polévku, aniž by se nějaký recept během roku opakoval.

Luštěninové polévky

Polévky luštěninové musí být velmi často, u nás je téměř každý týden jedna polévka s luštěninou. Jsou pro děti někdy příjemnější, než talíř plný čočky nebo hrachu. Právě hrachovou a čočkovou mají z luštěninových polévek nejraději. Kromě klasiky jsme jim v průběhu roku s kuchařkami připravily např. sójovo-cizrnovou, cizrnovou se sýrem, fazolajdu s ajvarem, mungo polévku s kadeřávkem a spousty dalších.

Fazolajda s ajvarem – 10 porcí

Suroviny: fazole bílá velká 300 g, česnek 20 g, mouka hladká 25 g, mouka hrachová 30 g, ajvar 50 g, smetana 100 g, olej 50 g, zelenina pod svíčkovou 120 g.

Fazole den předem namočíme, uvaříme společně s bobkovým listem a novým kořením. Vodu slijeme, nalijeme novou a přivedeme k varu. Přidáme jíšku a na oleji orestovanou zeleninu a vše povaříme. Ke konci varu přidáme ajvar, česnek, sůl a nakonec petržel a libeček. Tato polévka patří mezi jednu z oblíbených luštěninových polévek.

Polévky rybí

Rybí polévka také občas zdobí náš jídelníček, ale u dětí je neoblíbená. I u dospělých strávníků nemá příliš velký ohlas. To už si raději dají kvalitní, dobře upravenou rybu, než polévku z ryb. Podávaly jsme polévku ze sumečka afrického, rybářský boršč, soljanku, třeboňskou kapří, vánoční rybí, tomatovou s tuňákem a jiné, ale ohlas byl opravdu slabý.

Třeboňská kapří – 10 porcí

Suroviny: kapří maso mleté 250 g, mouka hladká 30 g, mouka cizrnová 30 g, cibule 50 g, máslo 10 g, olej 50 g, drcená rajčata 400 g, rajčatový koncentrát 15 g, polévková zelenina (mrkev, celer, petržel, pórek) 70 g, sůl, česnek 20 g, petržel nať.

Na cibulce orestujeme kapří maso, osolíme, zalijeme vodou a necháme povařit. Na oleji orestujeme zeleninu a přidáme protlak a drcená rajčata. Do uvařeného kapřího masa zašleháme připravenou jíšku a restovanou zeleninu s rajčaty a vše společně povaříme. Dochutíme česnekem, petrželí a dle potřeby i libečkem.

Studené, ovocné polévky

Na závěr našeho rozdělení polévek do pomyslných skupin už zbývají studené – ovocné polévky. Ty před prázdninami vedly. V horkém létě si nechce brát teplou polévku dospělý, natož dítě. Jahodové polévka z rozmixovaných čerstvých jahod, mléka a jogurtu byla jasná jednička. Osvěžující byla i okurková a ovocno-zeleninové smoothie. Právě v letní dny strávníci uvítají místo polévky změnu a těší se i na studený předkrm.

Jahodová – studená

Suroviny: jahody čerstvé 800 g, cukr 120 g, jogurt bílý 170 g, zakysaná smetana 170 g, mléko 200 g.

Vše rozmixujeme ponorným mixérem, vychladíme a podáváme. Možno zdobit zakysanou smetanou a jahodou a přidat k tomu ještě cukrářskou piškotu. Tako studená polévka je velice oblíbená, chuť čerstvých jahod děti milují.

Reakce strávníku na Rok polévek byly různé. Někdo byl rád a bral jako neuvěřitelné, co se dá vše udělat a těšil se, co vše může ochutnat. Jiní smutnili po své oblíbené polévce a nechápali, že si musí rok počkat. A děti? Ty to doopravdy neřešily. U dětí platilo – když polévku chci, tak si jí dám, když ne, tak ani neochutnám. A tak to je. Možnost výběru mají všichni, a jestli to využijí, to už je na každém z nás.

Polévkový rekord

Chtěly jsme tento náš nápad po ukončení nechat zapsat do knihy rekordů v Pelhřimově. Získaly jsme velký obdiv a nadšení, ale když jsme se dozvěděly, co by se vše muselo zaplatit (šlo to do tisíců), usoudily jsme, že si to necháme jen pro sebe. Není hospodárné takto nakládat s penězi, které se dají určitě využít účelněji. Pro nás je odměnou, že jsme si splnily cíl, který jsme si daly, zdokonalily se ve vaření a vymýšlení receptur a pěkně si lámaly hlavu, aby vše mělo hlavu a patu.

Romana Opršalová – vedoucí školní jídelny Český Brod