Právní poradna – pracovní právo

1) Lze snížit kuchařce pracovní úvazek beze změny pracovní náplně? Může snížení pracovního úvazku kuchařka odmítnout?

Jestliže byl pracovní úvazek sjednán v pracovní smlouvě, musejí jeho změnu odsouhlasit obě dvě strany, tj. zaměstnanec i zaměstnavatel. Jinými slovy, je-li pracovní úvazek v pracovní smlouvě sjednán, nelze jej bez souhlasu některé ze stran pracovní smlouvy měnit. Obdobné lze říci o změnách pracovní náplně; zaměstnanec je až na výjimky stanovené zákoníkem práce povinen vykonávat pouze takové pracovní úkoly, které spadají do rámce druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě.
V konkrétním případě je zaměstnanec (např. kuchařka) oprávněn, za předpokladu, že byl pracovní úvazek v pracovní smlouvě sjednán, jeho snížení odmítnout. Současně je však třeba upozornit na to, že kdyby zaměstnavatel skutečně neměl možnost danému zaměstnanci pracovní úkoly v rámci sjednaného druhu práce a pracovního úvazku přidělovat (například z toho důvodu, že nadále není potřeba práci v daném objemu vykonávat) a zaměstnanec bude na zachování stávajícího úvazku trvat, existuje možnost, že zaměstnavatel rozhodne o organizačních změnách, v jejichž rámci se zaměstnanec stane nadbytečným; pak by zaměstnavatel byl oprávněn zaměstnanci dát výpověď pro nadbytečnost (srov. § 52 písm. c) zákoníku práce).

2) Jaké jsou podmínky pro převedení pracovníka na jinou práci?

Převedení na jinou práci lze charakterizovat jako změnu pracovního poměru, která spočívá v tom, že zaměstnavatel ukládá zaměstnanci takové práce (pracovní úkoly), které nespadají pod druh práce sjednaný v pracovní smlouvě.
Zákoník práce v § 41 vymezuje jednak situace, kdy je zaměstnavatel povinen zaměstnance na jinou práci převést (např. v souvislosti se zdravotním stavem zaměstnance, ochranou těhotných či kojících zaměstnankyň, realizaci trestu zákazu činnosti apod.), a dále situace, kdy je oprávněn tak učinit, a to i když zaměstnanec s převedením nesouhlasí – zde se jedná o případy, kdy (i) zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď z důvodů dle § 52 písm. f) a g) zákoníku práce, (ii) proti zaměstnanci bylo zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele nebo (iii) jestliže zaměstnanec dočasně pozbyl předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce (v tomto případě však nejdéle na 30 pracovních dnů v kalendářním roce).
Na nezbytně nutnou dobu je zaměstnavatel navíc oprávněn zaměstnance bez jeho souhlasu převést v souvislosti s odvrácením mimořádné události, živelní události, jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků.
Nárok na případný doplatek mzdy nebo platu souvisejících s převedením na jinou práci upravuje § 139 zákoníku práce.

3) Může ředitel nařídit zástup za vedoucího pracovníka například kuchařce, která nemá odpovídající kvalifikaci?

Zaměstnavatel může od zaměstnance vyžadovat jen takové pracovní úkony, které spadají do druhu sjednané práce (funkce); odmítne-li zaměstnanec jiné pracovní výkony konat, nejedná se o porušení pracovní kázně.
Rozhodujícím tedy je, jakým způsobem je druh práce vymezen v pracovní smlouvě. Ujednáním o druhu práce v pracovní smlouvě je zaměstnavateli dán „prostor“, v jehož rámci zaměstnanci může přidělovat pracovní úkoly (např. zaměstnanci, který má dle pracovní smlouvy vykonávat práci „účetního“, lze přidělovat větší spektrum pracovních úkolů než zaměstnanci, který je dle pracovní smlouvy pouze „mzdovým účetním“). Každý případ je tedy nutno posuzovat individuálně s ohledem na konkrétní ujednání v pracovní smlouvě.

4) Jak postupovat při vymáhání dlužných částek?

Vymáhání dlužných částek je velmi komplikovanou problematikou; obecně nelze předem dát univerzální recept, jak se co nejefektivnějším a nejrychlejším způsobem domoci zaplacení dlužné částky. Bylo by vhodné, aby se strávník (resp. jeho zákonný zástupce) seznámil s provozním řádem školní jídelny a platebními podmínkami, za nichž je oprávněn zde obědy čerpat (např. nechat strávníkovi, resp. jeho rodiči uvedený dokument podepsat); praktickým může být i zahrnutí upozornění, že dlužné částky budou vymáhány soudní cestou.
Po vzniku dluhu lze doporučit dlužníka k zaplacení dlužné částky vyzvat; pokud ani tehdy nezaplatí, nezbývá, než se obrátit na soud.

Mgr. Michaela Hájková, advokátní koncipientka, Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři