
Školní jídelny plní jistě významnou roli ve stravování dětí. Ale i když jídelna vaří pestře, chutně, z kvalitních surovin, neznamená to, že se nám vždy vracejí prázdné talíře. Ještě významnější roli ve stravování a celkově ve zdravém životním stylu dětí hraje jistě rodina. Stravovací i pohybové návyky se budují už v raném věku.
Důležitý je životní styl rodiny
Každý člověk má jistě své stravovací preference, které se i mění. Někdo upřednostňuje více živočišnou stravu, někdo rostlinnou. To celkem není důležité, důležité je to, aby jídlo bylo nutričně vyvážené. V období puberty se můžou objevit vzhledem k vlivu reklam potravinářského průmyslu různé výkyvy a je nutné je občas z pohledu rodiče v rámci možností usměrňovat a mít trpělivost. Každopádně vliv rodiny na stravovací zvyklosti je v dětském věku zásadní a převážně platí to, jak jí rodič, jí i dítě. Nejvíc se dítě učí nápodobou a rady babiček či okolí většinou příliš přínosné nebývají. Důležitý je zkrátka životní styl rodiny.
Nepodceňujme společné stravování doma
Je určitě fajn najít si i během všedního dne čas na společné stolování, kdy se rodina sejde a u kvalitního jídla si řekne, jak se ten den měli. Děti se často rozpovídají a rodiče se mohou dozvědět spoustu nových informac. A to je další plus společného rodinného jídla. Kromě zdravých stravovacích návyků i podpoření rodinných vazeb. Pokrmy nemusí být složité na přípravu, ale důležité je jistě je naplánovat a mít doma k dispozici kvalitní suroviny. Pokud člověk věnuje čas přípravě a plánování, s postupem času se z vaření a stolování stane jistě přirozená a příjemná záležitost. Sama nejsem příznivcem dlouhého domácího vyvařování a mám v zásobě oblíbené rychlé recepty. A v dnešní době je všude kolem jistě spousta inspirace. Základem je mít doma kvalitní bílkovinu v podobě masa, mléčných produktů, luštěnin a k tomu podávat přílohu pro doplnění sacharidů. Nedílnou součástí každého jídla by měla být jistě zelenina buď v teplé podobě (v zimě doma upřednostňujeme vařenou či grilovanou ) nebo v podobě salátů, či pouze nakrájená. Barvy zeleniny jsou určitě pro děti lákavé, i když opět každý člověk může upřednostňovat jiné druhy a jinou podobu přípravy.
V jídelně děti do jídla nenutíme, ale snažíme se pobízet k ochutnání
Ve školní jídelně vidíme, jaké dítě je na pestrou stravu z domova zvyklé a jaké ne. Ani tak nezáleží, jestli je k obědu luštěnina či maso, zbytky jsou více méně podobné. Prázdné talíře se vrací pouze u pokrmů, jako je kuře na paprice, rajská omáčka či buchtičky s vanilkovým krémem (které dávám na jídelníček zcela výjimečně). Když sleduji talíře strávníků při vracení, většinou jsou buď prázdné, či téměř plné. Převažují tyto extrémy. Proč se stává, že se děti jídla ani nedotknou, nebo se v něm pouze povrtají?
Jak již bylo zmíněno, důvodem může být to, že dítě není z domova na tuto pestrou zdravou stravu vůbec zvyklé, popř. jsou děti zvyklé na chutě průmyslově zpracovaných potravin a chutě základních potravin – i když dobře ochucených – jim nechutnají nebo měly velkou svačinu z domova. Určitě není dobré děti do jídla nutit, ale alespoň motivovat k ochutnání. Pokud malé děti v jídelně jídlo odmítají, naše paní vychovatelky je jistě nenutí, pouze pobízejí, ať alespoň ochutnají. S většími dětmi je to už jistě v jídelně složitější, tam toho moc nezmůžeme a bylo by fajn mít výživu a její funkci ještě více propojenou s výukou i praxí. Alespoň se snažím psát na naší tabuli v jídelně informace o složení některých potravin a významu pro naše tělo. Ti nejstarší – zejména studenti SŠ – jsou už zase chutím daleko otevřenější i komunikativnější, sami dávají reakce, což velice oceňuji.
Jak může školní jídelna své strávníky motivovat?
Přesto tento stav není důvod k rezignaci a školní jídelna by měla v rámci školy vytvářet příjemné sociální prostředí, kde strávník dostane kvalitní, nutričně vyvážený a dobře ochucený pokrm. I když je velmi důležitý přístup rodičů, i jídelna má svůj velký vliv na stravování dětí. Škola i jídelna by měla své strávníky vzdělávat, aby sami věděli, co má vyvážený pokrm obsahovat. Velmi důležitá je podpora vedení školy, pro které by mělo být zdravé stravování jednou z priorit. Přínosná je též komunikace s rodiči, prezentace školní jídelny na webu nebo na sociálních sítích a i skrz školní jídelnu propagovat osvětu zdravého stravování rodičům. My – kromě naší tabule ve ŠJ – dáváme fotky jídel a různých našich akcí či články na instagram a web školy. S rodiči o jídle diskutuji například na „den prvňáčka“, nebo mě rodiče oslovovali na nedávném školním jarmarku. Já sama dávám informace o zdravém stravování, recepty na sociální sítě (moje Facebooková stránka luckyfitstyle či stránka Jídelny s chutí…). A samozřejmě hodně mluvím i o ostatních aktivitách přínosných pro naše tělo. Toto téma je ve společnosti čím dál více populární.
Je důležité nezoufat, i když je to někdy těžké
Je potřeba též podporovat kreativitu kuchařek, dnes už je téměř pravidlem, že se vzdělávají nejen vedoucí jídelen, ale i kuchařky. Práce ve školní jídelně je velmi fyzicky náročná a je občas frustrující, když kuchařky za svojí snahou vidí při vrácení téměř plné talíře, z kterých děti ani pořádně neochutnají. Snažím se je motivovat tím, ať se zaměříme na ty spokojené strávníky a pochvaly (kterých naštěstí není málo). Máme velmi hezké reakce právě od těch rodičů, které stravování svých ratolestí pokládají za důležité. Tam navazujeme na stravovací návyky z domova a tito rodiče jsou pak spokojeni. Těší nás, že i děti, které z domova neznají tak pestré stravování u nás v jídelně mohou ochutnat nové pokrmy, mnozí u nás poprvé jedli divokého lososa či steak z tuňáka. Zároveň se ale držíme i omáček, které upřednostňují menší děti.
Malé krůčky jsou základem ke změně
Nedílnou součástí kvalitní práce jídelny je také umění jít s dobou a nezůstávat na jednom místě. Sledujeme aktuální stravovací trendy. Jistě nejde jen o to, sestavit zdravý a vyvážený jídelníček, ale kupovat kvalitní potraviny, které umí kuchařky dobře připravit a dochutit. Přínosné je též obohacovat například klasické pokrmy o ingredience, které prospívají našemu tělu. Například do knedlíků či koláčů přidávat mouku celozrnnou, jelikož vláknina je pro náš střevní mikrobiom velmi důležitá. Nebo do karbanátků přidávat červenou čočku a obohatit je o další vitamíny a minerály. Každá jídelna, kterou těší spokojení a zdraví strávníci, se nesmí hlavně bát a občasný „ přešlap“ není důvod k panice a je to jen jeden z malých krůčků, které pomáhají k velkému cíli. Nejdůležitější je mít zkrátka „chuť“ do toho všeho jít!
Autor článku: Lucie Novotná, vedoucí školní jídelny ZŠ pod Svatou Horou v Příbrami
Úvodní foto: www.freepik.com

Diskuze
Autor: Radek Saska
Velice inspirativní. Hezky napsáno. Autorce i jejímu kolektivu přeji, ať se jim v tomto úsilí daří.