Snažíme se, aby kuchařky měly lepší plat

Sehnat kuchařku či kuchaře do školní jídelny je v současnosti téměř nadlidský úkol. Za tabulkové platy se tuto těžkou, zodpovědnou práci chce dělat jen málokomu. O to spíše se vedoucí chce lépe postarat o stávající pracovníky. Anna Váňová, vedoucí školní jídelny na SOŠ a SOU v Nymburce zjišťovala, jak by jim mohla zvednout peníze. Více se dočtete v našem rozhovoru.

Jak se vám daří získávat nové pracovníky a jakou roli v jejich rozhodování hraje výška platu?

Nové pracovníky se nám nedaří získávat. Kuchaři nejsou a myslím si, že bohužel ani nebudou. Je tady dost velká zodpovědnost a do té se nikomu nechce, ještě navíc za tyto peníze, co se jim nabízí. Kuchař – a je jen v 5. platové třídě?! Dříve u nás bez vyučení nemohl dělat, nicméně z toho už jsme slevili, a pokud bude mít praxi, bereme. Práce je to těžká, mohu potvrdit ze své zkušenosti, před zhruba dvaceti lety jsem to chvilku dělala. Sice máme díky panu řediteli nové gastro zařízení, ale kuchyň jako takovou zrenovovanou nemáme – podle mého názoru patří ve středních Čechách k těm nejstarším. Takže i když se pan ředitel díky novému zařízení postaral, aby se aspoň tímto zlehčila jejich práce, i tak se u nás docela nadřou. K obědům pro střední školu navíc připravujeme i snídaně a večeře pro zdejší domov mládeže. Kuchař muž, ten už jde podle mého názoru většinou za penězi. Chlapa ve školní jídelně často nepotkáte, podle mne to jako živitel rodiny nemůže dělat. Z velké většiny u nás pracují ženy, které mají doma muže, co vydělá peníze, takže to můžou dělat. Většina z kuchařek, co tady jsou, tu dělají přes 10 let. V našem ženském kolektivu působí jen jeden kuchař. A ten to nedělá úplně pro peníze, mají s bratrem hospodářství a peníze vydělá tam.

Zkoušela jste na platy pracovníků získat ještě nějaký další zdroj, třeba u zřizovatele?

Konzultovala jsem to s panem ředitelem a s paní ekonomkou. Zaměstnancům školní jídelny se po dohodě zvedl základ a navýšilo se jim o jednu třídu osobní ohodnocení. Kuchař je v 5. třídě, a pokud by vařil dietní stravu, je zařazen do 6. třídy. To jsem zjišťovala a o vaření diet jsme pak hodně uvažovali, tím by se jim zvedl plat na tu 6. třídu, ale nakonec z toho sešlo. Když vaříte diety, musíte na to mít samostatného kuchaře, speciálně vyčleněné nádobí a místo, k tomu větší kontrola hygienou, je to dost složité. Nemám kuchaře na vaření a nemohu dalšího postrádat, že ho dám jenom na diety. Celkově jsem za náš kolektiv velmi ráda, jsou šikovní a vaříme dle ohlasů moc dobře. A jinak tu máme ještě odměny, a na ty si nemůžou stěžovat.

Vidíte v odměňování pracovníků školních jídelen nějaké paradoxy?

Třeba když skladní je veden jako zásobovač, musí vše objednat, zodpovědnost je tam samozřejmě taky velká, ale je zařazen v 8. třídě. Já jsem tady spokojena s jeho platem, tak to má být, jenom by to měli mít i kuchaři. O to mi jde.

Jak vidíte další vývoj ve školních jídelnách, pokud se v přístupu k jejich zaměstnancům nyní nic nezmění?

Myslím, že v takovém případě se u nás do několika let jídelny zruší. Bude to jako například v Anglii. Věkový průměr roste a mladí se nehlásí a nebudou. Po vyučení nemají žádnou praxi, takže plat je menší než minimální mzda a zaměstnavatel ji musí do minimální mzdy dorovnat. Úsměvné, že ano. Jak už jsem říkala, tady se kuchař bez vyučení v oboru dřív nebral, nicméně teď už jsme na tom tak, že bychom ho brali. Ale on se nikdo nehlásí.

Jsou podle vás nekvalifikovaní pracovníci schopni uvařit kvalitní jídla?

Podle mého názoru nekvalifikovaný pracovník na sebe nevezme tu zodpovědnost. Ze své zkušenosti můžu říct, že nevyučení kuchaři a kuchařky sami neuvaří.