V pondělí 30. května 2011 se v jednacím sále Senátu parlamentu ČR konalo veřejné slyšení výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice s tématem „Nepedagogičtí pracovníci a jejich odměňování“. Ve stručnosti Vám přinášíme obsah tohoto jednání.
Oficiální fotodokumentace z jednání
Po úvodním slovu předsedajícího PhDr. Marcela Chládka, MBA, místopředsedy výboru, promluvil Mgr. František Dobšík, předseda ČMOS pracovníků školství, který uvedl, že první takovéto slyšení proběhlo v roce 2008, tedy už před více jak dvěma roky, což nesvědčí příliš o zájmu o tuto oblast. Za ministra práce a sociálních věcí p. Nečase v roce 2009 se zvedl plat nepedagogických pracovníků a poté byl dále navýšen o 3 %. Nyní je průměrný plat nepedagogických pracovníků 14723 Kč, což je 61 % průměrného platu v ČR. V dnešní době je veliký tlak na snižování úvazků při zachování původního rozsahu práce nebo propouštění nepedagogických pracovníků. Právní novinka, kterou je možnost více využít rozpětí platu, se využívá výhradně pro snižování platu.
Dle krátkého dubnového průzkumu mezi školami ve třech krajích (řádově stovky odpovědí) odpovědělo v Královéhradeckém kraji 37,6 % škol, že snížení platů přesáhlo 10 % (byly uváděny případy až 15 %). V Jihomoravském kraji tak odpovědělo 34 % škol a v Moravskoslezském pak přes 60 % škol. V odpovědích bylo zmiňováno, že peníze na odměny nejsou, a snížením platů se dosáhlo hranice minimální mzdy. Pokles mezd pracovníků, kteří ve školství působí 20 až 30 let a jsou často v předdůchodovém věku, zhoršil nejen současný příjem, ale uškodí jim i při výpočtu důchodů.
Poté vystoupila předsedkyně sekce provozních a správních zaměstnanců ČMOS pracovníků školství, vedoucí ŠJ ZŠ Luká paní Dagmar Čáslavová. Nepedagogickým pracovníkům byly sníženy platy na hranici minimální mzdy a zároveň došlo ke zrušení vlivu praxe na plat. Toto rozvolnění tabulky umožňuje zohlednit subjektivní a často i mimopracovní kritéria. V době, kdy byly mzdové prostředky společné pro pedagogy a nepedagogy, ředitelé přijali z důvodu zvyšující se administrativy a rozvoje počítačových sítí nové zaměstnance (sekretářky a správce sítí). Nyní je problém nově přijatým pracovníkům plat snížit a tak snížení často dopadá jen na uklízečky, školníky a zaměstnance kuchyně.
Poukazovala na nešvar snižování úvazků bez redukce náplně práce a v případě, že je provozně nezbytná přítomnost pracovníka na pracovišti, přeřazením na jinou platovou třídu v rozporu s katalogem prací. V případě, že zaměstnanec na toto poukáže, je mu neeticky sděleno, že na jeho místo v dnešní době čeká řada dalších.
Zdůraznila, že ŠJ vaří často nad rámec svých povinností (dvě jídla), někde i zajišťují dietní stravování. Drobné práce a opravy prováděné školníky přináší oproti dodavatelskému způsobu nemalé úspory.
Dalším vystupujícím byl Ing. Petr Špirhanzl, vrchní ředitel sekce financování a správní MŠMT. Ten zdůraznil, že za dva roky dopláceli pedagogičtí pracovníci nepedagogické částkou 0,98 mld. (1,3 mld. s odvody). Od letošního roku tento přesun možný není, ale v pondělí jednal ministr školství Dobeš s ministrem financí Kalouskem o opětném spojení těchto dvou kapitol.
Škrty 10 % z mezd platí pro všechny státní zaměstnance vyjma pedagogů v regionálním školství. Celorepublikový průměrný plat u nepedagogických pracovníků neklesne pod 10 %, půjde spíše o 4-6 %. Stejně tak i průměrný plat v rámci krajů. Rozdělení prostředků na školy v rámci kraje je v kompetenci krajských úřadů a tudíž může u jednotlivých škol dojít k vyššímu poklesu. Především pak tím, že ředitel nevyužije právo na tzv. dohadovací řízení s krajem. Plat jednotlivých pracovníků je plně v rukou ředitele a kraj ani MŠMT tudíž nemůže garantovat, že některý pracovník nebude mít pokles vyšší.
Úroveň průměrného platu u nepedagogických pracovníků je nízká a pro rok 2011 se předpokládá snížení o 723 Kč na rovných 14 tis. Jeho stav oproti průměrnému platu v ČR je dán hlavně tím, že kvalifikační struktura je velmi specifická. Ze 70 tisíc zaměstnanců je 45 % v 1.-3. platové třídě, v 1.-5. je pak 70 % a v 1.-8. třídě je téměř 90 % zaměstnanců. Naopak jen 1,6 % pracovníků je pak v šesti nejvyšších platových třídách 11-16.
Ing. Blanka Duchoňová zastoupila nepřítomného náměstka ministra financí Ing. Jana Gregora a seznámila přítomné se Stanoviskem ministerstva financí k návrhu na zrušení průřezového ukazatele v zákoně o statním rozpočtu, který závazně určuje výdaje na platy pedagogických pracovníků. Hájila v něm rozdělení financí pro pedagogické a nepedagogické pracovníky s tím, že i pro příští rok bude zachováno, ovšem připustila, že uvedená pondělní schůzka ministrů může toto rozhodnutí ještě zvrátit.
Se stanoviskem MPSV vystoupil Mgr. Karel Machotka, náměstek ministra. Zdůraznil, že rozpětí v rámci platového stupně je možné využít, ale není to povinné a tudíž umožňuje kopírovat platové stupně dané praxí jako v letech minulých. Výhoda nového systému je, že dává řediteli možnost zohlednit i jiné kvality, než odpracované roky. Snížit celou tabulku o 10 % nebylo možné z důvodu již neúnosného poklesu nejnižších tříd a stupňů. Vyzval ty, kdo vědí o špatném zařazení do platové třídy dle katalogu prací, ať mu takový případ nahlásí, že nechá státní úřad inspekce práce prověřit.
Dalším řečníkem byla paní Dagmar Trtková, vedoucí ŠJ ZŠ Uherský Brod. Vyzdvihla především význam školního stravování pro zdraví budoucí generace v dnešní uspěchané době. Zdůraznila, že školní jídelna má i svou výchovnou roli a že jde o práci důležitou, fyzicky náročnou a zároveň zodpovědnou, svázanou množstvím předpisů a vyhlášek. Je pod každodenní veřejnou kontrolou ze strany dětí, rodičů i ředitelů a také řadou kontrolních orgánů. Práce se přidává a plat snižuje – to je nepřijatelná úměra. Letošní snížení platů v některých případech až o 30 % je za její 33letou praxi největší.
Dalším vystupujícím z řad škol byl Mgr. Pavel Píha, ředitel ZUŠ Karla Komzáka z Týna nad Vltavou. Ze všech zásahů MŠMT považuje tento za nejdrastičtější, který přináší fatální až neřešitelné situace. Největší pokles platů z jeho okolí je u ekonomů škol (snížení o 46 %). Při požadavku VŠ vzdělání systém nabízí 15 tis. hrubého, což vede k odchodům ekonomů ze školství, pro ředitele s obratem 6 mil./rok je to fatální. Ač nese zodpovědnost za celou školu, nemůže ovlivnit plat na základě kvality práce, protože dostane peníze jen na základní tarifní mzdu. Žádal o zrušení limitů na pedagogické a nepedagogické pracovníky. Poměr počtu obou skupin pracovníků je takový, že mírné snížení u pedagogů umožní znatelné navýšení finančně podhodnocených mezd nepedagogických pracovníků.
Další zástupce škol Václav Herout, školník z 1. ZŠ ze Zruče nad Sázavou, je školníkem od roku 1986. Změna tabulky a náplní práce v roce 1991 poškodila uklízečky a školníky a zároveň vzala možnost školníků si ve škole přivydělat např. jako kotelník. Sjednocení tabulek v roce 2000 je též poškodilo, až konečně v roce 2009 přišlo první znatelné zvýšení, které však netrvalo dlouho. Svázat peníze na uklizečku s počtem dětí je nereálné. Třída se musí uklidit ať je tam 30, 20 nebo 10 dětí.
Posledním vystupujícím z řad zástupců škol byla paní Eva Gáliková, ekonomka ze ZŠ Bernerova, Slezská Ostrava. I přes ujištění ministra Dobeše o zeštíhlení administrativy je praxe opačná. Kromě personální a mzdové agendy, účetnictví, rozborů, statistik, kalkulací, rozdělení prostředků na hlavní a doplňkovou činnost, atp. přibyly ještě granty, dotační a rozvojové projekty, které se za přísných pravidel sledují odděleně od rozpočtu. Při tom je nutné sledovat změny v legislativě, bez časové kapacity na další vzdělávání.
Správce počítačové sítě nebo zdravotník na zotavovací akci je též hrazen z prostředků pro nepedagogické pracovníky, přestože jeho činnost je přímo spojena s výukou. Taktéž akce pro děti a jejich rodiče v rámci školy mají zázemí od nepedagogických pracovníků a na jejich odměny za zvýšenou aktivitu už nezbývají peníze, stejně jako na přesčasové hodiny. Plat má být dle odvedené práce a ne normativem dle počtu dětí. Čím je odůvodněn rozdíl platů uklízečky či technicko-hospodářského pracovníka ve školství a ve zbytku státní správy (např. na úřadě)?
Diskuse
Po více jak hodině úvodních příspěvků byla zahájena diskuse, do které se prostřednictvím písemné přihlášky mohl přihlásit kdokoliv z přítomných. Uvádíme heslovitě jen některé myšlenky:
- Problém je v manažerech škol, tedy ředitelích, kteří si musí umět poradit.
- Regionální školství nikdo neřídí, ředitelé jsou na to sami.
- Běžně se porušuje zákoník práce (zvláště na malých obcích) – ředitel nemá peníze a tak řekne: „Buď vezmeš zkrácený úvazek, nebo tě propustím.“
- Převádění peněz z nepedagogických pracovníků na pedagogické a zpět v rámci kraje je možné.
- Bez dotování penězi krajů a obcí by nebylo ani na tarify.
Vystoupení Ing. Vlastimila Finkeho, ředitele odboru financování MŠMT
- Nevěří, že by se zákon o rozpočtu pro letošní rok novelizoval, obzvláště pokud pozměňovací návrh na zrušení limitů neprošel.
- Pro příští rok jsou slíbeny 4 mld. pro pedagogické pracovníky a bojí se, že zrušením rozdělení prostředků na pedagogické a nepedagogické pracovníky se o tyto peníze přijde.
- Špatné financování školství není jen věcí MŠMT, ale je pro širší jednání.
- Normativní systém měl určitou funkčnost a spravedlnost do rozdělení peněz mezi pedagogické a nepedagogické pracovníky. Nyní je třeba změna a ta nejde ze dne na den ani z roku na rok. Je třeba ji zrealizovat až po důkladném zvážení a diskusi.
- Pokud bude systém podfinancován, nebude ani spravedlivější systém rozdělení.
Vystoupení ředitele ZŠ a MŠ Ostrava – Zábřeh s obratem 30 mil., 70 zaměstnanců, VHČ
- Při zahájení výuky v roce 1961 bylo uklízeček 16, dnes je jich 6. Mechanizace úklidu má své limity.
- Poslední zvýšení tabulky o 3 % nebo zvednutí mladým pedagogům na 20 tis. neměla jiný význam, než že rozhodila systém platů ve škole.
- Která firma má k 70 zaměstnancům s obratem 30 mil. jen jednu ekonomku a jednu sekretářku?
- Učitelky v MŠ se středoškolským vzděláním a praxí mají plat 14 tis. a zaučují nové učitelky bez praxe s VŠ vzděláním, které berou 20 tis.
Závěrem místopředseda výboru Michal Chládek zalitoval, že krom něj není v sále žádný z politiků, aby vyslechl tyto, možná jim nepříjemná sdělení vystupujících a slíbil, že závěry z jednání se dostanou k patřičným místům.
Redakce portálu ve spolupráci se zvláštním zpravodajem v Senátu ČR
Diskuze
Autor: xpxp
platy nepedagogů
moc děkuji za informaci
Autor: chery
senát?
No ta poslední věta mě dorazila …
Autor: Alkaz
Je to smutné
a je vidět, že politici nás potřebují jen v době voleb
Autor: Pekařka
Re: Je to smutné
Svatá pravda, hlavně že oni mají svá „korýtka“ plná a navíc se vůbec nestydí chtít si své astronomické platy ještě zvýšit. Je to přinejmenším nemravné a přesně podle hesla „sytý hladovému nevěři“. Je vidět, že vláda a Parlament VŮBEC neví, co se děje mimo jejich území a, bohužel, to ani vědět nechtějí, proto nepřišli. Je to hnus.
Autor: Firma
Funguje škola jako firma?
Představte si, že škola je firma. Například zahradnictví. Dvě třetiny zahradníků se stará o jehličnany a jedna třetina o sukulenty.
Ti co mají na starost jehličnany, tak mají vysokoškolské a středoškolské vzdělání, pracují jen 10 měsíců, mají 12 dní volna na studium jehličnanů a volné všechny prázdniny během školního roku. Jsou zařazeni v jiné platové tabulce, ve vyšší. Ti, co se starají o sukulenty, mají středoškolské vzdělání nebo jsou vyučeni s maturitou. Někteří v zahradnictví uklízí a ti nemají žádné vzdělání. Ti od sukulentů pracují na rozdíl od těch jehličnanových 40 hodin týdně a 11 měsíců a také během prázdnin jsou v zahradnictví a starají se o něj. Ti jehličnanoví mají dvojnásobný plat a o jehličnany se starají jen 22 hodin týdně. Jehličnanoví mají povinnost se dále vzdělávat, což ti sukulentoví nesmí, protože pro ně je to zbytečné. Když ti sukulentoví vyčerpají řádnou dovolenou, tak si musí vzít neplacené volno. Domníváte se, že by tato firma mohla normálně fungovat na dnešním trhu? Domníváte se, že sukulenty budou zahradnictví vynášet? Chtěli by jste pracovat jako zahradníci v oddělení sukulentů této firmy?
Autor: Evča 1
Re: Funguje škola jako firma?
Tak takto by se to mělo podat panu ministrovi školství a předsedovi vlády. Moc pěkně napsaný příklad.
Autor: emmo
Re: Funguje škola jako firma?
vtipné a výstižné, pošlete to novinám, mysím, že tento příklad zaujme mnohem víc lidí než suché konstatování faktů.
Autor: Tereza
Re: Funguje škola jako firma?
Naprosto souhlasím s reakcemi ostatních na Váš přispěvěk. Najděte cestu, jak ho použít a zviditelnit. Je škoda, aby zapadl. Praktické příklady jsou nejlepší. A média jsou, ne nadarmo, nazývána další velmocí světa.
Autor: anelim
pochvala
krásně napsaný příspěvek,bylo by škoda to nechat jen jako příspěvek k článku
Stránkování