V září 2016 začala platit tzv. pamlsková vyhláška, která regulovala sortiment školních bufetů. Během jara 2018 se rozeběhly práce na jejích úpravách. Ministr školství Robert Plaga i ministr zdravotnictví Vojtěch Adam se shodli na tom, že vyhláška byla postavena příliš represivně a že by ji bylo potřeba zmírnit.
Návrh této novely je v současné době v připomínkovém řízení. Počítá se zvolněním limitů týkajících se obsahu tuku, cukrů a soli, a pokud projde, umožní tak rozšířit sortiment potravin prodávaných ve školách například o šunky nejvyšší jakosti, ochucené tvarohy nebo sýry, další druhy pečiva, zejména jemného, a některé nápoje. Návrh změn se však dostal i na veřejnost a rozpoutal bouřlivé diskuse.
Petice proti návrhu
Krátce po zveřejnění návrhu se do něho opřela Margit Slimáková. S některými změnami sice souhlasí, ale je zásadně proti uvolnění limitů na cukry a zmírnění limitů na jemné pečivo. Připravila dokonce petici Zastavme útok potravinářských lobbistů na zdraví dětí v českých školách, která požaduje:
1. Okamžité zastavení „tichých“ úprav tzv. pamlskové vyhlášky na ministerstvu zdravotnictví. Příprava pravidel pro výživu ve školách musí probíhat transparentně s přístupem veřejnosti.
2. Usnadnění přípravy čerstvých svačin ze skutečných potravin namísto podpory prodeje hotových potravinářských produktů, zejména těch s cukry.
3. Systematické řešení celého stravování ve školách a školkách, včetně tzv. spotřebního koše či programů jako Mléko do škol apod.
Připomínky sdružení Globopol
Na návrh novely reagovalo sdružení Globopol, které vypracovalo ucelený seznam připomínek. Jeho autorům se zmírnění limitů a tím i rozšíření sortimentu v bufetech zjevně nezamlouvá a uvádí, že „povinností školy je vzdělávat, nikoliv prodávat dostatečný sortiment potravin a suplovat obchody“.
Kritizují zdůvodnění potřebnosti změn ve vyhlášce, uvádějí, že nebyla provedena kvalifikovaná analýza stávajícího stavu a poukazují na to, že důvodem aktualizace je spíše nesprávná interpretace stávající vyhlášky a tlak výrobců potravin. Protestují proti zvýšení limitu na cukr u nápojů a jemného pečiva, proti zvýšení limitu tuků u jemného pečiva a nesouhlasí s tím, že z vyhlášky byl odstraněn požadavek, že nektary musí být prodávány pouze bez přidaného cukru. Sdružení se také ptá, proč nebyl dodržen slib, podle kterého měla být původní vyhláška doplněna metodikou s praktickými tipy na vhodný sortiment a zdravé svačiny.
Situace je velmi nepřehledná
Na veřejnost se údajně dostaly postupně dva mírně odlišné návrhy novely, což diskusi komplikuje. Médiím to ale nevadí a návrhy denně komentují. Přinášejí zprávy tu k jedné změně, tu k druhé. Vyjadřují se výživoví odborníci i ti, kdo věci nerozumí. Jeden označuje původní vyhlášku za krok správným směrem, podle druhého je extrémem, který daleko přesáhl doporučení WHO i EU. Před dvěma lety potravináři obvinili „svačinkovou lobby výživových poradců“ a ta jim to dnes oplácí. Objevují se nepřehledné diskuse o tom, zda je možno namazat housku máslem, jak to bylo podle staré vyhlášky a zda kobliha bude podle nového návrhu v bufetu přípustná. Lidé podepisují petici Zastavme útok potravinářských lobbistů. Vědí ovšem, k čemu se vyjadřují a co podepisují? Bouří emoce, ale chybí seriózní argumenty.
Podstatný díl viny na této situaci nesou obě ministerstva, která návrh vypracovala. Změna vyhlášky by měla být založena na práci odborníků, na řádných analýzách a ověřitelných faktech, ne na snadno zneužitelné veřejné diskusi, kterou podněcují lidé, jimž jde hlavně o to se zviditelnit, a média, kterým jde o čtenáře.
Státní program Mléko do škol dostal v novém návrhu opět výjimku. Před 2 lety se to dalo pochopit, zásoby mléka již vyrobené pro tento projekt byly obrovské, ale dnes?
Děti si to vyřeší i bez vyhlášky
V článcích o návrhu novely se píše o nevinných dětech, jejichž zdraví utrpí, ale nějak se přehlíží, že těm dětem jsou uvedené tahanice úplně jedno, že vše vyřeší pragmaticky a bez povyků. Přesně tak, jak v jedné diskusi píše vedoucí jídelny Lenka: „Vyhlášku jsme splňovali již před jejím vydáním, vody jsme prodávali pouze neslazené nebo s minimem cukru, svačinky zejména z tmavého pečiva…Ale děti mají na svačinky peníze od rodičů, a když jsme přestali prodávat i to minimum sladkého (bebe sušenky, bezlepkové tyčky atd.), nosí si z Tesca za ty peníze energetické nápoje a brambůrky. Pokud to nebude zakázáno celoplošně a bude se zboží prodávat, nemá žádná taková vyhláška smysl.“
Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz
Diskuze
Autor: Valentýna
Bufet není a nikdy nebyl
U nás v ZŠ žádný bufet není a nikdy nebyl. Ani já jsem za dobu své školní docházky na různých stupních škol bufet nezažila a přežila jsem. Chléb, sýr a rajče či jablko mě provázely celou základkou.
Ale naprosto souhlasím s paní Slimákovou. Škola má vzdělávat i na poli stravování a sladkosti do ní nepatří. Děti to neví, že jim sladkosti a nezdravé pamlsky škodí. Od toho mají rodiče a rodiče by to měli vyžadovat i od škol i od státu.