Vedoucí školní jídelny a údržbář v jednom

Jaká byla Vaše cesta k pozici vedoucího školní jídelny?

Ve školce jsem začal pracovat jako školník, údržbář a zahradník již před cca 5 lety. Jednoho dne mi ředitelka nabídla tuto pozici z důvodu odchodu stávající vedoucí do důchodu. Chvilku jsem váhal, ale ve školce není moc možností kariérního růstu, a v té době jsem již přemýšlel o odchodu a hledal jinou práci kvůli penězům. Tak jsem na to kývl. Od června minulého roku jsem vedoucím školní jídelny a nechal jsem si i údržbu a zahradu.

Jakou máte časovou dotaci na jednotlivé pozice? Dá se v rámci úvazku vše v pohodě stíhat, nebo je to jen tak tak?

Mám dva úvazky. Jeden HPP jako vedoucí v běžné pracovní době a jednu DPP jako údržbář a zahradník, kdy pracuji podle potřeby, abych vše stíhal. Chodím do práce například brzo ráno, jsem déle v práci, nebo chodím i o víkendech a pracuji i večer doma, abych svou práci stihl.

Jaké byly Vaše původní představy o této pozici? Jak se od nich liší realita?

Moje původní představa byla velmi odstrašující, zejména kvůli tomu množství jídel, co jsem měl najednou vymýšlet, přitom jsem nechtěl, aby se jídla opakovala. Díky kolegyním v kuchyni a internetu jsem dokázal první dva týdenní jídelníčky poskládat ještě pod dohledem předchůdkyně. Doma jsem mezitím četl různé články, procházel záznamy webinářů o sestavování jídelníčku a inspiroval se i u jiných škol a školek v republice. Každá práce se dá naučit, a když vás ta práce baví, tak to jde o to rychleji. Ale mám se ještě hodně co učit.

Zmínil jste, že jste se inspiroval u jiných škol a školek v republice. Co pro Vás bylo největší inspirací?

Ze začátku jsem koukal hlavně na jídla a pomazánky, jaká vaří a připravují, abych měl inspiraci pro sestavování jídelníčku pro naši MŠ. Teď už tolik nekoukám a užívám hlavně internet k hledání jídel.

Pro kolik strávníků vaše jídelna vaří?

Vaříme pro cca max. 160 dětí, 34 zaměstnanců a kolem 15 cizích strávníků. Nejsme velká školka. U nás je jen problém výdej. Nemáme jídelnu, ale každou třídu vydáváme zvlášť v daný čas.

Kolik máte v jídelně zaměstnanců?

Dvě kuchařky, dvě pomocné kuchařky a mě, který vždy zaskočí, když některá chybí.

Je tento počet dostatečný, nebo také – podobně jako spousta dalších vedoucích – řešíte nedostatek personálu?

Pro naši školku je to, si myslím, dostatečné. Jelikož mám kolegyně ve školce dlouhodobě zaměstnané, a každá ví, co má dělat, tak se nemusím téměř o nic starat. Jen je občas upozorním na drobnosti, které ony v tom fofru nevidí, a nebo to udělám sám.

S čím se v praxi nejvíce potýkáte a jak případné potíže řešíte?

Asi jako chlap se nejvíce potýkám s tím, abych nezapomněl nic objednat a vždy na ten týden jsem měl vše objednané, ale na to jsem si udělal svůj objednávací systém, a ten plním. Už se mi to naštěstí dlouho nestalo. A naštěstí máme nedaleko velkoobchod potravin. Jinak potížemi se dlouho nezabývám a řeším je hned, a na ty, které byly způsobené mojí chybou, si dávám pozor a snažím se chyby neopakovat.

V čem spatřujete největší problémy, úskalí školního stravování?

Největší problém, který v tuto chvíli asi řeší všichni, je cena vstupních surovin. Zkoušel jsem i jiné dodavatele a srovnávat si ceny, ale zjistil jsem, že jsem asi na tom nejlevnějším, co můžu být, ale jsou to stále kvalitní a ověření dodavatelé. Dále to jsou to platy, u kterých jsem vděčný za to, že kolegyně tu práci mají rády a neodešly pracovat jinam. Proto jim ráno sem tam koupím snídani nebo čokoládu, aby se tu měly dobře. 🙂

Nedávno skončil další rok, a to vždy bývá čas bilancování. Kdybyste se měl nad uplynulým rokem zamyslet a zhodnotit, co se vašemu kolektivu v jídelně nejvíce povedlo, co by to bylo?

Předchozí rok jsem zdědil v červnu na své narozeniny, takže jsem celý rok neovlivnil. Za těch necelých pět měsíců, co se vařilo, a já byl ten pan vedoucí, tak jsem nejvíce rád, že mě hlavně kolegyně přijaly a pracujeme jako tým. Dále jsem si svou každodenní práci zautomatizoval. Pak jsem rád, že se nám povedlo změnit směr vaření a podávaných jídel, kde mimo klasik a oblíbených jídel dětí připravujeme i zajímavější jídla, zkoušíme nové suroviny, na které jsem ani neměl skladové karty. Například jsme začali více experimentovat s luštěninami, používat vývary do základu omáčky nebo přidávat čerstvé bylinky od zelináře.
Největší potěšení pro nás jsou děti, které dříve ani neochutnaly. Teď snědí celý talíř a chodí si i přidat. Také se snažím být více s nimi při jídle různě po třídách, abych měl zpětnou reakci, jak jim chutná či nechutná. Všechny děti ve školce mi tykají, takže máme, si myslím, přátelský vztah, a o to jsou ke mně i upřímnější. I učitelky více chválí jídla, i když se sem tam nějaké nespokojenosti najdou. Ale mám další plány na rok 2023. 🙂