Přeskočit na obsah

Vyjednávání s ředitelem prakticky

Diskuse s ředitelem o provozu jídelny, o platech, o zástupech bývají někdy náročné, ale vhodným postupem a argumenty se dá mnohého dosáhnout. Přečtěte si následující příběh: podobnosti s některými situacemi z vaší jídelny nejsou zcela náhodné.

Autor: Ing. Pavel Ludvík

Paní Renata ztěžka dosedla na židli v kanceláři. Byl začátek května, slunce všechny táhlo ven, jí pracovní doba sice už před hodinou skončila, ale hromada papírů na pracovním stole svědčila o tom, že do odchodu z práce má vedoucí ještě daleko. Ostatně tak to bylo celý tento týden, a nejen ten, vlastně už skoro dva měsíce a ani to nevypadalo, že by se situace měla zlepšit. Důvodem určitě nebyla neschopnost, paní Renata byla zkušená vedoucí jídelny, ale spíše dlouhodobé nepřítomnosti kuchařek. Místo třech a půl síly v kuchyni měla k dispozici jen dvě.

Už toho mám dost, půjdu za ředitelem a řeknu mu, že musí přijmout někoho na výpomoc… A jak udělala, tak řekla.

Hned v pondělí, kolem 9. hodiny, kdy měla v kuchyni trochu času, rázně otvírá dveře ředitelny. STOP!

Pondělí není pro ředitele vůbec vhodný čas. Obvykle řeší spoustu neočekávaných záležitostí vzniklých o víkendu, nemoci, zástupy a k tomu ještě toto s vedoucí jídelny. Nepříjemná záležitost není také vhodná na pátek, kdy se už každý těší na víkend. Lépe je počkat na střed týden. ZPĚT!

Ve středu, kolem 9. hodiny, kdy měla v kuchyni trochu času, otvírá paní Renata dveře kanceláře a říká: „Pane řediteli, chci s vámi o něčem mluvit.“ STOP!

„Chci“ je příliš panovačné a není taktické takto začínat. Ředitel může mít pocit, že se tlačíte do oblasti rozhodování, do jeho výsostného pole. Použijte opatrnější formulaci „rád bych s vámi mluvila“ nebo „mohla bych s vámi mluvit?“ Úplně nejlepší by bylo si s ředitelem schůzku domluvit, aby bylo jisté, že bude mít na vás čas, a seznámit ho předem s tématem rozhovoru. Nebylo by také špatné si s ním dojednat schůzku v jídelně, hned po obědě, který má rád. ZPĚT!

Paní Renata řediteli zatelefonovala, seznámila ho s problémem a požádala o schůzku. Společně našli vhodný čas ve čtvrtek po skončení školního vyučování – vyhovuje oběma. Ve čtvrtek ve stanovenou dobu vchází vedoucí do kanceláře a začíná: „Víte, že Marie je od února nemocná a vypadá to, že se vrátí až těsně před koncem školního roku. Pak musela doma zůstat Věra se synem a mně nezbývá než dennodenně pomáhat v kuchyni. Svoji vlastní práci vůbec nestíhám, táhne se to už dva měsíce. Udělejte s tím něco.“ STOP!

Není vhodné takto tvrdě přehazovat problém na ředitele, ten se také nemusí hned orientovat v situaci. Přineste mu vlastní návrhy, ať mu rozhodnutí usnadníte. ZPĚT!

Paní Renata seznámila ředitele s obtížnou situací v kuchyni. Informovala ho, že ve větší míře, než je vhodné, začali používat polotovary, což by se nemuselo zamlouvat rodičům stravujících se dětí. Přidala i vysvětlení, že právě vyčerpání kuchařek bylo důvodem, proč na nejmenší míru zjednodušili pohoštění pro nedávnou návštěvu z družební školy, což se řediteli vůbec nelíbilo. Pak se odmlčela, aby mu dala možnost uvědomit si všechny důsledky, a po chvíli pokračovala: „Prosím, abyste sehnal někoho na výpomoc.“ STOP!

Ředitel má určitě přehled o učitelích, kteří jsou v důchodu, ale ne o kuchařkách schopných zástupu. Chcete po něm příliš mnoho. ZPĚT!

„Nutně potřebujeme někoho do kuchyně na výpomoc, aspoň 4 hodiny denně. Mluvila jsem s paní Novotnou, je to vyučená kuchařka, která tady před lety pracovala, je už dlouho v důchodu, ale byla by ochotna nám na krátkou dobu pomoci. Nebo paní Janíková, není sice vyučená, ale nějakou dobu dělala v bufetu na náměstí a určitě by nám byla posilou.“ Ředitel se zamyslel a začal taktizovat: „S přijímáním pracovníků je vždy práce. Stojí to do konce školního roku za to? Navíc v květnu začne žáků ubývat.“ V paní Renatě vzkypěla žluč: „Táhneme to v třech už třetí měsíc, myslíte si, že to dokážeme ještě další dva?“ STOP!

Na takové zvraty v jednání musíte být vždy připraveni. Nikdy nesmíte vybouchnout, musíte mít připraveny další a další argumenty. ZPĚT!

Po ředitelově námitce, že přijmout kuchařku nestojí za to, vytáhla paní Renata další argumenty: „Přijmout brigádnici by nebyl až tak velký problém, stačila by dohoda o provedení práce a limit hodin by nám do konce školního roku stačil.“ STOP!

To, co řekla paní Renata, je sice pravda, ale v podobných případech vždy doplňte, jaký přínos to bude mít pro ředitele. ZPĚT!

Vedoucí pokračovala: „Z takové dohody se neplatí sociální ani zdravotní pojištění a jsem si také jista, že paní Marie, která je v důchodu, ráda vypomůže i za nižší mzdu. Takže škola i tak ušetří.“ Ředitel začal lamentovat, v jaké složité finanční situaci je škola, kolik peněz vyplatila škola kuchařkám za první týdny nemoci, jak se škole opozdila záloha na mzdy a vzpomenul i nedávnou velkou havárii vody, která školu stála hodně peněz. Vedoucí souhlasně pokyvovala hlavou, protože o těchto problémech věděla a začalo jí být trochu trapně, že ředitele obtěžuje. STOP!

O finanční situaci školy si samozřejmě musíte sehnat informace. Nenechte se ale ukolébat a dejte najevo, že víte, jak se věci mají. ZPĚT!

Paní Renata vyposlechla ředitele a odpověděla: „Náhradu za pracovní neschopnost platila škola kuchařkám jen první dva týdny, pak už ne, přitom finance na jejich plné platy dostala. A vodo-topo firmy, které k nám jezdí, rády počkají s placením do doby, než vám pojišťovna pošle zálohu. Za těchto okolností přece není mzda kuchařky na částečný úvazek v rozpočtu školy významnou částkou.“

Ředitel pochopil, že tady neuspěje a projevil další obavu, kdo tu dohodu bude sestavovat: „Myslíte si, že se vyznám v povinnostech kuchařek?“ Paní Renata ho uklidnila: „Nemusíte se obávat. Mám v šuplíku staré dohody, nějakou opráším, aby byla aktuální, a jen vám ji předložím ke schválení. Nebude vás to stát moc času.“ Ředitel ztratil iniciativu a vedoucí pokračovala: „Je to opravdu potřebné, protože kvůli nedostatku času nezvládáme dodržovat některé povinnosti. Pamatujete, jak v březnu u nás byla hygiena? Do zápisu nám dala nedodržování skladovacích podmínek. Nyní začne být teplo a ve skladech to bude ještě horší. Máme snahu vám hlavně uvařit dobrý oběd a sledování skladu k tomu už bohužel ve třech nestihneme. Byl jste tehdy velmi laskavý, že jste z toho nedělal žádné závěry. Ale co příště? Také jste si všiml, že jsme přestali dělat dezerty – nedávno jste mi o tom říkal. Proč? Protože, není kdo by je dělal. Pamatujete se vloni na konflikt s maminkou od dvojčat Novákových, že děláme bramborovou kaši z prášku? Abychom ji stihli připravit, tak ji nyní děláme také tak. Určitě nechcete, aby ta maminka vám se zase přišla dělat scénu, že ne?“ STOP!

Paní Renata je už trochu neúprosná, přináší jeden argument za druhým a vyvíjí na ředitele velký tlak. V podobných situacích to nesmíte přehnat, buďte si vědomi, že jednání se dostává na hranu a záleží na protistraně, co vydrží. ZPĚT!

Na řediteli bylo vidět, že se mu hlavou honí myšlenky. Přijímat novou kuchařku se mu ale nechce. „Nenuťte mě k té další kuchařce. Ocením vaše úsilí odměnou, co vy na to?“ Paní Renata vyskočila: „Potřebujeme pracovní sílu, ta vaše pětistovka mě nevytrhne.“ STOP!

Když začnete mít v jednání takovou převahu, nepokazte si to ukvapenou reakcí. Buďte asertivní a oceňte každý ústupek protistrany. Není taktické ukázat, že si nevážíte odměny, byť neřeší váš problém. ZPĚT!

Vedoucí odpověděla: „Vážím si vaší nabídky, ale bohužel to neřeší náš problém. Já sama mám za poslední dva měsíce aspoň 100 hodin přesčasů, kuchařky jsou na tom podobně, nestíháme některé pracovní povinnosti, zanedbáváme rodiny, nemám kdy dětem i sobě zajít do obchodu něco koupit. Jsme vyčerpané, to peníze nevyřeší.“ Ve svém monologu však řediteli nevědomky poskytla příležitost, jak rozhovor odvést od tématu, a ten jí využil: „Říkáte, že nemáte čas si něco koupit v obchodě. Ale minulý čtvrtek, kdy jsem tady byl skoro do pěti hodin, jsem vás viděl, jak odcházíte z práce v takových pěkných vínových šatech. To vám moc slušelo.“

Paní Renata upadla do rozpaků: „Myslíte? I děvčata v kuchyni mi to říkaly. Občas na sebe něco navléknu, když už tady mám takový kolotoč.“ STOP!

Nedopusťte, aby v této fázi jednání odbočilo od tématu, aby ředitel mohl převzít iniciativu. Vraťte rozhovor k podstatě věci a využijte i příležitosti, kterou vám nadřízený poskytl. ZPĚT!

Paní Renatě sice ředitelovo lichocení potěšilo, ale tvrdě stála za svým: „Ano, už mi to říkalo více lidí, že ty šaty jsou pěkné. Vy jste ale vzpomněl, že jste minulý čtvrtek odcházel v podvečer. Vidíte, já takto odcházím z práce už dva měsíce. A po té kontrole hygieny jsem odcházela dokonce v sedm, procházela jsem sklady, kontrolovala skladovací podmínky. Myslím, že bychom ani jeden nechtěli, aby se problém s hygienou opakoval. Po krátké odmlce dodala: „Můžu vám zítra donést ke schválení tu dohodu?“ STOP!

Tvrdý závěr je hodný protřelého byznysmena. Vy ale jednáte s nadřízeným, dejte mu možnost volby, nabídněte mu varianty, aby sám rozhodl. ZPĚT!

Zmínku o opakování střetu s hygienou paní Renata skončila tvrzením, že by řediteli raději než nepříjemné zápisy z kontrol posílala jídelníčky, kde budou sice pracnější, ale oblíbenější jídla nebo dezerty, a nabídla mu tyto možnosti: „Navrhovala bych dohodu na poloviční úvazek, abyste měl jistotu, že se problémy s hygienou nebudou opakovat, nebo na celý úvazek. V takovém případě slibuju i to zlepšení jídelníčku, abyste si pro práci mohli pochutnat.“

Ředitel chvíli přemýšlel a pak odvětil: „To raději ten celý. Příští týden mi ji přineste.“

Vedoucí poděkovala a docela vyčerpaná se s ředitelem rozloučila. Zítra si ty červené šaty určitě oblékne.

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz

Autor: Ing. Pavel Ludvík

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se
  • Autor: janav.

    ředitel
    Článek je pěkný. Při vyjednávání je navrhovaný postup z říše pohádek. Ano, určitě navrhujete dobrý postup. Ale jsem já placená za hledání síly, za přípravu smlouvy? Řada z nás to tak dělá, protože jí na chodu jídelny záleží. Co kdyby ráno přišla do ředitelny a řekla, že oběd bude ve 14 hod., že dvě síly to prostě nezvládnou. Dokud nebudeme mít odvahu něco takové udělat, tak se naše platy nezmění. Podívejte se jak platí přesčasové hodiny učitelům. A nás? Práce navíc je v příplatku za vedení. Podle něj.
    Byla jsem 4 týdny nemocná. Když jsem po týdnu byla z nejhoršího venku, tak jsem měla dálkový přístup k počítači a manžel pendloval s papíry. Za Děkuji. Jak jsem stará tak jsem hloupá. Příště už to určitě neudělám. On je zaměstnavatel, tak ať si to zajistí.

    • Autor: bibi

      Vše mi připadá jak film z jiného světa. VŠJ dělám již přes 20 let. Vždy jsem se snažila s bývalou ředitelkou vyjednat ty nejlepší podmínky pro “ moje“ kuchařky. Dnes si připadám jak poslední póvl ve školce. Nejdříve nová ředitelka, změna hospodářky na provozní, pak hned peníze dolů. Odměny minimální oproti kucharkam, které ti prostě umí. Několik vytykacich dopisů, odebrání veškerých pravomocí. Po dvou letech dokonce odebrán celý příplatek za vedení. Nova ředitelka udělala novou strukturu, kde VSJ má jen zodpovědní, ale kucharky jí vlastně nepřísluší. Mám 12 let do důchodu, práce není a já si připadám jak ve špatném filmu. Chce se mne zbavit, ale pořadí mi někdo proč?. Žádná komunikace není možná. Lidský mne ponižuje a znehodnocuje to co jsem dosud pro školku udělala.

  • Autor: fifule

    nedostatek pracovníků
    Je velice smutné, že zde čteme návod, jak na ředitele, aby doplnil potřebný stav pracovníků, což by mělo být samozřejmostí. Ale praxe je, bohužel, taková. Každá z nás se s tím už setkala.