Zajímavé informace pro rodiče

Řada vedoucích ve školních jídelnách intuitivně cítí, že by měla častěji aktualizovat internetové stránky své jídelny. Přece se to nosí a je to IN. Ale jak na to, když výdejní dobu má jídelna stále stejnou, pravidla pro přihlašování a odhlašování stravy také a ceny jídel rovněž? O čem pořád psát?

Vyjděme z toho, že internet není samoúčelný, že je formou komunikace (stejně jako osobní rozhovor, nástěnky, letáky, projev na schůzi rodičů). Komunikace je sice předáváním informací, ale je to také navazování vztahů a vychovávání strávníků i jejich rodičů. Komunikace, zejména pozitivní, příjemná, rovněž vytváří kontext, v němž si strávník mnohé věci více uvědomuje, v němž se složité situace řeší snáze a efektivněji.

Dnes jsme komunikací zahlceni a tak mnohé informace nevnímáme. Pozornost věnujeme jen tomu, co nás upoutá, co je neobvyklé, šokující, co se objevuje výjimečně. Nebo tomu, co je barevné, lesklé, co bliká, nebo co má výrazný titulek. Některé takové neotřelé nápady najdeme i ve školních i jídelnách. Tyto jídelny chtějí strávníkům předat informace, protože věří, že to bude užitečné, a činí tak zajímavě a neobvykle.

Nakupujeme v regionu

Některé jídelny, které nakupují potraviny od výrobců v okolí, o tom neváhají informovat na svých webových stránkách. Jídelna v Kuřimi uvádí na svých stránkách dodavatele potravin, pěkně tak rodičům demonstruje, že nakupuje u regionálních výrobců, a tím udržuje pocit sounáležitosti s okolím. Není to bezvýznamné. Jídelna dává najevo okolí, že o jeho služby stojí, a podobně možná bude okolí stát o služby školní jídelny. Víte, jak těžkou pozici bude mít doma dítě, které si bude stěžovat na „hnusné“ potraviny, když je do jídelny dodává jeho otec či matka?

Taková MŠ Kytička z Pardubic má mezi svými dodavateli základních potravin hned několik ze svého z nejbližšího okolí. Podobně o svých dodavatelích informuje jídelna ZŠ Předín, soukromá školní jídelna Čelákovice nebo jídelna ZŠ Malšice. 

Nezanedbatelné je i to, že jídelny takto posilují kontakt s těmi rodiči či prarodiči svých strávníků, kteří v dodavatelských firmách pracují. Dobré vztahy s nimi se pak úspěšně dají využít při řešení složitějších situací, které v každé z jídelen občas nastávají.

Proč tak malý kousek masa?

V diskusních fórech ke školnímu stravování se občas objevuje dotaz, jak je možné, že deváťák dostane na talíř „táákhle malý kousek masa“. Samozřejmě se stěžovatelé dají odbýt, že na víc nemají nárok. Jedna paní vedoucí to ale vyřešila pozitivně touto informací:

„Chtěla bych vás informovat, že abychom dodrželi zákonné normy, strávníkům ve věku 15 a více let připravujeme porci obvykle kolem 9 dkg syrového masa. Možná se vám to zdá dost, jenže když takové maso uvaříte, ztráta hmotnosti činí kolem 40 % a rázem je z toho 5,5 dkg. A to je právě ten kousíček masa, na který si váš syn stěžuje. Nevěříte? Zkuste si to doma. Ukrojte 9 dkg kousek masa (pro vaši představu je to půlcentimetrový plátek velikosti asi 3 x 6 cm), uvařte ho a posuďte výsledek. Budu ráda, když se mi ozvete, jak to u vás dopadlo.“

A rodiče se zmíněné paní vedoucí opravdu ozvali, dávali jí za pravdu a byli velice překvapeni, jak se maso speče. Nechcete to zkusit i u vás?

Informujte jako lidé, sousedé, přátelé

Některé jídelny informují rodiče velmi úředně a stroze. Například že „školní jídelna zajišťuje stravování žáků v souladu se školským zákonem – zákon 561/2004 Sb. a vyhláškou o školním stravování – vyhláška 107/2005 Sb.“ Takovým úvodem však potencionální čtenáře spolehlivě odradí.

Jsou ale takové, kde si dávají záležet na osobním přístupu, kde informují lidsky, uvádějí při tom různé subjektivní zkušenosti a osobní zážitky z jídelny a ve čtenáři se snaží vyvolat emoce.

Příkladem takového přístupu je školní jídelna v Kunvaldu a její Dopis rodičům, v kterém velmi příjemnou formou dává rodičům návod, jak naučit školáka správným stravovacím návykům a poskytuje jim spoustu cenných rad.

V jedné části je upozorňuje, že obědy musí být zaplaceny. Činí tak touto velmi emotivní pasáží: Pamatujte, že bez včasného zaplacení nemá dítě na oběd nárok. A věřte, že to není veselý pohled, pokud odchází malé plačící dítě bez oběda a doplácí na nedbalost dospělých.

Účinek takového textu bude jistě větší, než kdyby to paní vedoucí napsala úřední větou typu „Povinností strávníka či jeho zákonných zástupců je mít dostatek finančních prostředků na účtu.“ nebo „Stravné musí být uhrazeno nejpozději do každého 10. dne v měsíci.“

Než stížnosti, tak raději pochvaly

Ruku na srdce, kdo si rád nepřečte drby, stížnosti a reklamace? I takové věci se občas dají na stránkách jídelen najít, např. když se vedoucí vyjadřuje ke stížnostem na obědy. Školní stravování by mělo mít i spojence. Vyhledávejte je a spolupracujte s nimi. Např. tak, jak ŠJ na Veronském náměstí v Praze, která zveřejnila Vyjádření rodiče ke školní jídelně. Jedna matka mohla nahlédnout do zákulisí jídelny, vícekrát v ní poobědvat a o výsledcích svých návštěv napsala delší příspěvek. Mj. v něm píše: „Rodičové, závěrem musím konstatovat, že po této mojí „exkurzi“ vidím jednoznačně problém na straně dětí, nikoliv školní jídelny. Děti jsou mlsné, vybíravé a jí často hodně jednostranně. Doma dětem často ustupujeme, ale ve školní jídelně to možné není.“ Není něco takového možné i ve vaší jídelně?

Zdůrazňujte přednosti vašich obědů

Školní jídelna v Kynšperku má připravený text nazvaný Přihlaste svého prvňáčka do školní jídelny.
Podobných dopisů rodičům dětí se na internetu dá najít více, kynšperský je pozoruhodný v tom, jak zdůrazňuje přednosti školních obědů. O spotřebním koši vůbec nemluví, o Nutriční doporučení se otře jedinou větou. Naopak zdůrazňuje, že děti dostávají vyvážený a plnohodnotný oběd, že kuchařky kladou důraz na plnou chuť bylinek, zeleniny a masa. Ukazuje na pestrou nabídku potravin a nezapomíná na to, co mají děti velmi rády – na sladkou tečku po obědě. V závěru upozorňuje, že vedoucí velmi usiluje o to, aby se oběd ve školní jídelně stal pro dítě příjemným zážitkem. Rodič je po přečtení textu naplněn pozitivními pocity a jde své dítě přihlásit ke stravování… Stojí za to si text přečíst.

Těch několik námětů uvedených v tomto článku není dogma, které se „musí“ objevit i na stránkách vaší jídelny. Jsou to ukázky účinné komunikace se strávníky a jejich rodiči, ať už je vedena přes internet, nebo pomocí letáků, nástěnek či osobního jednání. Hlavně však platí, že stylem a vynalézavostí těchto ukázek jídelna získává jen a jen plusové body

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz