Jedna z rozsáhlejších diskusí probíhající na portálu Jídelny.cz před prázdninami nesla název Zajímá někoho strávník? Určitě zajímá, cílem školní jídelny by nemělo být jen uvařit jídlo a vydat ho u okénka.
Znalost zákazníka a vztah k němu
Školní jídelna poskytuje služby. Na rozdíl od výroby zboží hraje při poskytování služeb velkou roli znalost zákazníka a chování k němu. Tedy nejen strávníkovi naservírovat oběd, ale také znát jeho preference, zájmy i potřeby, při výdeji se na něho usmát, prohodit s ním slovo, v menších jídelnách ho znát osobně. Podobného vztahu pracovníků ve službách a zákazníků si často všímáme v zahraničí, kde ho díky nerušenému poválečnému vývoji dotáhli téměř k dokonalosti.
Zvláštností školní jídelny je, že poskytuje služby dětem, a předat jim kromě oběda i úsměv či dobré slovo by proto mělo být téměř povinností. Řada kuchařek a vedoucích školních jídelen to ovládá vynikajícím způsobem. Vztah s dětmi budují cíleně a formují ho nejen v jídelně, ale i mimo ni. Dokáží se krátce zastavit u stolu a zjistit, jak strávníkovi chutná. Projeví zájem o to, jak se podařilo vyřešit nějakou jeho rodinnou komplikaci. Zeptají se na výsledky ve škole, na následky nemoci, úrazu. Pamatují si také, v čem dítě vyniká, a pochválí ho za to. V paměti uchovávají informaci o tom, co dítě rádo a co ne, a podle ní jen tak mimochodem lehce upraví servírování jídla na talíř. Děti pak mají pocit, že nejsou jen anonymními strávníky, ale také důležitými zákazníky a partnery.
Možnostem, jak schraňovat údaje o strávníkovi a jak s ním budovat vztah, se meze nekladou. Uvedená diskuse to částečně dokumentuje. Prim v ní ale hrají emoce. Rozsah „péče o zákazníka“ je však ve školním stravování v určitých případech dán právními předpisy. Podívejme se, co z nich vyplývá.
Přihláška ke stravování
Aby se dítě mohlo stát strávníkem a objednávat si jídlo, je nutné od něho získat přihlášku ke stravování. Ze zákona to sice přímo nevyplývá, ale je povinnost zapsat informace o něm do školské matriky a jak jinak to udělat než pomocí přihlášky ke stravování?
Právní předpisy ji nikde nepopisují, ani její formu, ani její obsah. Je tedy zcela na úvaze jídelny, zda ji bude vyžadovat každoročně, nebo stačí jednou za školní docházku, zda bude papírová, či elektronická, a také na jídelně plně závisí, jaké údaje bude přihláška obsahovat.
Souhlas strávníka s evidencí jeho osobních údajů
Zatímco informace o tom, jaké jídlo má strávník rád, nebo jaké má výsledky ve škole, znají kuchařky často zpaměti, jiná data jídelna musí vést písemně. Patří sem určitě údaje z přihlášky jako např. jméno, příjmení a datum narození. Mají být pouze takové, které jsou nutné k tomu, aby jídelna mohla splnit svou povinnost poskytnout strávníkovi dotovaný oběd. Tato povinnost vyplývá ze zákona, a proto u těchto údajů není nutné vyžadovat souhlas strávníka s jejich evidováním. V případě, že se dítěti poskytuje dietní strava, může jídelna bez problémů evidovat i informace o zdravotním stavu dítěte, které souvisí se stravováním.
Zařazení strávníka dle kategorií
Dítě zapsané ke stravování je nutné dle vyhlášky č. 107/2005 Sb. zařadit do věkové kategorie. Je určena dovršením věku v daném školním roce. Jestliže například školní rok trvá od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2023, pak dosáhne-li strávník věku 15 let 29. 8. 2023, celý školní rok spadá do kategorie 15 let a více. Jeho spolužák, který 15. narozeniny oslaví 1. 9. 2023, bude naopak po celý školní rok zařazen v kategorii 11-14 let.
Práva a povinnosti strávníka
Strávník, který si objedná jídlo, má zcela jistě právo, aby mu byl poskytnuto, a současně povinnost, aby ho zaplatil. To ale není jediné právo a povinnost, kterou má. Jejich souhrn musí být popsán ve vnitřním řádu školní jídelny, navíc s uvedením bližších podmínek: např. do kdy si může jídlo objednat, v jakém čase ho může dostat nebo jaký je termín úhrady stravného. Je to nejen naplnění požadavků právních předpisů, ale i praktická pomůcka pro jídelnu.
Nárok na dotovaný oběd a na dietní stravu
Mezi práva strávníka patří i nárok na dotaci oběda. Řada dětí i rodičů ovšem netuší, že dotovaný oběd se poskytuje pouze za splnění určitých podmínek. Patří mezi ně obvykle to, že strávník musí být žákem dané školy, je v ní zapsán ke stravování (je veden v matrice), pobývá ve škole a dostaví se k obědu do jídelny. Tyto podmínky mají řadu výjimek. Strávník nemusí v den oběda být fyzicky přítomen ve školní budově, ale musí se účastnit vyučovacího procesu (kam patří třeba exkurze, divadelní představení, výlety atd.). Platí rovněž výjimka, že nárok na dotované jídlo má v 1. den neplánované nepřítomnosti ve škole. Podle MŠMT lze tento nárok uplatnit i tehdy, když se žák účastní nařízené distanční výuky. Naopak strávník nemá automaticky nárok na poskytnutí dietního oběda, to závisí na možnostech jídelny.
Do kdy si může strávník objednat/odhlásit jídlo
Charakter přípravy jídel ve školní jídelně je takový, že jídla je nutno si předem objednat a že není možné na poslední chvíli objednávku zrušit. Jsou sice jídelny, které umožňují bezobjednávkový systém, kdy si strávník vybírá až u okénka, ale jsou naprostou výjimkou. Termíny přihlášek a odhlášek stravy nejsou žádným právním předpisem stanoveny. Stanovuje si je jídelna ve svém vnitřním řádu a podle svých možností. Proto se někde děti mohou odhlašovat až ráno do 8 hodin, jinde nejpozději předchozí den.
Vracení přeplatků ze stravného
Ke způsobu vracení přeplatků se právní předpisy nevyjadřují. Lze vracet na konci pololetí, na konci školního roku, na konci školní docházky strávníka, na požádání strávníka, po splnění stanovené podmínky – např. přesáhne-li zůstatek strávníka určitou hranici. Je na jídelně, aby vracení přeplatků strávníkovi stanovila ve vnitřním řádu.
Tolik o tom, co právní předpisy vyžadují znát o strávníkovi a jak upravují vztah jídelny k němu. Pořád ale platí, že nestačí jen dodržovat právní předpisy. Školní stravování přece sytí děti. U okénka by tedy mělo znít: Tomáši, tak co, už je maminka zdravá? Stačí ti brambory, nebo chceš přidat?
Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz
Diskuze