Zřizovatel a školní jídelna

Zřizování příspěvkových organizací

Každá obec, každý kraj má za úkol starat se o potřeby svých občanů, a to především v oblasti bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů a v neposlední řadě výchovy a vzdělávání.

V oblasti výchovy a vzdělávání jsou v souladu s výše uvedeným obcemi a kraji zřizovány školy a školská zařízení jako příspěvkové organizace (dále jen příspěvkové organizace). Podmínky, které je nutné při zřizování takovéto organizace dodržet, jsou stanoveny mimo jiné zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Další podmínky, a to již zcela konkrétní, stanovuje školský zákon. Jedná se především o to, kdo jaké příspěvkové organizace zřizuje. Z hlediska vzdělávání je povinností obce zřídit mateřské a základní školy, základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání a zařízení školního stravování sloužící dětem a žákům škol, které obec zřizuje. Kraj je naopak povinen zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, dále jazykového, základního uměleckého a zájmového vzdělávání a podmínky pro výkon ústavní výchovy. Za tímto účelem kraj mimo jiné zřizuje střední školy, vyšší odborné školy i zařízení školního stravování pro děti, žáky a studenty škol, které zřizuje. V článku bude zařízení školního stravování dále uváděno jako školní jídelna, a to pro lepší orientaci čtenáře.

Zápis do rejstříku škol

Aby mohla příspěvková organizace poskytovat vzdělávání a související služby, je třeba ji zapsat do rejstříku škol a školských zařízení, který vede ve stanovených případech příslušný krajský úřad a dále Ministerstvo školství, mládeže, tělovýchovy a sportu. Podmínky pro zápis jednotlivého druhu jsou stanoveny ve školském zákoně, konkrétně v části čtrnácté, v §141 – § 153, kde jsou specifikovány i jednotlivé dokumenty, které je nutné doložit. Ve chvíli, kdy jsou splněny všechny požadované podmínky, je příspěvková organizace zapsána do rejstříku škol a školských zařízení a následně je zřizovatelem vydána zřizovací listina se všemi náležitostmi, které stanovuje zákon. Příspěvková organizace je dále zapsána i do obchodního rejstříku.

Zřizovací listina a doplňková činnost

Zřizovací listina je pro příspěvkovou organizaci velice zásadní dokument, neboť jasně vymezuje hlavní účel a předmět činnosti. Dále je zde vymezen majetek předávaný k hospodaření, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace. Doplňkovou činnost zřizovatel povoluje k tomu, aby mohla příspěvková organizace lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců. V případě školní jídelny je doplňková činnost velice častá součást činnosti, neboť velké procento školních jídelen poskytuje např. stravování cizím strávníkům a případně připravuje i svačinky žákům základních škol, které nejsou součástí školního stravování. Nicméně je nutné zdůraznit, že pokud příspěvková organizace nemá ve své zřizovací listině doplňkovou činnost uvedenou, nemůže tuto službu cizím strávníkům poskytovat. Doplňková činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu příspěvkové organizace, tj. vzdělávání a poskytování školního stravování, a sleduje se odděleně. Zisk z doplňkové činnosti příspěvkové organizace by měl být použit pro rozvoj hlavní činnosti, pokud ovšem zřizovatel nerozhodne jinak. Nejčastější okruhy doplňkové činnosti bývají hostinská činnost, mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti.

Zřizovací listina, majetek a dary

Co se týče majetku, jedná se o další důležitou součást zřizovací listiny, neboť by zde měla být upravena pravidla pro jeho nabývání. Příspěvková organizace může do svého vlastnictví nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to buď bezúplatným převodem od svého zřizovatele, darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele nebo jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. V případě školních jídelen se konkrétně jedná o různé potravinové dary, které jsou mnohdy nabývány bez předchozího souhlasu zřizovatele. Určitě je vždy důležité, aby vedoucí pracovník školní jídelny případné přijetí daru konzultoval s ředitelem příspěvkové organizace, který by měl dále postupovat dle pravidel nastavených zřizovatelem. V rámci České republiky jsou bohužel různé právní názory na to, jak v případě přijetí daru postupovat. Obecně ale platí, že předchozí souhlas zřizovatele se uděluje vždy pouze pro jedno právní jednání a je jeho součástí. Jedinou výjimku tvoří poskytnutí peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel udělit předchozí souhlas společný.

Zřizovatel a hospodaření jídelny

Asi nejdůležitějším prvkem v chodu příspěvkové organizace je její hospodaření. Základní pravidla hospodaření příspěvkové organizace jsou upravena zákonem o pravidlech územních rozpočtů. Zřizovatel schvaluje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu sestavený příspěvkovou organizací a poskytuje příspěvek na provoz příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Důležitou roli hraje postavení školní jídelny, konkrétně to, zda je školní jídelna součástí příspěvkové organizace nebo zda je samostatným právnickým subjektem. V případě, kdy je školní jídelna součástí příspěvkové organizace (tzn. jedná se o jeden právnický subjekt) je odpovědnost nejen za řádné hospodaření plně na řediteli školy, v případě, že je školní jídelna samostatnou příspěvkovou organizací odpovídá za řádné hospodaření a samotný chod ředitel této školní jídelny. Kontrolou hospodaření s veřejnými prostředky u příspěvkových organizací je ze zákona o pravidlech územních rozpočtů zmocněn zřizovatel. Způsob provádění kontroly je upraven zákonem o finanční kontrole ve veřejné správě a kontrolním řádem. Ředitel příspěvkové organizace by měl být vždy zřizovatelem o zahájení kontroly prokazatelně informován a mělo by mu být sděleno, jaké podklady je nutné předložit.

Zřizovatel hraje ve fungování příspěvkové organizace zcela zásadní roli, neboť jejím prostřednictvím naplňuje svou zákonnou povinnost, co se týče výchovy a vzdělávání občanů obce a kraje. S tím jsou spojená i práva a povinnosti, které vůči sobě zřizovatel a příspěvková organizace mají a která by měla být oběma stranami respektována. Jako příklad mohu uvést situaci, kdy má zřizovatel snahu stanovovat výši úplaty za školní stravování, což je dle školského zákona výhradě v pravomoci ředitele příspěvkové organizace. Naopak ředitel příspěvkové organizace nemůže z vlastní vůle navýšit kapacitu školní jídelny, to je opět dle školského zákona výhradně v pravomoci zřizovatele.

Práva a povinnosti je třeba srozumitelně vysvětlit

V samotné praxi je ovšem nejdůležitěji, jak je výše uvedené nastaveno a zda zřizovatel všechna vzájemná práva a povinnosti srozumitelně vysvětlil také mimo samotnou zřizovací listinu, aby i vedoucí pracovník školní jídelny věděl, jaká jsou práva a povinnosti příspěvkové organizace. Mnozí zřizovatelé tak činí ve formě např. pravidel, směrnic, které zveřejňují i na svých webových stránkách. Nejčastěji se jedná o pravidla hospodaření příspěvkových organizací zřízených obcí, směrnice k řízení příspěvkových organizací zřízených krajem, pravidla zřizovatele ve vztahu k příspěvkovým organizacím města.

Hlavní úlohu vždy bude hrát lidský faktor, který se projeví na tom, zda příspěvková organizace funguje nebo nikoliv. Vzájemná komunikace a spolupráce, nastavení jasných pravidel pro fungování, předávání informací a oboustranné pochopení jednotlivých rolí jsou základní prvky úspěšné spolupráce. Pokud má škola chápajícího zřizovatele, naslouchajícího ředitele a zodpovědné učitele, může pozitivně smýšlející vedoucí pracovník školní jídelny dokázat, že školní stravování je nedílnou součástí vzdělávacího procesu našich dětí. V opačném případě, se školní jídelna stane místem, které bude vyhledáváno zcela minimálně a důležitá úloha školního stravování zcela zanikne.

Mgr. Eva Martinková – metodička školních jídelen