Abeceda výživy

Makrobiotika je celosvětově rozšířený životní styl úzce spjatý s výživou. V makrobiotice se potraviny odlišují rozdílným obsahem dvou protichůdných a vzájemně doplňujících sil jin a jang. Právě poměr sil určuje hodnotu každé potraviny. Ideální poměr se nachází v obilném zrnu, proto základem makrobiotické stravy jsou obiloviny. Ve velké míře se do makrobiotického jídelníčku zařazuje zelenina a luštěniny. Během týdne se konzumuje také rybí maso, čerstvé nebo sušené ovoce mírného pásma, olejnatá semena, ořechy a ke slazení se používají obilné slady. Makrobiotika doporučuje vyhýbat se masu, mléku a mléčným výrobkům, rafinovanému cukru, medu, tropickému ovoci, bílé mouce a výrobkům z ní, potravinám uměle přibarvovaným, konzervovaným, chemicky ošetřeným či zmraženým. Rizikem makrobiotiky je nedostatečný příjem energie, železa, zinku, vitaminu B₁₂, kvalitních bílkovin a nadbytečný příjem vlákniny.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Vegetariánství, Veganství, Vitariánství, Energie, Železo, Zinek, Vitamin B12, Bílkoviny, Vláknina

Aktualizováno: 16. září 2013

Maltóza (sladový cukr) se řadí do skupiny disacharidů a je složena ze dvou molekul glukózy. Vyskytuje se ve sladu a sirupech na bázi škrobu. V lidském těle je maltóza štěpena enzymem maltázou. Sladový cukr vzniká jako produkt trávení škrobu v dutině ústní (působení enzymu amyláza). K dalšímu rozkladu škrobu a vzniku maltózy dochází v tenkém střevě působením enzymů ze slinivky břišní (pankreatu).

Oblast: Výživa

Příbuzné: Sacharidy, Disacharidy, Glukóza

Aktualizováno: 16. září 2013

Metabolismus je soubor všech chemických procesů, zajišťujících chod celého lidského organismu. Existují dva směry metabolických drah – anabolické a katabolické. Anabolické děje jsou výstavbové, při kterých se tvoří nové látky a budují se nové struktury buněk a tkání. Jako příklad lze uvést zvyšování tělesné hmotnosti v důsledku budování tukové nebo svalové tkáně, růst vlasů či nehtů apod. Oproti tomu při katabolických dějích se rozkládají již existující struktury. Příkladem může být nežádoucí odbourávání svalové tkáně při nesprávné redukční dietě. Metabolické děje probíhají s pomocí enzymů a jsou regulovány hormony a nervovým. Výchozí látkou pro metabolické reakce jsou živiny z potravy. Kromě získávání energie a tvorby potřebných látek se metabolismus podílí na udržování stálé tělesné teploty.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Energie, Energetická hodnota, Joule, Kilokalorie, Bazální metabolismus

Aktualizováno: 16. září 2013

Lidské tělo se skládá z prvků organických (uhlík, vodík, kyslík a dusík) a anorganických (minerální látky). Minerální látky jsou stavebními kameny různých enzymů a chemických sloučenin zajišťujících průběh reakcí v našem těle. V těle plní každá z nich svou specifickou funkci. Protože si je sami neumíme vytvořit, musíme je přijímat potravou. Podle potřeby dělíme minerální látky na dvě skupiny – minerální látky a stopové prvky. Zatímco denní potřeba minerálních látek se pohybuje řádově v miligramech, potřeba stopových prvků je menší, tj. řádově v mikrogramech. Mezi minerální látky patří vápník, fosfor, hořčík, sodík, draslík a chlor. Do skupiny stopových prvků řadíme železo, zinek, selen, jód, měď, mangan, fluor, chrom a molybden.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Živiny, Vápník, Železo, Zinek, Jód, Hořčík, Sodík, Draslík, Fosfor, Chrom, Selen

Aktualizováno: 16. září 2013

Monosacharidy neboli jednoduché cukry patří do skupiny sacharidů a obsahují jednu cukernou jednotku. Hlavními zástupci monosacharidů jsou glukóza (hroznový cukr), fruktóza (ovocný cukr) a galaktóza. Glukóza je nejrozšířenější cukr v přírodě. Pro organismus představuje rychlý zdroj energie. Společně s fruktózou tvoří disacharid sacharózu, používanou jako běžné sladidlo (řepný cukr). Monosacharidy mají sladkou chuť a vyskytují se převážně v medu, ovoci, džusech či ve vínu.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Sacharidy, Glukóza, Fruktóza, Disacharidy, Sacharóza, Med

Aktualizováno: 16. září 2013