Abeceda výživy

Bazální metabolismus je soubor všech chemických reakcí, které probíhají v lidském organismu zcela v klidu. Energetická potřeba pro tyto děje, respektive pro samotnou existenci organismu, se nazývá klidová energetická potřeba. Tato potřeba je dána prací životně důležitých orgánů jako srdce, mozek, plíce, játra, ledviny a dalších. Z celkové energetické potřeby bazální metabolismus představuje 50-70 %. Výše bazálního metabolismu je závislá na věku, pohlaví a složení těla (podíl vody, svalové a tukové tkáně).

Oblast: Výživa

Příbuzné: Energie, Energetická hodnota, Joule, Kilokalorie, Metabolismus

Aktualizováno: 16. září 2013

Termín beta-glukany označuje každou chemickou látku složenou z glukózových jednotek (monosacharidů) spojených beta-vazbami. Nejčastějším zástupcem je celulóza. Beta-glukany jsou součástí rozpustné vlákniny v potravě. Vyskytují se v rostlinných pletivech, v obalech obilných zrn (zejména v ječmenu), v buněčných stěnách pekařských kvasinek, v plísních, houbách či bakteriích. Potraviny s vyšším obsahem beta-glukanů vykazují preventivní účinky na vznik některých onemocnění, zvyšují pocit sytosti a pomáhají tak při boji se zvýšenou tělesnou hmotností.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Sacharidy, Monosacharidy, Glukóza, Celulóza, Vláknina

Aktualizováno: 16. září 2013

Beta-karoten řadíme do skupiny karotenoidů a má dvě základní funkce. Působí jako provitamin A, což znamená, že v různých tělesných tkáních z něj může vznikat vitamin A. Dále funguje jako antioxidant, který reaguje s volnými radikály a chrání tak tělo před jejich škodlivým působením. Beta-karoten se vyskytuje téměř ve všech potravinách rostlinného původu, avšak nejlepšími zdroji je sytě zbarvená zelená zelenina (špenát, kapusta, zelené fazolky, brokolice). Vysoký obsah je také v mrkvi, rajčatech, paprice, meruňkách či broskvích.

Vyžití beta-karotenu z potravin závisí ve velké míře na způsobu přípravy (např. ze syrové mrkve se prakticky vůbec nevstřebává). Pro lepší využitelnost se doporučuje k potravině přidat tuk (salát zakápnout olejem, posypat hrstkou olejnatých semen či ořechů nebo přikusovat pečivo s máslem).

Oblast: Výživa

Příbuzné: Vitaminy, Vitamin A, Vitamin D, Vitamin E, Vitamin K, Vitaminy skupiny B, Vitamin B12, Kyselina listová, Vitamin C, Avitaminóza, Hypovitaminóza, Hypervitaminóza, Antioxidanty

Aktualizováno: 16. září 2013

Bílkoviny (proteiny) patří mezi základní živiny. Jsou důležité pro růst a obnovu všech buněk a tkání těla, k činnosti svalů, tvorbě hormonů, enzymů, protilátek a dalších biologicky významných látek. Denní potřeba pro dospělého člověka je asi 0,8 gramu bílkovin na kilogram ideální hmotnosti těla a den. Potřeba bílkovin se však liší dle věku, pohlaví a závisí také na aktuálním stavu jedince. Těhotné a kojící ženy, nemocní lidé a osoby v rekonvalescenci, mají potřebu bílkovin zvýšenou.

Dle původu dělíme bílkoviny na rostlinné a živočišné. Živočišné bílkoviny jsou obsaženy ve vaječném bílku, mléce, mléčných výrobcích, mase a rybách. Zdrojem rostlinných bílkovin jsou především obiloviny, luštěniny a ořechy. Živočišné a rostlinné bílkoviny bychom měli přijímat přibližně v poměru 1:1 a z celkového denního energetického příjmu by bílkoviny měly tvořit 10-15 %.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Živiny, Aminokyseliny, Esenciální aminokyseliny, Plnohodnotné bílkoviny, Neplnohodnotné bílkoviny, Bílkoviny kravského mléka

Aktualizováno: 16. září 2013

Kravské mléko obsahuje přibližně 3,5 % bílkovin. Ty se dělí na dvě skupiny – kasein a syrovátkové bílkoviny. Kasein je hlavní bílkovina kravského mléka, tvoří v něm asi 80 % mléčných bílkovin. Mezi hlavní syrovátkové bílkoviny řadíme α-laktalbumin a β-laktoglobulin. Syrovátkové bílkoviny vykazují řadu příznivých účinků na lidský organismus. Jsou výborným zdrojem esenciálních aminokyselin, mají prokázané antivirové a antibakteriální vlastnosti. Na druhou stranu se uvádí, že až 8 % kojenců má alergii na některé bílkoviny kravského mléka. S věkem dítěte alergie na bílkoviny kravského mléka ustupuje. V dospělosti se alergie na bílkoviny kravského mléka objevuje přibližně u 0,2 % populace.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Bílkoviny, Aminokyseliny, Esenciální aminokyseliny, Plnohodnotné bílkoviny, Neplnohodnotné bílkoviny, Potravinová alergie, Alergie na bílkovinu kravského mléka

Aktualizováno: 16. září 2013

Index tělesné hmotnosti označovaný jako BMI (z anglického Body Mass Index) je číslo, které slouží pro orientační zjištění, zda je naše tělesná hmotnost v pořádku. BMI se vypočítá vydělením hmotnosti člověka (v kilogramech) druhou mocninou jeho výšky (v metrech). Jednotkou BMI je kg/m². Za normální hmotnost se považuje BMI 18,5-24,9. Osoby s hodnotou BMI <18,5 trpí podváhou. Naopak BMI 25-29,9 svědčí pro nadváhu a BMI >30 pro obezitu. BMI se používá především jako statistický nástroj v průzkumech velkého vzorku populace. Pro posouzení stavu tělesné hmotnosti konkrétního jedince je BMI příliš jednoduchým nástrojem, protože nezahrnuje důležité faktory jako složení a stavba těla. Limitujícím faktorem je také věk.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Malnutrice, Nadváha, Obezita

Aktualizováno: 16. září 2013