Přeskočit na obsah
alphabet

Abeceda výživy

Encyklopedie výživy je populárně naučný výkladový slovník hesel z oblasti výživy, potravin a onemocnění souvisejících s výživou. Je určen pro personál stravovacích provozů.

Bazální metabolismus je soubor všech chemických reakcí, které probíhají v lidském organismu zcela v klidu. Energetická potřeba pro tyto děje, respektive pro samotnou existenci organismu, se nazývá klidová energetická potřeba. Tato potřeba je dána prací životně důležitých orgánů jako srdce, mozek, plíce, játra, ledviny a dalších. Z celkové energetické potřeby bazální metabolismus představuje 50-70 %. Výše bazálního metabolismu je závislá na věku, pohlaví a složení těla (podíl vody, svalové a tukové tkáně).

Oblast: Výživa

Příbuzné: Energie, Energetická hodnota, Joule, Kilokalorie, Metabolismus

Aktualizováno: 16. září 2013

Termín beta-glukany označuje každou chemickou látku složenou z glukózových jednotek (monosacharidů) spojených beta-vazbami. Nejčastějším zástupcem je celulóza. Beta-glukany jsou součástí rozpustné vlákniny v potravě. Vyskytují se v rostlinných pletivech, v obalech obilných zrn (zejména v ječmenu), v buněčných stěnách pekařských kvasinek, v plísních, houbách či bakteriích. Potraviny s vyšším obsahem beta-glukanů vykazují preventivní účinky na vznik některých onemocnění, zvyšují pocit sytosti a pomáhají tak při boji se zvýšenou tělesnou hmotností.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Sacharidy, Monosacharidy, Glukóza, Celulóza, Vláknina

Aktualizováno: 16. září 2013

Beta-karoten řadíme do skupiny karotenoidů a má dvě základní funkce. Působí jako provitamin A, což znamená, že v různých tělesných tkáních z něj může vznikat vitamin A. Dále funguje jako antioxidant, který reaguje s volnými radikály a chrání tak tělo před jejich škodlivým působením. Beta-karoten se vyskytuje téměř ve všech potravinách rostlinného původu, avšak nejlepšími zdroji je sytě zbarvená zelená zelenina (špenát, kapusta, zelené fazolky, brokolice). Vysoký obsah je také v mrkvi, rajčatech, paprice, meruňkách či broskvích.

Vyžití beta-karotenu z potravin závisí ve velké míře na způsobu přípravy (např. ze syrové mrkve se prakticky vůbec nevstřebává). Pro lepší využitelnost se doporučuje k potravině přidat tuk (salát zakápnout olejem, posypat hrstkou olejnatých semen či ořechů nebo přikusovat pečivo s máslem).

Oblast: Výživa

Příbuzné: Vitaminy, Vitamin A, Vitamin D, Vitamin E, Vitamin K, Vitaminy skupiny B, Vitamin B12, Kyselina listová, Vitamin C, Avitaminóza, Hypovitaminóza, Hypervitaminóza, Antioxidanty

Aktualizováno: 16. září 2013

Bezlepková dieta je dnes jediná účinná léčba celiakie (nesnášenlivosti lepku). Jedná se o plnohodnotnou stravu s dostatečným obsahem všech živin, včetně vitaminů, minerálních látek i vlákniny. Zcela vyloučena je pšenice (vč. špaldy), žito, ječmen a veškeré výrobky z nich (pečivo, cukrářské výrobky, těstoviny, knedlíky, vločky, kroupy, rostlinné maso seitan apod.), některá doporučení zakazují i oves. Je třeba číst etikety potravin a dát si pozor na ne zcela zřejmé zdroje lepku (kečup, hotové omáčky, puding, kypřicí prášky, jogurty apod.) a popřemýšlet nad recepturou pokrmů (př. složení použité uzeniny, vysypání plechu moukou apod.). Základem diety jsou přirozeně bezlepkové potraviny (brambory, rýže, kukuřice, luštěniny, pohanka, jáhly, ovoce, zelenina, houby, maso, mléko a mléčné výrobky, sýry, tvaroh, smetana) doplněné speciálními bezlepkovými potravinami (BLP pečivo, těstoviny, mouka apod.). Přísné dodržování bezlepkové diety zabraňuje vzniku dalších komplikací celiakie.

Oblast: Onemocnění související s výživou

Příbuzné: Celiakie, Alergie na lepek, Lepek

Aktualizováno: 16. září 2013

Bigorexie je typ poruch příjmu potravy, která je spojená s narušeným vnímáním vlastního těla. Vyskytuje se především u mužů, ale také u žen kulturistek. Postižení jedinci si připadají nedostatečně vyvinutí a drobní. Proto, aby získali svalovou hmotu, tráví mnoho času v posilovnách a konzumují nadměrné množství bílkovin a doplňků stravy. Takový způsob života může mít negativní důsledky na lidské zdraví. Příliš časté a vydatné posilování bez potřebné regenerace vede k poškození pohybového aparátu, nadměrné množství svaloviny je zátěží pro kosti a klouby, extrémní příjem bílkovin narušuje funkci ledvin a jater.

Oblast: Onemocnění související s výživou

Příbuzné: Poruchy příjmu potravy, Mentální anorexie, Mentální bulimie, Orthorexie

Aktualizováno: 16. září 2013

Bílkoviny (proteiny) patří mezi základní živiny. Jsou důležité pro růst a obnovu všech buněk a tkání těla, k činnosti svalů, tvorbě hormonů, enzymů, protilátek a dalších biologicky významných látek. Denní potřeba pro dospělého člověka je asi 0,8 gramu bílkovin na kilogram ideální hmotnosti těla a den. Potřeba bílkovin se však liší dle věku, pohlaví a závisí také na aktuálním stavu jedince. Těhotné a kojící ženy, nemocní lidé a osoby v rekonvalescenci, mají potřebu bílkovin zvýšenou.

Dle původu dělíme bílkoviny na rostlinné a živočišné. Živočišné bílkoviny jsou obsaženy ve vaječném bílku, mléce, mléčných výrobcích, mase a rybách. Zdrojem rostlinných bílkovin jsou především obiloviny, luštěniny a ořechy. Živočišné a rostlinné bílkoviny bychom měli přijímat přibližně v poměru 1:1 a z celkového denního energetického příjmu by bílkoviny měly tvořit 10-15 %.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Živiny, Aminokyseliny, Esenciální aminokyseliny, Plnohodnotné bílkoviny, Neplnohodnotné bílkoviny, Bílkoviny kravského mléka

Aktualizováno: 16. září 2013

Kravské mléko obsahuje přibližně 3,5 % bílkovin. Ty se dělí na dvě skupiny – kasein a syrovátkové bílkoviny. Kasein je hlavní bílkovina kravského mléka, tvoří v něm asi 80 % mléčných bílkovin. Mezi hlavní syrovátkové bílkoviny řadíme α-laktalbumin a β-laktoglobulin. Syrovátkové bílkoviny vykazují řadu příznivých účinků na lidský organismus. Jsou výborným zdrojem esenciálních aminokyselin, mají prokázané antivirové a antibakteriální vlastnosti. Na druhou stranu se uvádí, že až 8 % kojenců má alergii na některé bílkoviny kravského mléka. S věkem dítěte alergie na bílkoviny kravského mléka ustupuje. V dospělosti se alergie na bílkoviny kravského mléka objevuje přibližně u 0,2 % populace.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Bílkoviny, Aminokyseliny, Esenciální aminokyseliny, Plnohodnotné bílkoviny, Neplnohodnotné bílkoviny, Potravinová alergie, Alergie na bílkovinu kravského mléka

Aktualizováno: 16. září 2013

Blanšírovat znamená krátce spařit potravinu ve vroucí vodě a následně ji ochladit. Krátkodobým působením vysoké teploty se v potravinách zachovají vitaminy, chuť i barva, ale dojde ke zničení mikroorganismů. Pojem blanšírování pochází z Francie. Výraz blanchir znamená bělit nebo čistit a byl určen pro úpravu ovoce, zeleniny i masa. Důvodem blanšírování ovoce a zeleniny je snadnější odstranění silné a tuhé slupky např. u rajčat, meruněk, broskví, mandlí. Spařením ztrácejí některé potraviny nežádoucí pach (špenát), u jiných naopak dojde ke zlepšení chuti a zvýraznění barvy (mražená zelenina). Maso zase spařením zbělá a při delším tepelném zpracování zůstane šťavnatější.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Grilování, Pražení, Smažení, Uzení, Vaření, Gratinování

Aktualizováno: 16. září 2013

Index tělesné hmotnosti označovaný jako BMI (z anglického Body Mass Index) je číslo, které slouží pro orientační zjištění, zda je naše tělesná hmotnost v pořádku. BMI se vypočítá vydělením hmotnosti člověka (v kilogramech) druhou mocninou jeho výšky (v metrech). Jednotkou BMI je kg/m2. Za normální hmotnost se považuje BMI 18,5-24,9. Osoby s hodnotou BMI <18,5 trpí podváhou. Naopak BMI 25-29,9 svědčí pro nadváhu a BMI >30 pro obezitu. BMI se používá především jako statistický nástroj v průzkumech velkého vzorku populace. Pro posouzení stavu tělesné hmotnosti konkrétního jedince je BMI příliš jednoduchým nástrojem, protože nezahrnuje důležité faktory jako složení a stavba těla. Limitujícím faktorem je také věk.

Oblast: Výživa

Příbuzné: Malnutrice, Nadváha, Obezita

Aktualizováno: 16. září 2013

Botulismus je vzácné, avšak velmi závažné onemocnění vyvolané konzumací potraviny obsahující tzv. botulotoxin (nejúčinnější bakteriální jed, někdy též zvaný klobásový jed), který produkuje bakterie Clostridium botulinum. Největší riziko představují konzervované, podomácku vyrobené potraviny. Nejčastěji se jedná o masové, zeleninové a ovocné konzervy.

Doba mezi vstupem nákazy do organismu a vypuknutím nemoci závisí na množství požitého toxinu a pohybuje se v rozmezí asi 5 hodin až 5 dnů. Nejprve se objevují příznaky v podobě malátnosti, bolesti břicha a zvracení. Následují typické příznaky související s postižením nervového systému, jako potíže s polykáním, sucho v ústech, dvojité vidění, poruchy dýchání. Účinnou léčbou je podání specifického antiséra. Neléčené onemocnění může končit smrtí. Prevence spočívá v důsledném dodržování technologických a hygienických zásad přípravy pokrmů.

Oblast: Onemocnění související s výživou

Příbuzné: Salmonelóza, Kampylobakterióza, Listerióza, Toxoplazmóza, Stafylokoková enterotoxikóza, Břišní tyfus, Escherichia Coli, Hygienické zásady zacházení s potravinami

Aktualizováno: 16. září 2013

Původcem tohoto onemocnění je bakterie Salmonella Typhi. Člověk se nakazí potravinou nebo nápojem, které byly kontaminovány prostřednictvím infikované osoby. Ta vylučuje bakterii ve výkalech. Onemocnění je nejvíce rozšířené v krajinách s teplým klimatem, kde bývá nízký hygienický standard. Doba mezi vstupem nákazy do organismu a vypuknutím nemoci bývá 7-14 dní. Mezi typické projevy břišního tyfu patří vysoká horečka (39-40 °C), malátnost, břišní křeče a bolesti hlavy. Léčba spočívá v podávání antibiotik. Jako prevenci vzniku onemocnění je nutné dodržovat základní hygienická pravidla, zejména striktní dodržování osobní hygieny. Turisté cestující do rizikových krajin by měli pít pouze balenou nebo převařenou vodu a neměli by používat ani kostky ledu z místní vody do nápojů.

Oblast: Onemocnění související s výživou

Příbuzné: Salmonelóza, Kampylobakterióza, Listerióza, Toxoplazmóza, Stafylokoková enterotoxikóza, Escherichia Coli, Hygienické zásady zacházení s potravinami

Aktualizováno: 16. září 2013

Bulgur je ve své podstatě předvařené, nalámané zrno pšenice tvrdé (Triticum durum). Bulgur je lehce stravitelný, má oříškovou chuť, dlouhou dobu údržnosti a výborné nutriční složení (nízký obsah tuků, dostatek vitaminů, minerálních látek a vysoký obsah vlákniny). Jeho příprava je velmi jednoduchá, protože nevyžaduje složitou tepelnou úpravu. Stačí ho předem namočit a po nabobtnání je nachystán k servírování nebo dalšímu zpracování. Bulgur se připravuje podobně jako rýže či kuskus, je součástí exotických salátů (tabouli) nebo masových jídel (pilaf, falafel, kibbeh). V našich podmínkách lze bulgur přidat do nádivek, polévek, karbanátků, pekařských výrobků či jako přílohu k masu.

Oblast: Potraviny

Příbuzné: Cereálie, Lipidy, Vitaminy, Minerální látky, Vláknina, Rýže, Kuskus

Aktualizováno: 16. září 2013